Praha

Praha Zdroj: Blesk:Czech News Center, a.s./Martin Sekanina

Rok 2020 přinesl i pár dobrých zpráv, nezapomínejme na ně

Máme za sebou hodně divný rok. Na první pohled by se pod nánosem špatných zpráv mohlo zdát, že letos bylo vše špatně. Ale není to pravda. Navíc jsou Vánoce. Měli bychom se radovat. Hodně se teď říká, že bychom se měli zaměřit na malé věci a z nich se těšit. Rád bych vám ale pár ukázal opravdu pozitivní věcí, které malé vůbec nejsou a měly by nás všechny těšit.

Pamatuji si, jak se řada lidí po roce 1989 upnula k tomu, že jednoho dne doženeme Západ. Bylo to logické. Když Češi poprvé přijeli na Západ a viděli plnou Billu věcí, které u nás nebyly, padali do mdlob. Že by měli auto jako lidé na Západě, se jim ani nesnilo.

Ne že bychom už dohnali Německo nebo Rakousko, ale letos jsme už dohnali Itálii. A pokud to nezkazíme vyloženě špatnou hospodářskou politikou, budeme teď alespoň pár let mít hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na hlavu v paritě kupní síly vyšší než Italové.

Za pozornost přitom stojí, že podle dat Světové banky měla v roce 1995 Itálie hrubý domácí produkt přepočtený paritou kupní síly jen nepatrně nižší než Němci. Tehdy činil necelých 25 000 dolarů, zatímco český jen lehce přesahoval 14 000 dolarů. Itálii jsme dohnali neskutečným způsobem.

Neměli bychom si ale až tak fandit. Není to jenom v tom, že český HDP během třiceti let rychle rostl. Je to také v tom, že od poslední krize před více než deseti lety italská ekonomika moc nerostla. Itálie zkrátka nedává společnou měnu. Za posledních 15 let se italský HDP zvýšil zhruba o 6 500 dolarů na hlavu, zatímco německý skoro o 20 000 dolarů.

Euro představuje pro Itálii těžko řešitelný problém. A korona situaci dál zhoršila. Tamní ekonomika kvůli nákaze neskutečně trpěla. Je předlužená a nad vodou ji drží jen Evropská centrální banka. Nikdo neví jak dluh stárnoucí ekonomiky řešit, aniž by to hodně bolelo.

K pomyslnému vítězství jsme tak přišli trochu jak slepý k houslím. To je ale jedno. Pro ekonoma je důležitý výsledek, a ten zní: Česká republika má po přepočtu paritou kupní síly vyšší HDP než Itálie. Itálie přitom není žádnou banánovou republikou. Je to země Ferrari, Pirelli, Agip, Bulgari či Zanussi. To je velký úspěch! Můžeme si gratulovat. V Itálii už nejsme žebráci jako kdysi.

Máme rating jako světová velmoc

Někdy mám pocit, že si řada lidí myslí, že když je něco ze Západu, je to lepší, než kdyby to bylo vyrobeno u nás. Neseme si to v sobě ještě z minulého režimu. Ale v mnoha věcech to už dávno neplatí.

Denně slyším, jak lidé nadávají na vládu a většinou to je oprávněné, ale zapomínají, že jinde to není lepší. Všude vlády vymýšlejí více či méně hloupé regulace.

Doporučuji podívat se na něco měřitelného, jako je třeba rating, který hodnotí úvěrovou spolehlivost zemí. To je klíčový ukazatel pro investory, který odráží zdraví veřejných financí a rizika s nimi spojená.  A podle ratingu agentur Moody´s i Fitch máme stejné hodnocení jako Británie.

Uměl si to někdo před pár lety představit, že jsme v očích investorů stejně finančně bezpečná země jako Británie, která je považována za globální velmoc? Navíc u všech hlavních agentur jsme v těsném závěsu za Francií, která je také považována za velmoc. Málokterá země je přitom vyspělejší než tyto dvě. To je také ohromný úspěch.

I když i tady nám pomohly okolnosti. Agentury se u Británie obávají toho, co jí přinese brexit. Proto ji vnímají jako rizikovější než Francii, což je podle mě nespravedlivé. Ale opět je důležitý výsledek, a ten pro nás vyznívá dobře.

Češi zvládli příchod korony lépe než Slováci

Za zajímavost stojí i porovnání České a Slovenské republiky. I tady vidíme výsledky, za které se nemusíme stydět. Slovensko mělo tendenci ČR rychle dobíhat. V roce 2012 nám byli Slováci (měřeno skrze HDP v paritě kupní síle) opravdu blízko. Teď se ovšem nůžky rozevřely a Češi z toho vychází lépe.

Začátek korony zvládla česká ekonomika jednoznačně lépe. Bylo to vidět nejen v HDP, ale i v průmyslové výrobě či exportech. Opět za to ale mohla spíš náhoda. Slovenská ekonomika je totiž víc navázaná na automobilový průmysl než ČR a automobilový průmysl pandemií trpěl. Nejen že se auta neprodávala, ona se ani nevyráběla. Druhá polovina roku byla lepší. Až budeme znát data z konce roku, asi se situace pro Slováky výrazně zlepší, ale data za celý rok to dramaticky nezmění: Česká ekonomika bude stále výrazně bohatší.

Kdyby někdo tvrdil, že to je tím, že Slováci mají euro a my korunu, tak to jsou jen politické kecy - podobně jako když nám tvrdili, že růst Slovenska v předešlých letech byl dán společnou měnou. Ne, nebyl, byl dán automobilkami. Euro je přeceňované. Ale to není důležité. Důležitý je opět výsledek, a ten se zrcadlí v ratingu.

Slovensku byl letos rating zhoršen. U všech předních agentur mají Slováci minimálně o dva stupně horší rating než Češi. U Moody´s jsou to dokonce stupně tři, takže Slováci mají u Moody´s rating jako Malajsie. A to už je rozdíl, jestli máte rating jako Británie, nebo jako Malajsie.

Radost můžeme mít i z toho, že máme stále velmi nízkou nezaměstnanost. Těžko na této planetě najdete zemi, kde je nezaměstnanost nižší. Podle Eurostatu činila říjnová nezaměstnanost v ČR 2,9 %. V celé EU dosahovala nezaměstnanost 7,6 %, ve zmíněné Itálii 9,8 % a na Slovensku 7,0 %. Námi obdivované Německo má 4,5 %. Važme si toho, co máme.

Jinými slovy, letos všichni hodně nadáváme, ale měli bychom se uklidnit. Nikde na světě to teď s koronou není dobré a my se tu vlastně máme ještě skvěle. Nezapomínejme na to. Veselé Vánoce!