Vladimír Pikora: Je státní dluhopis k Vánocům vtip? Není, já bych pod stromeček ale raději…
Konec roku vybízí pro silvestrovské vtípky. Řada lidí za podobný vtip považuje i klip ministryně financí Aleny Schillerové, která v něm nabízí lidem jako vánoční dárek státní dluhopis. Já osobně považuji některé dárky za nepovedené. Dávání peněz pod stromeček nemám rád. Je to neosobní. Vánoce jsou o atmosféře a dát mi peníze není o moc lepší než dát mně, skoro plešatému, hřeben. Vím, peníze na rozdíl od hřebenu nejsou ani výsměchem, ani vtipem - ale přece jen zabijí tu krásnou atmosféru.
Nicméně řada lidí se mě naprosto seriózně ptá, zda je Dluhopis republiky dobrou investicí a zda je pravdou, že to je jen zoufalství vlády z ohromného dluhu v době koronakrize. A jestli se právě proto nemají dluhopisu velkým obloukem vyhnout.
Přátelé, budete možná překvapeni, ale Dluhopis republiky byl vydán ještě před koronavirem a nemá s ním nic společného. Nehledejte v tom konspirace a nesmysly. Podobně nabízely domácnostem dluhopisy vlády už dříve. Politici v tom vždy vidí nějakou snahu o větší využití úspor domácností a tvrdí, že chtějí dát vydělat i lidem a nejen bankám. Z mého pohledu to je však v řízení státního dluhu naprostá marginálie a jde pouze o marketing. Z makroekonomického pohledu to je nedůležité.
Důležitý je však mikroekonomický pohled, když se každý ptá, zda to je dobrá investice pro něj osobně. Lidé si totiž myslí, že se dá takto obecně odpovědět. Ale takto se odpovědět nedá. Pro každého je dobrá investice jiná. Někdo má větší sklon k riziku, někdo má větší potřebu likvidity, někdo zase potřebuje snadno vyřešit dědictví – a ve všech těchto případech jsou doporučení pro nákup dluhopisu jiná.
S koronou se lidé bojí inflace, proti-inflační dluhopis jim dává smysl
Dříve se lidé nebáli inflace. Tím, jak Čína vyvážela do světa levné zboží, inflace se pomalu vytratila. Centrální banky, které mají hlídat inflaci, se najednou přestaly bát růstu cen a začaly se bát poklesu cen. Ekonomie hlavního proudu totiž tvrdí, že když ceny klesají, spotřebitelé odkládají spotřebu, a ekonomika proto také klesá. Výsledkem je spirála, kdy klesající ceny torpédují ekonomiku a ta zase ceny.
Tuto spirálu nyní rozstřelil prudký růst globálního dluhu a nepředstavitelný tisk peněz. Vlády po celém světě se v boji s koronou zadlužují na nové rekordy a všem dochází, že jednoho dne bude nutné tyto dluhy splatit. A nikdo neví jak. Řada lidí se začala bát, že řešením je inflace, která dluh požere. Obávají se tak střadatelé v New Yorku, Londýně i Pařiži, stejně jako v Praze. Mnoho podnikatelů proto už do smluv po letech vrátila inflační doložku.
Pokud se inflace bojíte, jistě pro vás dává smysl proti-inflační Dluhopis republiky. Dluhopis totiž garantuje výnos o půl procentního bodu vyšší, než je míra inflace v daném roce. Ačkoli ještě není známá prosincová inflace, oznámilo ministerstvo financí výnos pro období od 2. 1. 2020 – 2. 1. 2021 ve výši 3,4 % p.a. To sice není žádné terno, ale zároveň to není špatné.
Má to ale i svá ale…
Pokud by v příštích letech inflace rostla, bude výnos vyšší. Jenže já si myslím, že s koronou, kdy jsou obchody zavřené a lidé šetří, není moc prostoru pro růst cen. Nezaměstnanost sice prudce neroste, ale lidé si více než dříve rozmýšlejí útraty. V nejbližší době se proto inflace nebojím. Za pár let to ale může být jinak. To se v cenách může více projevit rekordní zadlužení. Peněz je na planetě nezdravě hodně a centrální banky dělají vše pro to, aby inflace rostla. Takže proč nekoupit k Vánocům třeba proti-inflační dluhopis?
Když porovnám výnos v bance a dluhopis, dává mi dluhopis větší smysl. Pokud porovnám riziko, je to ale jiné. Dluhopis je rozhodně bezpečnější. Avšak na druhou stranu pokud neinvestujete miliony, jsou vaše vklady v bance pojištěné, takže ani tady žádné velké riziko nehrozí.
A pokud se na investici díváte srdíčkem, dává tato investice také smysl. Pro stát je daleko lepší, když mu půjčují vlastní občané, než když to jsou cizí banky nebo fondy. To vidíme třeba u Japonců. Ti půjčují své vládě, a ta má vyšší dluh než italská vláda. O japonský dluh se přitom na rozdíl od toho italského nikdo nebojí. Není to totiž ten kapitál, který se sbalí, uteče a nechá po sobě spoušť. Domácí kapitál je stabilní, a to ekonomice pomáhá. Takže proč ne proti-inflační Dluhopis republiky? Přesto všechno bych ho jako dárek nikomu nekoupil.
