Nezákonné odposlechy? Nejvyšší soud demaskoval estébácké metody ÚOOZ a státního zastupitelství
Nejvyšší soud označil za nezákonné odposlechy v případu Jany Nečasové, manželky bývalého premiéra Petra Nečase. Za nepoužitelné označil i odposlechy dalších lidí z kauzy zásahu na úřadu vlády v roce 2013. Zrušené odposlechy jsou přesně ukázkou, jakými nezákonnými, až estébáckými metodami postupoval bývalý protimafiánský útvar pod vedením Roberta Šlachty a olomoucké Vrchní státní zastupitelství (VSZ) pod vedením Iva Ištvana.
V roce 2011 unikly do sdělovacích prostředků informace o utajovaném svědkovi v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur. V rámci toho začali odposlouchávat mimo jiné i tehdejšího náměstka VSZ v Praze Libora Grygárka. V mezidobí mu volala Jana Nečasová, protože potřebovala pro premiéra sjednat schůzku s jeho nadřízeným Vlastimilem Rampulou. A Šlachtovci si vymysleli legendu, že jméno utajeného svědka jí řekl Grygárek a ona ho práskla novinářům. A tak začali odposlouchávat i ji.
Časem si vymysleli další legendy, například, že podle nejmenovaného informátora se snaží ovlivňovat různé veřejné zakázky, a postupně se dostali i na sabotáž. A tak odposlechy byly prodlužovány dál, aniž by soudkyni, která je nařizovala, znepokojovalo, že žádosti jsou jen cáry papíru bez jakéhokoli důkazu a že si je u Šlachty napsali sami na koleně.
Do toho si Nečasová vyměnila několik SMS s Ivo Rittigem před kongresem ODS a s představiteli VOZ řešila detaily ochrany původní Nečasovy rodiny, kterou nařídil premiér. Tak se postupně zrodila kauza kabelek, když se nepodařilo uplést obvinění ze sabotáže a ovlivňování veřejných zakázek, kauza trafik a zneužití VOZ, v případě Grygárka pak obvinění, že napomáhal Janouškovi při vyřizování žádosti o právní pomoc ze Švýcarska.
Kdokoli se někde s někým sešel, zatelefonoval si, zmínil v telefonu, toho psychopati z ÚOOZ a z VSZ v Olomouci zahrnuli mezi podezřelé, začali ho odposlouchávat, případně mu přišili nějaký ten paragraf a začali stíhat. Přesně tak se rodily procesy v padesátých letech. A osm let trvalo, než někdo řekl, že celé to bylo nezákonné.
Podle serveru Česká justice soud ve svém rozhodnutí rovněž naznačil, že by měly být tím pádem vyřazeny i důkazy, které byly získány na základě nezákonných odposlechů. Je to logické, neboť se to opírá o právní zásadu, že „ovoce ze shnilého stromu je také shnilé“. Konkrétně by měly být odposlechy vypuštěny jako důkaz z kauzy tzv. trafik, kde už je ale stejně nepřipustila soudkyně Helena Králová. Podle Trestního řádu totiž nesmí být operativní prostředky, které schvaluje soud, což jsou i odposlechy, použity v jiných trestních řízeních, než pro které byly povoleny. Nepřipuštěny jako důkazy musí být i v kauze údajně nezdaněných kabelek a v kauze údajného zneužití VOZ, kde případ leží u NS v rámci dovolání. V rámci dovolání leží na NS i dovolání státního zástupce proti pravomocnému osvobozujícímu rozsudku v Grygárkově případu.
Pokud se budou soudci, kteří o těchto kauzách rozhodují, navíc cítit vázáni právním názorem o nepřipuštění i dalších důkazů, které byly získány na základě nezákonných odposlechů, měli by všechny zmiňované kauzy poslat k ledu. Byla by to hezká tečka za šlachtovsko-ištvanovským pučem před sedmi roky.
