Babišáci plánují nouzový stav dlouho přes Vánoce, i když o tom mlčí. Vyhovuje jim
Dnešní rozhodnutí poslanců prodloužit nouzový stav do 12. prosince je za dané epidemiologické situace rozumný krok. Souvisí s tím ovšem celá řada „ale“, která by měla zaznít a být nahlas a důrazně připomínána pokaždé, když vláda premiéra Babiše a jeho nohsledů o něco takového žádá.
Vánoční večírky, davy v nákupních centrech, stěhování národů při svátečních návštěvách… To vše je skutečně třeba plošně udržet pod kontrolou, pokud nechceme, aby klesající druhá vlna epidemie přešla plynule v ještě dramatičtější vlnu třetí. Ve srovnání s patnácti tisíci novými případy koronaviru denně, které zdravotníci zjišťovali ještě nedávno, jsme na tom sice teď o něco lépe. Přesto ale pořád umírá každý den přes stovku lidí a počty nových případů jsou tak vysoké, že by se nám z toho na jaře bývala zatočila hlava.
Z tohoto úhlu pohledu tedy vláda dělá dobře, že požádala sněmovnu o další prodloužení stavu nouze. To je ale taky všechno, co se jí dá v této souvislosti přičíst k dobru. Naopak mnohem víc je toho, za co si zaslouží ostrou kritiku. Namátkou:
- Nouzový stav je něco, na co si nemáme zvykat. Je to zcela výjimečný nástroj a má se s ním podle toho zacházet. Vláda si však zvykla, že jí na něj poslanci nakonec vždycky kývnou a podle toho se chová - s bohorovností, jako kdyby si šla do krámu pro rohlíky. Do očí bijící je už to, že většina členů kabinetu se ani neobtěžuje sedět při rozpravě o tak zásadní věci v jednacím sále!
- Aktuání žádost byla napsána tak lajdácky, že se v ní stále ještě jako o trvající realitě hovořilo o absolutním uzavření všech škol, přičemž už druhý den jsou školy otevřeny pro žáky 1. a 2. tříd.
- Nikdo doteď nevyhodnotil, jak která jednotlivá opatření konkrétně (ne)zabírají. „Prostě si něco vymyslíme.“
- Právní rámec předpokládá – a rozhodnutí soudů to potvrzují – že i pro zvládání epidemie má vláda využívat přiměřené nástroje. Že nemá chodit s kanónem na komára. Ano, je-li situace vážná, má se postupovat podle krizového zákona a má zcela výjimečně platit nouzový stav. Pokud je ovšem situace lepší, pak není pro nouzový stav důvod, má se postupovat podle zákona o veřejném zdraví a omezení má vydávat formou nařízení ministerstvo zdravotnictví. Jenže současná vláda na právo kašle.
- Tabulka PES počítá s výjimečným stavem pro všech pět pásem, která obsahuje. Tedy i pro to nejnižší, první. Teď jsme v pátém pásmu, na dohled v příštích týdnech máme snad třetí. Do prvního pásma bychom se měli dostat někdy na jaře. Překlad: Pokud vláda svůj přístup nezmění a bude chtít dál (i v případě výrazně lepší epidemiologické situace) bojovat s komárem kanónem, budeme v nouzovém stavu až do jara či začátku léta. Nebo se už předem předpokládá, že se PES brzy změní, třeba i s ministrem zdravotnictví?
- Stupidní opatření, která si občas protiřečí a která občas zpochybňují dokonce sami ministři hned v den, kdy začala platit, jsou součástí naší každodennosti už od března.
Není to zdaleka všechno, ale pro ukázku to snad stačí. Vláda si prostě uvědomila, že nouzový stav se jí docela hodí a zjevně si ho chce hýčkat, co nejdéle to půjde. Proč? Tak třeba:
- Babišovi a spol. umožňuje v řadě oblastí skutečně „řídit stát jako firmu“.
- Opozice má méně možností, jak vládu demokratickými cestami brzdit v její snaze po absolutní moci.
- Miliardové zakázky jde zadávat bez výběrových řízení (zdravíme exministra Adama Vojtěcha).
- Odpadají nepříjemné demonstrace, zodpovědní lidé mohou nadávat maximálně doma u počítače (kolem 17. listopadu a vzhledem k eskalujícím sporům týkajícím se České televize se to jistě hodí).
- Neustálé diskuse o (ne)prodloužení nouzového stavu a všem, co s tím souvisí, odklánějí alespoň částečně pozornost od jiných nepříjemností, jako je třeba premiérův střet zájmů či otrávená Bečva a snaha o (ne)vyšetření, zda za ním byla Babišova DEZA.
Pro jistotu znovu opakuji: Nic z toho není důvod pro okamžité odmítnutí nouzového stavu, ten je teď ještě skutečně potřeba. Pokaždé, když o něj vláda žádá (a bude žádat), by se ale měli poslanci znovu zevrubně zabývat tím, jestli je pro něj skutečně důvod, nebo zda by třeba nešlo řešit situaci jinak. A současně s tím stále dokola připomínat mimo jiné následující otázky:
- Proč vláda zemi lépe nepřipravila na 2. vlnu epidemie?
- Proč ztrácela čas podobnými pitomostmi, jako byl třeba nefunkční semafor ministra Vojtěcha (a vlastně i sám ministr Vojtěch)?
- Proč včas nenabrala dostatek operátorů do call center, což by umožnilo mnohem lepší trasování, než jaké jsme viděli na vrcholu druhé vlny?
- Proč nechala epidemii nabrat na smrtící síle, když s funkčními opatřeními čekala, až bude po říjnových volbách?
- Proč nebylo včas zajištěno testování klientů v domovech důchodců a zařízeních sociálních služeb?
- Proč neustále vydává nelogická nařízení, která se mění skoro ze dne na den, když se ještě ani nemohlo ukázat, jestli a jak zabírají?
Přičtěme nekonečnou řadu kiksů z jara (za všechny třeba to, že zdravotníci museli čelit nástupu epidemie bez ochranných pomůcek), neodborných rozhodnutí (Babišovo veto rouškám na konci prázdnin) a máme seznam důvodů, proč by to lidé měli vládním stranám za rok ve volbách nemilosrdně spočítat. A také podnět pro policii, aby prověřila, zda není na místě posoudit jednání některých členů kabinetu nejen z hlediska odpovědnosti politické, ale i trestně právní.
