Tomáš Zdechovský: Odpůrci Mariánského sloupu volají po toleranci, sami ale šíří nenávist
Levicově orientovaná režisérka Apolena Rychlíková se rozhodla vyhlásit válku Mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí. Přirovnala jej k Stalinově monumentu a vyhrožuje, že opět dojde k jeho zboření. Pustila se rovněž do tvůrce kopie vzácného barokního díla sochaře Petra Váni, kterého nazvala amatérem a jeho sloup pohrdlivě napodobeninou jak z OBI.
Tohle už není jen hlásání nesmyslů, ale vyloženě nehorázné lhaní! Petr Váňa je absolventem pražské Akademie výtvarných umění, tedy akademickým sochařem, a to velmi uznávaným. Rovněž si získal renomé jako restaurátor. To dokazují jeho kvalitní kopie, které zdobí například pražský Arcibiskupský palác, průčelí kostela svatého Salvátora na Křížovnickém náměstí, Národní Muzeum, Strahovský klášter, Břevnovský klášter a další.
Jistě, přímo autorské dílo je vždy lepší než jakákoliv kopie, ale v tomto případě bylo přímo cílem zachovat co nejkvalitněji původní zničené dílo. Kritika tak vyznívá podobně trapně, jako když oceňovaný film Avatar označovali závistivci za kopii filmu Pocahontas.
Také důraz na údajnou souvislost sovětského komunistického vraha Stalina, který je zodpovědný za vraždy desítek milionů lidí, s Pannou Marií, která nikdy nikoho nezabila, a lidé jí naopak uctívali a uctívají jako ochránkyni lidských životů, je důkazem neznalosti základních faktů a hlouposti. A je skutečně smutné, že tento názor sdílel i pražský primátor Zdeněk Hřib.
Svržení bylo barbarským činem
Mariánský sloup v Praze od předního umělce té doby Jana Jiřího Bendla byl postavený v polovině 17. století jako poděkování Pražanů za ukončení obléhání švédským vojskem, které pustošilo a drancovalo české země. Nejedná se tedy o oslavu vítězství katolíků nad protestanty v bitvě na Bílé hoře v roce 1620, jak se někteří neinformovaní lidé domnívají. Originál Mariánského sloupu byl kulturní památkou obrovské hodnoty, jehož stržení krátce po vyhlášení samostatného Československa 3. listopadu 1918 zfanatizovaným davem vedeným žižkovským anarchistou Frantou Sauerem bylo barbarským činem.
Proto i opětovný požadavek na zničení zdařilé kopie Mariánského sloupu je z mého pohledu jen navádění k hrubosti a nesnášenlivosti. A je to pikantní zvláště u chvílemi až fanatických levičáků typu paní Rychlíkové, kteří mají jinak plná ústa tolerance, ale sami v důsledku nejsou tolerantní ani v nejmenším.
Ne všichni souhlasí s přínosem Husa, zničíme jeho sochy také?
Nedaleko Mariánského sloupu se nachází sousoší Mistra Jana Husa. Tuším, že pro paní Rychlíkovou a její názorové spřízněnce, je to kladný hrdina a bojovník za pravdu. Mnozí lidé to však vidí jinak. Tuto postavu vnímají jako ideologického původce husitského hnutí, které zavinilo vražedné války a civilizační úpadek českého království. Úplně všichni se tedy na jeho významu neshodneme - znamená to tedy, že tento památník náboženského reformátora necháme zničit? Podle logiky odpůrců Sloupu bychom k tomu ale měli minimálně vyzývat.
Staroměstské náměstí je prostor, který má být podle Apoleny Rychlíkové „ze své podstaty sdílený, kultivovaný a demokraticky přístupný.“ Takže i místo Husa, tak jak to ona navrhuje v případě Mariánského sloupu, až jej zbouráme, dáme stůl a pár židlí, protože prý to bude tisíckrát užitečnější. No, podle mě bude nejužitečnější, když slečna Rychlíková prodá chudým svůj počítač a některých nápadů nás tak ušetří.
Autor je europoslanec a místopředseda KDU-ČSL.
