Nový ministr zdravotnictví Blatný: Ten, kdo Babišovi zbyl, když ti lepší odmítli
Ze submisivního a neschopného Adama Vojtěcha dělal premiér dlouhodobě onuci, zkušeného a razantního Romana Prymulu zase nadmíru ochotně hodil přes palubu při první příležitosti. Není se co divit, že dalšího ministra zdravotnictví už Babiš sháněl horko těžko a musel se nakonec spokojit s náhradníkem z 2. ligy - všichni prvoligoví matadoři, jimž dal nabídku před Blatným, ho totiž odmítli.
Padesátiletý Blatný, jehož má dnes prezident Zeman jmenovat členem Babišova kabinetu, je přední český odborník na hemofilii, tedy poruchy srážlivosti krve. Několik let pracoval v zahraničí, například v nemocnicích v Dublinu a Bristolu. Na oddělení dětské hematologie ve Fakultní nemocnici v Brně nastoupil před 15 lety. Časem se stal primářem a od začátku letošního roku je náměstkem ředitele nemocnice. Jako docent učí pediatrii na Masarykově univerzitě, působí také v odborné České hematologické společnosti. Podle lidí, kteří ho znají, je poměrně komunikativní.
V čem však mají spočívat Blatného kompetence pro ministerský post, navíc v době, kdy jde kvůli koronakrizi fakticky o nejdůležitější resort ve vládě? Nad tím krčí rameny většina dotázaných, s nimiž o tom Reflex hovořil. A těžko uvěřit, že by o Blatném jako o nejlepším možném ministrovi pro kritické období byl přesvědčen alespoň sám Babiš. Dříve, než jeho, oslovil totiž s nabídkou několik dalších lidí.
Podle informací Reflexu nabízel premiér post ve vládě nejprve některým ředitelům velkých nemocnic - že nabídku po pádu Prymuly skutečně dostali, potvrdili například ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl či ředitel Fakultní nemocnice v Brně Jaroslav Štěrba. Mluvilo se ale i o dalších jménech, třeba z Fakultní nemocnice Olomouc či z Ostravy. Nicméně všichni oslovení premiérovi poděkovali za důvěru... a rovnou odmítli. Měnit zajištěný post šéfa velkého špitálu za sebevražednou misi ministra, která může skončit ze dne na den a v lepším případě dává jistotu na jeden rok do voleb? Nabídka lákavá leda pro šílence nebo narcise, které ovšem premiér tentokrát neoslovil.
Babišovi proto nezbylo, než začít lovit o level níže. A až tam našel někoho, kdo byl ochoten horké křeslo vzít. Blatného premiérovi doporučil právě ředitel brněnské fakultky Štěrba. Svého podřízeného po všech stránkách chválí - těžko také čekat, že by teď oficiálně říkal cokoliv jiného.
Nic to ale nemění na tom, že ve FN Brno byl Blatný v lepším případě dvojka a navíc sotva pár měsíců. Manažerské dovednosti, odolnost, schopnost čelit krizím a rozhodovat, to vše v takovém rozsahu a kvalitě, v jakém to bude muset předvádět po jmenování ministrem, zatím tudíž nijak osvědčit nemohl. Podle dostupných informací nemá ani větší zkušenosti se státní správou, což může též znamenat významný handicap - zejména v době, kdy kvůli epidemii nemůže počítat s časem na rozkoukávání v úřadu a s obvyklými sto dny hájení.
Jako každý, kdo se z ničeho nic vynoří nad hladinu veřejného prostoru, dočkal se už i Blatný v posledních dnech připomínky některých svých kontroverzních kroků z minula. Kritici upozornili, že na jaře se v rámci internetového semináře pro kolegy nechal slyšet, že onemocnění covid-19 "je trošku horší chřipka". Zhruba ve stejné době se dostal také do sporu s některými rodiči a Ligou lidských práv, když je kvůli epidemii odmítal pouštět na návštěvy k nemocným dětem a dokonce na ně nechal zavolat policii. Nakonec se vše urovnalo a vysvětlilo jako nedorozumění při výkladu nejasných ministerských předpisů. Podobné zmatky ale nebyly v prvních týdnech epidemie v Česku ničím výjimečným (a bohužel nejsou ani teď) a nebylo by fér dělat z nich ve vztahu k Blatnému jakékoliv závěry.
Podstatné ostatně není ani tak to, co má Blatný doposud za sebou, ale spíš co bude předvádět teď, když obsadí ministerskou kancelář na pražském Palackého náměstí. Jak po stránce odborné, tak po stránce manažerské, ale také ve vztahu k premiéru Babišovi. Pokud mu bude na vše přikyvovat a nechá se od něj sekýrovat, dopadne jako Adam Vojtěch. Pokud naopak projeví sílu osobnosti, bude si stát za svým i proti názoru pemiéra a mohl by se tak stát druhým kohoutem na smetišti, hrozí mu osud Romana Prymuly (záminka se vždycky najde).
"Udělá maximum stejně jako každý další lékař, který by tam seděl a byl by ochoten udělat cokoliv, aby to dobře fungovalo," věří Blatnému opoziční poslanec Vlastimil Válek z TOP 09, který je rovněž lékař a rovněž náměstek ředitele ve FN Brno. Zřejmě kouzlem nechtěného tak vyjádřil to, co si o Blatném myslí velká část odborné veřejnosti - jeho dispozice pro post ministra jsou zhruba stejné, jaké by měl "každý jiný lékař". Nic víc, nic méně. Nezbývá proto než doufat, že jeho snaha "udělat maximum" bude v současné situaci stačit.
