Stal se soudce Sovák obětí policejní provokace? V jeho případu je celá řada pochybností
Začátkem prosince byl zatčen dlouholetý soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák za to, že údajně hodlal ovlivnit konečný verdikt, v němž je stavební firma Metrostav nepravomocně odsouzena v jedné z vedlejších větví kauzy Davida Ratha za ovlivňování veřejných zakázek. Údajně si měl za to říci o 50 milionů korun. Sovák poputoval rovnou do vazby.
Na první pohled vypadá trestní stíhání neprůstřelně, Seznam.cz a iRozhlas přinesly úryvky z odposlechů, kterými byla prošpikována nejenom soudcova kancelář, ale i jeho byt. Podle nich Sovák hovořil o tom, že odvolací jednání kauzy je „mimořádnou příležitostí“, jak si „uloupnout perníček“. Policie rovněž zmapovala předání peněz ve výši 1,5 miliónů, o které si měl říci Sovák a jeho přítel, jistý Milan Biba. Jenže peníze byly od policie v rámci takzvaného předstíraného převodu.
Je tu ale řada otazníků a nelogičností, které vnášejí do případu důvodné pochybnosti. Peníze Bibovi měl přinést bývalý policista Ladislav Kirchner, který chodil rovněž na schůzky, a který celou věc policii udal. Ale od Biby žádné peníze Sovákovi nedošly, a ani nebyly nalezeny při domovní prohlídce, ačkoli to byla prvotní mediální informace. Proč policie tedy celou akci spustila, aniž si počkala, zda k Sovákovi vůbec nějaké peníze poputují? Žádné označené peníze se nenašly ani u Biby a jeho přítelkyně. Policie sice zaznamenala bankoví vklad poloviny údajně předané částky, kterou přítelkyně vložila, ale jak policie dokáže, že šlo ony označené peníze, tedy o úplatek? Poslední informace, že Biba si nechal peníze pro sebe, a že policie měla na další převod připraveno dalších pět miliónů, které už by Sovákovi předal, působí jako špatný vtip. Proč si tedy nepočkala, až by mu je Biba předal?
Neuvěřitelná je i role samotného Kirchnera, který byl opakovaně odsouzen za řadu trestných činů. Přestože byl v minulosti odsouzen i za vydírání, nastoupil do Šlachtova protimafiánského útvaru. Po posledním odsouzení nenastoupil do výkonu trestu, s tím, že je duševně nemocný, což potvrdil nedávno i Nejvyšší soud. Takže hlavní svědek, kterého více jak půl roku používá policie jako svého agenta, je soudně uznaný blázen, opakovaně odsouzený za vydírání.
Celá konstrukce ale hlavně nedává logiku kvůli tomu, že Sovák k 31. prosinci končí, protože dovršil věk 70 let. Navíc nebyl ani členem senátu, který má případ Metrostav na starost. Policie sice krkolomně tvrdí, že si chtěl prodloužit mandát od ministryně spravedlnosti Marie Benešové, ale sám musel vědět, že to není možné, protože to zákon neumožňuje. Pokoušel se sice o post asistenta soudce, ale to mu vedení VS zamítlo. Jak by tedy mohl kauzu ovlivnit, je záhadou. Navíc před čtrnácti dny projevil přání stát se členem spolku Šalamoun, což by těžko udělal, kdyby hodlal dále soudit. Na stejné schůzce ale vyjádřil obavu z toho, že je kvůli kauze na něj činěn tlak, aniž by upřesnil odkud. Protože schůzka se odehrála v jeho soudní kanceláři, která byla odposlouchávána, musela o tom vědět i policie. Přesto variantu, že se někdo snažil Sováka vtáhnout do nějaké hry, záměrně ani nesnažila prověřit.
Nejskandálnější na celém případu ovšem je, že advokáti se dozvěděli o tom, že Sovák s Bibou byli vzati do vazby, ještě před tím, než vůbec proběhlo vazební jednání. Soudkyně Pavla Hájková, která o vazbě rozhodla, se sice vymlouvá, že vše spletla soudní úřednice, ale to je vysoce nepravděpodobné. I načasování celé akce je podezřelé. O tom, že se něco podobného chystá, se šuškalo přinejmenším týden dopředu. Zřejmě záměrně se čekalo až bude mít službu „ubytovatelka“ Hájková, která, o co má méně zkušeností, o to je ambicióznější. Neobvyklé bylo i to, že o prohlídce advokátní kanceláře, kde musí být přítomen zástupce ČAK, se vedení Komory dozvědělo teprve dvě hodiny před jejím zahájením, což svědčí o spěchu, s jakým byly prvotní úkony trestního stíhání realizovány. Přestože se informace o tom, že Sovák s Bibou mají být vzati do vazby, objevily již v sobotu ráno, návrhy byly záměrně zdržovány celý den až do vazebního jednání, takže se s nimi neměli možnost obhájci v dostatečném časovém předstihu seznámit, a na předložené důkazy kvalifikovaně reagovat. Přítomný policista z NCOZ navíc nepřipustil otázky týkající se prvotních úkonů před zahájením trestního řízení a Kirschnerovy role v nich, což nebudí důvěru v to, jak vlastně kauza začala.
Vazba z koluzních důvodů, tedy kvůli ovlivňování svědků, nedává navíc smysl ve chvíli, kdy jsou všichni aktéři kauzy známí, a média je sama kontaktují. Nemluvě o Sovákově zdravotním stavu, který trpí dlouhodobě cukrovkou, a po zatčení se při eskortě navíc nakazil covidem. S touto vražednou kombinací je nyní hospitalizován ve vězeňské nemocnici. Jak by v takovém stavu mohl kohokoli ovlivňovat?
Od počátku navíc případ provází neuvěřitelná medializace, včetně záznamů údajných odposlechů. I ty je potřeba brát s rezervou, protože není jasné, v jakém kontextu zveřejněné úryvky byly vůbec vysloveny. Protizákonně pouštěné selektované informace z neveřejného přípravného řízení přitom mají za cíl jednak ovlivnit další soudy, které budou o případu informovat, a zároveň i svědky, aby vypovídali v souladu s konstrukcí vyšetřujících orgánů. Je přitom nepředstavitelné, že by tyto úniky nebyly možné přinejmenším za mlčenlivého souhlasu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ta má eminentní i osobní zájem na tom, aby Vrchní soud potvrdil odsuzující rozsudek v případu Metrostav, protože stála u jeho samotného zrodu rathovské kauzy. Obviněním Sováka tak vznikl silný tlak na soudce VS, kteří o odvolání rozhodují, protože by na ně mohlo padnout podezření, že i oni mohli být zataženi do nějakých pletich. Důvodem obav už mohlo být to, že si Sovák zcela legálně opatřil nepravomocný rozsudek, kde si, opět podle médií, udělal právní rozbor argumentů, na jejichž základě by se dal zvrátit. Navíc po Sovákovi šla Bradáčová už několik let, což se obecně vědělo.
Je pochopitelně v této fázi těžké rozhodnout o vině či nevině. Jednoznačně nemohl Sovák případ nijak ovlivnit, což nevylučuje, že to mohl, i pod tlakem, někomu slíbit. Stejně tak si mohl dělat prostor pro to, že by se po odchodu do důchodu mohl podílet na obhajobě Metrostavu. Nicméně otazníků kolem celé kauzy je tolik, že to budí oprávněné spekulace o tom, zda se Sovák nestal cílem řízené policejní provokace, jejíž nitky sahají až na VSZ v Praze.
