BIS eviduje možné zdroje islámského extremismu v Čechách. Je to důsledek nezodpovědné azylové politiky
Česká kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila výroční zprávu za rok 2019, která obsahuje dost zajímavé informace o české muslimské komunitě. Dozvídáme se zde například o vzniku uzavřené komunity radikálních muslimů-uprchlíků, ale nalézáme zde i tvrzení, které neodpovídá realitě – buďto jde o nepochopitelnou neinformovanost autorů této zprávy, nebo o nějakou zpravodajskou hru ze strany BIS.
Zpráva BIS tak rozhodně stojí za pozornost a přečtení, hlavně v kontextu vývoje posledních let, kdy se ukázalo, že z České republiky byl financován terorismus a několik českých muslimů odešlo bojovat k islamistickým skupinám, z nichž údajně již pět jich bylo zabito.
Ve zprávě BIS se píše: „V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika.“ Jinými slovy se po České republice pohybovali či pohybují muslimové, které BIS vyhodnocuje jako možné operativce islámských teroristických organizací. Což není až tak překvapivé, protože byly již zjištěny případy, například konkrétně případ Mourada T. z Maroka (psal o něm online Reflex v roce 2018), který byl registrován v Rakousku jako uprchlík a přes Českou republiku jezdil do Polska, kde žil a odkud organizoval teroristické a extremistické aktivity po celé Evropě.
Mnohem zajímavější a kontroverznější je následující tvrzení ze zprávy BIS: „Příkladem události s radikalizačním potenciálem byl v roce 2019 útok na mešitu v novozélandském Christchurch, po kterém předseda pražské muslimské obce Leonid Kushnarenko vyzval muslimy k ozbrojování. V důsledku negativní pozornosti, kterou na sebe a na české muslimy upoutal, byl ale Kushnarenko pod tlakem ze strany vedení muslimských organizací donucen svou pozici opustit.“
Toto tvrzení BIS se nezakládá na pravdě. Předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muneeb Hasan Alrawi sice oznámil českým médiím 25. března 2019, že předseda Muslimské obce v Praze Leonid Kushnarenko byl údajně zbaven funkce a vyloučen z muslimské obce, ale právně k ničemu takovému nedošlo. V oficiální databázi ministerstva kultury, které vede evidenci náboženských společností, je stále Kushnarenko veden jako předseda Muslimské obce v Praze. Zároveň i na některých muslimských webových stránkách v zahraničí prezentují Kushnarenka jako zástupce českých muslimů a předsedu (amira) pražských muslimů.
Pevně doufám, že zveřejnění tak závažné chyby při veřejné dostupnosti informačních zdrojů je součástí nějaké zpravodajské hry, protože je opravdu hodně nepříjemná představa, že by česká kontrarozvědka BIS byla natolik amatérská, že by zveřejnila nějakou informaci, aniž by si ji ověřila či nechala k informaci vyjádřit své pracovníky, kteří by měli mít o české muslimské komunitě přehled. Znamenalo by to, že BIS nemusí mít muslimskou komunitu v České republice vůbec pod kontrolou.
Ještě jedna podstatná záležitost byla zveřejněna v letošní zprávě BIS. Jedná se o problematiku muslimských uprchlíků z Kazachstánu, kde je údajně pronásledují, a tak tito lidé přicházejí k nám. Ve zprávě BIS se o nich píše: „BIS pokračovala v monitorování dění v kazašské sektě tzv. čistého islámu, jejíž členové se nadále izolovali od většinové společnosti a vytvářeli uzavřené komunity odmítající integraci. Tuto specifickou lokální formu islamismu v ČR vyznává několik desítek rodin s různými formami pobytového statusu a s vazbami na podobné komunity v zahraničí.“
Případ komunity muslimských uprchlíků z Kazachstánu, kteří našli nový domov v České republice, je více než varovný. V muslimském Kazachstánu byli tito náboženští extremisté pronásledováni sekulární muslimskou vládou kvůli svému náboženskému extremismu. A tak odešli do České republiky a požádali zde o azyl kvůli náboženskému pronásledování. Mnozí tento azyl dostali a začali budovat v České republice svou náboženskou komunitu nepřátelskou vůči sekulární společnosti. Není to záležitost posledních několika let, ale již více než deseti let a dnes jde odhadem až o stovky muslimů žijících v České republice a odmítajících naši sekulární společnost. O problémech s těmito uprchlíky referovala výjimečně již i česká média.
Například v roce 2016 web Idnes.cz zveřejnil rozhovor s učitelkou Karlou Kubíčkovou, která řekla: „Byla tady třeba skupina žáků z Kazachstánu, kteří byli přísně muslimského vyznání. Tlačili na nás, abychom svou výuku přizpůsobili jejich normám. Museli jsme proto téměř denně řešit situace typu, že dítě odmítalo zpívat, kreslit cokoliv živého nebo poslouchat muziku. To byla dost složitá situace… Většinou jsme ale byli schopni se domluvit a vyřešit to kompromisem. Naštěstí máme vedle volnou třídu, takže jsem říkala: Pokud si chceš udělat tu práci a nechceš u toho poslouchat muziku, sedni si tady vedle. My ale kvůli tobě nebudeme přestávat hrát, nebudeme se kvůli tobě zdržovat básniček a písniček.“
Celý tento případ ukazuje na zásadní problematičnost udělování azylu, a to bez ohledu na to, že tito lidé pak mohou v České republice založit potenciálně nebezpečné prostředí náchylné k násilí vůči české společnosti.
Celkově bych tedy zprávu BIS považoval za znepokojující a poukazující na to, že v rozrůstající se muslimské komunitě v České republice probíhají nebezpečné sociální procesy, které se děly i v muslimských komunitách v západní Evropě a vedly k současné kritické situaci a problémům s obyvateli západní Evropy muslimského vyznání.
