Joe Biden během volební kampaně pro prezidentské volby 2020

Joe Biden během volební kampaně pro prezidentské volby 2020 Zdroj: Reuters

Joe Biden při prvním povolebním projevu.
Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden
Bývalý viceprezident a kandidát Demokratů na americkou hlavu státu Joe Biden se svými vnučkami v Pensylvánii (3. 11. 2020)
Bývalý viceprezident a kandidát Demokratů na americkou hlavu státu Joe Biden mezi svými příznivci v Pensylvánii (3. 11. 2020)
Bývalý viceprezident a kandidát Demokratů na americkou hlavu státu Joe Biden se svými vnučkami v Pensylvánii (3. 11. 2020)
10 Fotogalerie

Přichází radikální střed. Biden není socialista, bude mít těžký start

Oliver Adámek

46. prezident Spojených států je demokrat Joe Biden. Přepočítávat se bude, pokud ale nedošlo k absolutně nevídaným omylům či machinacím v několika amerických státech zároveň, výsledek se asi nezmění. Uprostřed vyhrocené kulturní války přichází centrista, kterého nemusí ani jedna z krajních stran barikády.

Svět vidí Ameriku jako bitevní pole progresivních demokratů a jejich médií, univerzit a dalších názorových center na jedné straně, proti trumpovské „zapomenuté Americe“ a koalici konzervativců s nižší střední třídou na druhé straně. Joe Biden nesymbolizuje ani jeden z těchhle světů, přichází jako reprezentant starého obamovsko-clintonovského establishmentu demokratů, který se po Trumpově triumfu a nástupu demokratických progresivistů zdál být na odchodu. Toto dělení je ale v něčem zkreslující, podle exit pollů volila většina  voličů s nízkými příjmy Bidena, naopak Trump si snižováním daní získal bohaté.

Nastupující progresivně-levicová generace mezi demokraty má v poslední době na své straně akademické instituce, showbyznys i média. Všechny tyto oblasti se jí daří přeměňovat ke svému obrazu. Její identitářský program přesto neoslovil dost voličů ani při primárkách, kde hlasuje hlavně voličské jádro demokratů. Je s podivem, že progresivisté opět nedokázali prosadit vlastního kandidáta a museli se spokojit s establishmentovým centristou Bidenem, který má ke spoustě republikánů blíž než k levicovým demokratům.

Socialismus? S Bidenem ještě ne

Není náhoda, že během primárek útočili radikálnější demokrati svorně na Bidena. Mezi nimi byla i Kamala Harris, která se nakonec stane jeho viceprezidentkou. Biden je sice v rámci americké politiky nalevo od středu, v evropských měřítkách by ale bylo problematické vůbec říct, že je levičák. Europoslanec Zahradil docela přesně říká, že Biden je víc napravo než většina představitelů EU.

Nesympatizuje s venezuelským režimem jako Sanders, je umírněnější i v otázce zdravotního pojištění a dalších vnitropolitických tématech. Ne náhodou měl Biden jako senátor i viceprezident blízko k Johnu McCainovi, válečnému veteránovi a decentnímu politikovi, který je pro republikány pořád ikonou.

Právě do McCaina se nevybíravě pouštěl Trump, vysmíval se jeho rokům stráveným ve válečném zajetí, za což prezidenta kritizují i někteří jeho příznivci. Sám se totiž válce ve Vietnamu vyhnul. McCainova rodina letos podpořila Bidena. Je nakonec jedním ze symbolů voleb, že Bidenovi pomohla k výhře i McCainova rodná Arizona, kde dřív vyhrávali republikáni.

Biden byl zkrátka přijatelný pro některé středové republikány, zároveň ho ale přes původní averzi „skousli“ i levicovější demokrati a vsadili na to, že se přes něj dostanou k moci v Bílém domě. To bude záležet na složení Bidenovy vlády, viceprezidentka Kamala Harrisová ale zastupuje spíš progresivisty než starý demokratický establishment. Aby mohl počítat s disciplinovanou většinou ve sněmovně reprezentantů (tu budou mít demokrati těsnou), bude si Biden muset naklonit oba póly demokratické strany.

Dál rozpojené státy?

Před volbami se o Bidenovi mluvilo jako o někom, kdo alespoň deklaruje snahu o spojování vzdálených pólů a může se situaci za Atlantikem pokusit zklidnit. S takhle těsnou výhrou v zádech to ale bude mít dost složité. Donald Trump dostal o 7 milionů víc hlasů než v minulých volbách, rozhodně se nedá říkat, že by ho Amerika „odmítla.“

Kdyby jeden z kandidátů vyhrál přesvědčivěji, bylo by jasné, že zkrátka převážil jeden proud, někomu se podařilo přesvědčit jasnou většinu a ten teď bude vládnout. Podobně jako referendum o brexitu nebo nedávné prezidentské volby v Polsku za sebou volba amerického prezidenta nechá vítěze se slabým mandátem a pokračující polarizaci.

Navíc Biden začne v době pokračující epidemie, patrně začínajícího ekonomického rozkladu a trvajících nepokojů v amerických ulicích. Výchozí pozice extrémně těžká pro kohokoli, jejímž paradoxem zároveň je, že hlavně covid Bidenovi do Bílého domu pomohl. Těžko ale hledat mezi demokraty i republikány někoho, kdo by měl lepší předpoklady do toho všeho přinést konsenzus a pragmatický styl bez hysterie.