Vladimír Pikora: Příští Nobelovu cenu za ekonomii dostane Marx? Aneb politika neničí jen Oscary, ale i vědu
Kdysi jsem si myslel, že přepisování dějin už je za námi a nikdy se nevrátí. Mýlil jsem se. Už je tu zas. Bojím se, že teď nás čeká přepisování ekonomie. Začínají už být dehonestováni držitelé Nobelovy ceny, jako třeba Milton Friedman.
Jeho hříchem se stalo, že si „dovolil“ prohlásit, že jedinou sociální odpovědností podniků je zvyšovat svou hodnotu. To prý dnes už neplatí.
Nesmysly typu, že žárovku nevymyslel Edison, ale černoch či že éra akcionářského kapitalismu je minulostí, šíří do světa kandidát na amerického prezidenta Joe Biden. Mnohá média se toho vděčně chytají a omílají, že Friedman je překonaný.
Friedmanův koncept je podle nich vředem americké společnosti, protože prý nabádá k tomu, aby podniky v honbě za růstem cen akcií tlačily manažery k falšování účetnictví, jako tomu bylo třeba v případě společností Enron či Worldcom. Friedman prý také nehleděl na změnu klimatu, a proto už jeho slova neplatí. Kritici si zřejmě myslí, že podniky potřebují upálit své klienty a zákazníky na hořící planetě, aby pak už zisky dál zvyšovat nemohly.
Friedman prý také může za různé vlky z Wall Streetu, kteří jsou v dnešní době tak „zvrácení“, že v době koronového vypnutí ekonomiky propouští zaměstnance, aby zachránili podniky, a ne lidi. Kritici si patrně myslí, že zbankrotovaný podnik začne hned po ukončení karantény mohutně nabírat zaměstnance, jako by nikdy nezbankrotoval. Tudíž se podle nich vyplatí platit lidi za nic.
V titulku článku je nutné Friedmana očernit
Pravda je ale taková, že Friedman nikdy nevyzýval k porušování zákonů, regulace, zneužívání zaměstnanců či vydírání. Tak ho pouze dnešní progresivisté líčí. Vždy je snadné napsat na Twitter rádoby vtipnou hlášku začínající slovy: „Chápu to dobře, že Friedman a jeho akcionářský kapitalismus…“ a pak doplnit nějaký nesmysl, který Friedman nikdy neřekl, nasbírat tisíce palců a udělat z Friedmana hlupáka. To je dnešní metoda diskreditace. Hlavně je nutné neustále opakovat, že se Friedman mýlil a že je překonaný. Masy si pak netroufnou oponovat.
V moderním paradigmatu progresivistů už není cílem podnikatele vydělávat peníze, ale měnit svět k „lepšímu“. To, že právě vydělané a zdaněné peníze mění svět k lepšímu skrze svobodnou volbu spotřebitelů, nechtějí slyšet. To, že dobrovolně uzavřený obchod přinášející peněžní či nepeněžní zisk oběma stranám je nejmorálnějším možným činem, popírají, protože to matematicky nechápou.
Na různých seminářích a sympoziích generální manažeři nadnárodních korporací už raději nemluví o penězích, ale o hodnotách pro komunitu, jako by v Jižní Koreji měli stejné hodnoty jako v Mexiku. U globální korporace je to pokrytecký protimluv.
Už samotné slovo komunita mi nahání osypky tím, že má stejný základ jako komunismus, a není náhodou, že slova manažerů směřují k podobnému cíli. Najednou manažeři mluví o tom, že firma tu není pro akcionáře, ale pro všechny lidi. To už je jen krok ke znárodnění. Tak to vždy začíná. Američané evidentně potřebují zažít svůj Vítězný únor. Jen místo „právě jsem se vrátil z Hradu“ uslyší „právě jsem se vrátil z Bílého domu“.
