Vrchní mlžitel aneb Proč je dobré nemít přímo voleného prezidenta
Týden jsme čekali, co Miloš Zeman řekne. V jisté sociální bublině panovala i obava ohledně obsahu jeho slovního expozé. Zda nepopře své dosavadní vystupování a nerozboří svůj postojový pomník. Nutno říct, že tato obava se nenaplnila.
Současný prezident udělal zhruba to, co se od něj obecně očekávalo. Pod tíhou přednesených důkazů nešlo ruskou stopu ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích ignorovat. Zbývalo tedy jediné řešení – relativizovat tuto verzi, nabídnout i alternativní varianty. Což prezident jakožto zkušený a léty strávenými v politice prohnaný rétor využil. Stoprocentně.
Vlastně není vůbec špatně, že Miloš Zeman otazníky kolem vrbětické kauzy nastolil. Je tam spousta neznámých. Není důvod neklást otázky kolem načasování celého zveřejnění, vyšetřování, odhalení… Něco tu ale drhne. „Doufám, že se dozvíme pravdu,“ prohlásil prezident po týdnu skoromlčení.
Kdopak to mluví? Dalo by se zeptat pomocí názvu filmu ze sklonku 80. let. Hlava státu, vrchní velitel ozbrojených sil, ústavně nejvýše postavený činitel. Z jehož úst se dozvídáme, že vlastně nic pořádně nevíme.
Že to byl možná „teroristický atentát“, ale stejně tak třeba i „neodborná manipulace s výbušným materiálem“. Anebo třeba zpackaná příprava na silvestrovský ohňostroj?
Je dlouho známý prezidentův despekt vůči zpravodajským službám, konkrétně k BIS. Řečnická otázka, zda tu nejsme svědky nějaké zpravodajské hry, ale nezní jako něco, co by lidi mělo týden po zveřejnění znepokojivých informací kolem Vrbětic uklidnit.
Navíc z úst prezidenta, který je „lidový“. Tedy přímo volený. A kterého množství lidí bere jako toho svého zástupce, který hájí jejich zájmy proti „nim“, tedy zbytku ztrouchnivělé politické scény.
Přímá volba nedodala hlavě státu žádné zvláštní pravomoci, možná legitimitu a určitě pocit ještě větší výlučnosti. V situacích, jako je právě vrbětická kauza, se tak ještě víc čeká, jaký postoj k tomu zaujme právě prezident. Že situaci, která může připadat jako nepřehledná a komplikovaná, prostému lidu vysvětlí a osvětlí. Anebo ještě víc zašmodrchá, jak se to Miloši Zemanovi podařilo.
A těžko se ubránit dojmu, že cíleně.
