Karel Steigerwald: Převezmou Němci řízení koronavirové krize u nás? Nejde to, ale v roce 1989 to šlo
Datový inženýr Ludwig má dobrý nápad. Protože česká vláda není schopná koronavirovou krizi zvládat a dává přednost sebepropagaci před poučením z chyb, navrhuje, aby krizové řízení převzal německý Institut Roberta Kocha, který patří v této problematice k nejlepším na světě. Podle ministra Hamáčka není možné, aby krizové řízení převzal jiný stát. Kochův ústav ovšem není stát, nýbrž vědecké pracoviště, zatímco Hamáček se bojí nekonečné ostudy, která by českou vládu postihla.
Případ, kdy nám orgán jiného státu pomohl, dokonce sám od sebe, se už kdysi stal. Východní Němci v touze prorazit železnou oponu přeplnili na podzim 1989 na Malé Straně v Praze budovu vyslanectví Spolkové republiky Německo a její okolí. Bylo jich ohromné množství, tlačili se všude a všude trčely jejich opuštěné automobily. Sbíhali se tam i čeští zvědavci, částečně aby prchající Němce podpořili a částečně, aby si vyhlídli Trabanta, který tam po nich zůstane. Beznadějně ucpaná byla i hlavní ulice, kterou obtížně prorážely zvonící tramvaje a houkající auta. Hrstka příslušníků VB, (tehdejší policie), jen apaticky přihlížela z chodníku. Měli patrně směrnici, že se nic takového, co tam vidí, neděje.
Když zmatek vrcholil, vypochodovala z budovy vyslanectví SRN jakási četa, asi nějaká ochranná služba z vyslanectví, která se organizace dopravy ujala. Úředníci spolkové republiky Německo začali sami od sebe řídit a regulovat dopravu na křižovatce. Pořádek zjednali rychle, tramvaje projížděly bez problému, zevlující dav couvl, zácpa zmizela. Bylo to patrně v dějinách komunismu poprvé (a naposledy), kdy na území komunistického státu převzali sami od sebe veřejnou službu úředníci kapitalistické země. Zevlující dav jim tleskal.
Ministra Hamáčka by to mohlo zaujmout. Když byla v dopravě nouze nejvyšší, spolkoví Němci, kteří byli nejblíž, problém za neschopnou a paralyzovanou policii ČSSR rychle vyřešili. Československá vláda to mlčky strpěla, byla už v situaci, že nezvládala nic. Hamáček nemá pravdu, že to nejde. Ani se v Kochově ústavu nezeptal, jaké jsou možnosti. Když se hroutí neschopná vláda, jde leccos. Musí se ale vědět, co je priorita. Životy lidí, nebo jakési paragrafy neschopné vlády?