Manažeři si pomalu začínají tu a onde myslet, že podniky už nejsou akcionářů, ale manažerů. Najednou vymýšlejí nové agendy, které s původním podnikáním firmy nemají nic společného a místo toho mají politický náboj.
Podniky tím ztrácejí efektivitu. Nehledají tu nejlepší cestu k uspokojení potřeb zákazníka, a tedy k vydělání peněz, ale k uspokojení nové ideologie. Není se proto čemu divit, že Čína bez této ideologie razící kapitalismus bez přívlastků dohání Ameriku a je jen otázkou času, než ji předežene. A Amerika místo aby se tomu snažila zabránit, čeká na místě a pře se o to, kdo vymyslel žárovku.
V tom jí pomáhají i američtí multimiliardáři. Ti z plna hrdla křičí, že chtějí být víc zdanění, jako by bez daně nemohli něco odevzdat dobrovolně do zadlužené státní pokladny. Chápu to tak, že když někdo díky moderním technologiím v krátkém čase brutálně zbohatne, svých peněz si neváží.
Tito nikým nevolení miliardáři pak skrze různá světová fóra v Davosu či jinde zkoušejí změnit planetu k obrazu svému. Většina z nich však nikdy nedokázala dokončit ani vysokou školu, a tak také svou představu o globální vládě nedokážou dotáhnout do konce, aby domysleli, že jejich snahy o nový světový řád vedou do kolektivistických pekel.
A tak nám zničili ekonomii
Medicína je věda, která se musí dlouho studovat. Jen idiot by se nechal operovat někým, kdo ho léčí ne na základě vědy, ale na základě ideologie a politických názorů. Stejně tak je vědou i ekonomie. A přesto dnes politici, miliardáři i masy chtějí, aby operoval ekonomiku někdo, kdo ji nikdy ani nestudoval.
To, že je ekonomie společenskou a interdisciplinární vědou, vede řadu lidí k představě, že ji není nutné studovat a ekonomem může být každý. Různým Davosům se díky nánosu peněz miliardářů podařilo ekonomii zaplevelit politickým plácáním. I díky tomu přestali centrální bankéři působit jako stabilizující experti ekonomiky, ale začali působit jako další ideologický výbor. Příkladem je Evropská centrální banka a její šéfka Ch. Lagardová, která předtím nikdy nepracovala v bance, a nikdy dokonce ani ekonomii nestudovala. Tito amatéři pak operují ekonomiku. A dělají ekonomii medvědí službu tím, že dnes ji už většina lidí považuje jen za měkkou a politickou nauku – což v praxi bohužel už je, ale její základ býval v realitě velmi exaktní.
Markéta Šichtařová nedávno v Echu24 psala o tom, že má Friedman štěstí, že Nobelovu cenu už dostal. Dnes by ji totiž nedostal. Dnes by se dokonce nejspíš pochybovalo o tom, zda je vůbec ekonom, když není ani rudý, ani zelený. To je ovšem hrozivá věc, protože lepší ekonom na této planetě podle mě nikdy nebyl. To, že někdo nerozumí Friedmanovi, ukazuje jen to, že nerozumí ekonomii jako skutečné vědě. A to je dnes trend.
Udělování oslavných cen je už v pohybu. Progresivisté nejspíš neskončí u toho, že příští Oscaři budou mít genderové či rasové kvóty. Na řadě budou i Nobelovy ceny. Jako běloch se dvěma dětmi a jen jednou manželkou by Friedman neměl šanci. Možná snad kdyby hlásal, že nejvyšším vývojovým stádiem člověka je zelený komunismus pod pirátskou vlajkou. Ale hlásat takový nepolitický a přímočarý fakt, jako že společenskou odpovědností firmy je zvyšovat svou hodnotu, je dnes nepřípustné.
Už aby měli Američané po volbách, zatím vymýšlejí hrozné socialistické „cypoviny“. Třeba se pak zklidní i Evropané a centrální banka začne zachraňovat ekonomiku, a ne globální oteplení. I když – přání je mi spíš otcem myšlenky.
