Vladimír Pikora: Nepodmíněný příjem Finům nevyšel aneb Volič nepochopil, že to zaplatí důchodci
Stokrát nic umořilo vola. Přesně to jsem si říkal, když za mnou během posledního měsíce přišlo několik lidí s tím, co si myslím o nepodmíněném příjmu, který teď chtějí zkoušet v Německu. Prý to je úžasné, ale všem se to nějak nezdá, chtěli by to proto objasnit.
Nuže: Není to nic nového, ale evidentně o tom bylo řečeno pořád málo. Takže znovu. Už Martin Luther King o nepodmíněném příjmu mluvil v roce 1967, ale mnoho let zůstával jenom na papíře. Zkoušet se začal relativně nedávno a nikde – nikde – to neskončilo úspěchem. Navíc mnohdy jedna dávka nenahradila všechny ostatní a ještě byla placena z příjmů z ropy, takže nelze okopírovat. Nicméně nebyli by to Němci, aby si nemysleli, že právě jim se to podaří.
Budou na vzorku 120 lidí, který se později rozšíří na 1500, testovat, co to s lidmi udělá, když budou dostávat peníze za nic. A na české poměry to nebudou malé peníze. Dostanou pěkných 1200 eur měsíčně. Není se co divit, že se už přihlásilo půl milionu lidí, kteří se chtějí experimentu účastnit.
Kdo by nechtěl dostat za nic skoro 32 tisíc Kč?
Já bych to bral taky. Rozhodně rychleji vydělané peníze než psát články pro Reflex. Jediné, co přitom od vás chtějí, je vyplnit dotazník, kde popíšete své pracovní návyky. Budou podle toho zkoumat, jak se lidé cítí a zda budou mít stále ochotu pracovat.
A pokud toto lidé o pravidlech experimentu vědí, co asi budou odpovídat? Budou psát, že se cítí šíleně a že je třeba experiment ihned ukončit, nebo budou psát pravý opak a donátory experimentu řádně oholí?
Zkoumat pocity je ovšem dost neexaktní. To je pro psychologa, ne pro ekonoma. Raději bych viděl, kolik hodin v průměru lidé týdně odpracují, kolik ušetří, kolik se lidem v experimentu narodí dětí, kolikrát budou nemocní a podobně. To něco vypoví o kvalitě jejich života. Řádně vyplněný dotazník je spíš úplatek organizátorům, aby s dávkou brzo neskončili.
Hodně lidí si stěžuje, že je moderní život špatný. Mají stres, bojí se o práci, nestačí jim peníze… A proto právě teď, když se planeta bojí koronaviru, má prý experiment větší smysl než kdy jindy. Dokonce jsou tu i tací, kteří tvrdí, že bez změny sociálního systému a hromadného přechodu na nepodmíněný příjem hrozí konec demokracie.
Až na to, že je to totální nesmysl. Bohužel, Německo volá po návratu k socialismu a obecně kolektivismu. O tom svědčí fakt, že o víkendu došlo v Lipsku k násilným demonstracím, kde lidé vyzývali k „osvobození“ od kapitalismu.
Levici unavuje plytká otázka, kde na to vezmeme
Když jsem psal naposledy článek o nepodmíněném příjmu do Reflexu v roce 2018, uváděl jsem, že zatím nejsou známé výsledky experimentu ve Finsku, ale že očekávám, že levice v případě neúspěchu prohlásí pokus za neprůkazný, protože se ho účastnilo jen 2000 lidí, protože trval krátce… či něco podobného.
Dnes už výsledky známe a víme, že Finové ukončili projekt jako neúspěšný, protože nevedl ke změně zaměstnanosti, ačkoli si to od něj autoři slibovali. „Překvapivé“, že?
A co myslíte, že řekla levice? Řekla, že záleží na tom, co považujeme za úspěch, že sice experiment nevedl k vyšší zaměstnanosti, ale testovaní lidé byli šťastnější. Tak ještě aby ne, když jim někdo dává peníze za nic. To by byl snad šťastný každý. A být šťastný je přece cíl. Nebo ne? Levice v tom má jasno!
