Necháme si zakazovat filmy, ničit sochy a diktovat politiku? Je to na nás
Už je toho nějak moc. Schválně, kdy se vám naposledy stalo, že jste celý den nenarazili na informaci, nad kterou byste nevěřícně kroutili hlavou? Americké volby, návštěva šéfa americké diplomacie v Česku, protesty v Bělorusku, festival Prague Pride, reklama na audi… Vám to fakt přijde normální?
Záměrně se vyhnu domácí politice (lehounce se o ni otřu, ale opravdu jen málo). Jednak o ní píšu často, jednak už sám náš pan premiér a spol. jsou mimo lidské chápání, ale hlavně – nemyslím, že by eskapády našich politiků měly z globálního hlediska nějaký význam. Přijde mi, že jinde je to jiná jízda! Tak třeba:
Vážný kandidát na prezidenta USA se v době vrcholících protestů proti diskriminaci rozhodne při výběru potenciálního viceprezidenta diskriminovat nejen všechny muže, ale i bílé ženy, když mezi kvalifikační předpoklady zařadí děložní čípek a tmavou barvu pleti.
Veselohra Policajt ze školky se jako jeden z mnoha filmů dostane na index, aniž je jasné proč – možná vadila hláška chlapečka ve třídě „Kluci mají penis, holky vagínu“, čímž se mohli cítit dotčeni translidé, případně příslušníci některého z desítek údajných dalších pohlaví?
Člověk, kterého zabilo výbušné zařízení, když ho chtěl při (jinak plně pochopitelném) protestu proti výsledku voleb v Bělorusku hodit na policisty, je vydáván za oběť z řad demonstrantů, místo aby byl označen za teroristu.
Největší tuzemští kritici amerického prezidenta Trumpa, kterému vyčítají podporu nenávistných ideologií a rozeštvávání společnosti, jsou naměkko z jeho ministra zahraničí, protože při návštěvě Česka podpořil jejich bipolární vidění rozděleného světa z dob studené války.
Pětiletá holčička s banánem jako součást reklamy na luxusní vůz je vydávána za podporu pedofilie a automobilka reklamu raději stáhne, aby nebyla šikanována údajnými bojovníky proti sexismu.
V zemi, ke které generace Čechů vzhlížely jako k symbolu svobody, je nově rabování obchodů a pouliční násilí vydáváno za legitimní způsob, jak vyjádřit názor a nespokojenost.
Partnerství osob téhož pohlaví, které ze své biologické podstaty nemůže plnit reprodukční roli, je vydáváno za stejně společensky hodnotné, jako je vztah muže a ženy, bez kterého by naopak nebylo možné zachování lidského rodu.
Šéf americké diplomacie v projevu před českými senátory prohlásí, že Česká republika musí zůstat suverénní zemí, a zároveň jim důrazně připomene, že jako správní spojenci USA by měli všechny konkurenty americké společnosti Westinghouse v soutěži o dostavbu Dukovan považovat za bezpečnostní riziko. Skoro všichni mu za to tleskají.
Nepříliš zásadové herečky, které se před lety vyspaly s producentem kvůli roli, jsou považovány za oběti a vytvoří hnutí, s jehož pomocí jsou bez soudů likvidováni výhradně úspěšní a bohatí muži.
Na různých místech světa jsou tlupami vandalů ničeny sochy lidí, kteří se provinili například tím, že objevili Ameriku nebo založili skautské hnutí. Policisté – místo aby je hnali obušky – před vandaly poklekají a omlouvají se jim za to, že doteď dělali svoji práci.
Globální celebritou je nemocná školačka, která tvrdí, že vidí kysličník uhličitý, křičí na světové politiky, že ji připravili o dětství, a vyzývá mladé lidi k záškoláctví, čímž podle ní zachrání planetu. Politici s ní diskutují a tváří se, že ji berou vážně, aby proti sobě neobrátili hněv zelených fanatiků, podporovaných nejrůznějšími stoupenci obnovy socialismu.
Systematická cenzura názorů je považována za normu. Soukromé firmy, které hrají dominantní roli v sociální komunikaci, připravují lidi o jejich elektronickou identitu klidně jen proto, že zveřejní fotku nebo text označené soukromou ideovou policií za nevhodné.
Líbí se vám takový svět? I když se možná zdá, že jsme proti šíření podobných šíleností bezmocní, není to pravda – společenské klima v každé zemi závisí do jisté míry na tom, jací v ní vládnou politici. A také na tom, co si většina společnosti nechá vnutit od hlasité menšiny. Je to na nás. Jen si musíme udržet zdravý rozum a nenechat si namluvit, že všechno, co je někde někým vydáváno za moderní a správné, je skutečně hodno následování.