Už v roce 2018 jsem tvrdil, že levice nebude řešit, kde na projekt vzít. Ostatně to vidíme i u nás. Když se v srpnu řešilo tzv. rouškovné, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prohlásila: „Strašně mě unavuje otázka, jestli si to můžeme dovolit a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuse, kde na to vezmeme.“
Stejné to je i s nepodmíněným příjmem. Pro všechny jeho fandy je naprosto okrajové, kde se na vyplácení dávek vezme. Řeší se, jestli se bude lidem líbit dostávat peníze za nic. Experti i manažeři volebních kampaní se shodnou, že se to voličům líbit bude, a to je hlavní. Populismus nezná mezí. Politici si opět myslí, že peníze rostou na stromech a že po koroně se mohou zadlužit na cokoli.
Ve Švýcarsku si tu plytkou otázku položili. Dokonce bylo o nepodmíněném příjmu i referendum. A jak myslíte, že se rozhodli? Byli proti. Ani bohatí Švýcaři do toho nešli. O to naivnější je myšlenka, že by do toho mohla jít ČR.
Teoreticky můžeme mít jednu dávku, ale nebude se vám to líbit
Ekonomicky nedává nepodmíněný příjem smysl nikdy – protože tvrdí, že neexistuje vazba mezi příčinou a následkem. Tvrdí, že něco může vzniknout z ničeho. Ale představme si teď na chvilku, že zrušíme zákon akce a reakce, že zrušíme zákon zachování energie – a že hypoteticky připustíme, že hodnota lze vytvořit z ničeho:
I v takovém cvičně-hypotetickém případě dává představa nepodmíněného příjmu smysl jen tehdy, pokud se zruší všechny sociální dávky včetně starobních důchodů, stát jako přebytečné propustí všechny úředníky, kteří dávky obhospodařují, a pak ty samé peníze rozdá rovným dílem mezi všechny lidi jako jednu jedinou dávku.
Jak to dopadne? Lidé, kteří nyní žijí třeba ze starobního důchodu, dostanou relativně mnohem méně peněz než dnes, protože ty samé peníze jako oni dostanou všichni kolem nich. Důchodce na to tedy doplatí, ale podivná individua z pražského Sherwoodu budou mít na další šlehu. A důchodce přece mladé marxisty, kteří návrh prosazují, volit nebude. Toto je přeci návrh pro mladé lidi. O tom se tak nějak nemluví. Pocit důchodce, který nevolí marxisty, nikoho nezajímá. Asi ten pocit nebude moc hezký.
Navržený systém pochopitelně nikdy nemůže ekonomicky fungovat. V USA zkoušeli propočítat, kolik by systém stál, aby byl vyplácen všem a pokryl základní potřeby lidí bez práce. A ukázalo se, že systém bude s nepodmíněným důchodem dvakrát dražší než stávající systém. A to už teď je dluh USA rekordní. (A to je jen krátkodobý efekt zanedbávající psychologii – úplně zanedbává fakt, že se anuluje jakákoliv motivace, že lidí generujících hodnoty, které jsou jim odnímány a přerozdělovány lemplům, bude v čase neustále ubývat.)
Takže si to shrneme: Němci mají podle mezinárodního porovnání společnosti Allianz horší penzijní systém než my a budou hledat způsob, jak svůj sociální systém ještě víc prodražit, aby byly důchody neudržitelné. To je velmi originální důchodová reforma od deseti k pěti.
Všichni se tváří, že se systém týká jen dávek v nezaměstnanosti. Tak to ale není. Původní návrh zní, že nepodmíněný příjem nahradí všechny dávky. Když nahradí jen některé, nebude to žádné zjednodušení systému.
Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Stále věří, že jim budou létat pečení holubi až do úst. Budeme zase poslouchat o právu na práci a každému podle jeho (nekonečných a neměřitelných) potřeb, nikoliv podle (konečných a měřitelných) zásluh. Je to pořád stejné. Socialismus zkoušeli v Evropě, Americe i Asii a nikde to nevyšlo.
Nejhorší je, že o nepodmíněném příjmu uvažuje hned několik našich parlamentních stran. Není to jen výmysl nějakých pošahanců v cizině. Než tohle, to už raději negativní daň. Ta také systém zjednoduší, propustí úředníky, ale nebude mít tak destruktivní dopad na veřejné finance.
