Odchod Zemana nepřekvapil, načasování ano. Nahrál tím Benešové, která dosáhla svého
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nečekaně oznámil rezignaci ke konci června. Odůvodnil ji tlaky ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která na něj chtěla podat kárnou žalobu. Jenže její elán přibrzdil premiér Andrej Babiš, takže důvodů Zemanova odchodu bude víc a veřejnosti je zatím dluží.
Vztahy mezi ministryní Marií Benešovou na jedné straně a Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou na druhé straně jsou vyhrocené dlouhodobě. Projevily se už krátce po nástupu Benešové do funkce, kdy se začalo spekulovat o jejich konci. Ministryně nakonec couvla, ale krátce poté se odehrálo několik dějství, která dodnes vzbuzují otazníky.
Po boku premiéra
Pavel Zeman sice obnovil trestní stíhání Andreje Babiše a manažerky Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo, neztotožnil se však s důkazy pro podání obžaloby. Bylo jich přitom dostatek na to, aby mohl poslat případ k posouzení nezávislého soudu. Kauzu tím jen rozmělnil a oddálil, ať už z taktických důvodů, nebo aby úplně neztratil tvář.
Ještě problematičtější je jeho loňské rozhodnutí, kdy nepodal správní žalobu kvůli podezření ze střetu zájmů premiéra Babiše. Nenašel v této věci závažný veřejný zájem. Co závažnějšího může být předmětem veřejného zájmu, než podezření ze střetu zájmů předsedy vlády, jímž se bezprecedentně zabývají i evropské instituce?
I když nelze hovořit o vstřícných vztazích mezi Pavlem Zemanem a Andrejem Babišem, dokázali najít společný zájem už dřív. Stáli po boku v boji o policejní reorganizaci a při likvidaci ředitele GIBS Murína. Premiér si nemohl na státní zástupce příliš stěžovat už jen proto, že žádná z jeho kauz během sedmi let působení ve vládě nedospěla k soudu.
Babiš proti Benešové
Andrej Babiš se postavil za Pavla Zemana i dnes, kdy mu Marie Benešová hrozila kárnou žalobou, jež by v krajním případě mohla skončit odvoláním. Nelíbila se jí Zemanova účast na vládní tiskové konferenci k vrbětické kauze, kde podle ní neměl co dělat. Tento důvod kárné žaloby byl ovšem přitažený za vlasy, jelikož nejvyšší žalobce byl na brífink pozván, a nijak si ho nevynucoval.
„Já s ní o tom mluvil. Ona mi potvrdila, že dostala podnět, který byl zaslán právním zástupcem Imex Group, a musela se jím zabývat. Jsem ale přesvědčen, že k podání kárné žaloby není možné přistoupit,“ reagoval Babiš.
Benešová vzápětí začala couvat. Kárná žaloba nebyla na stole a dokonce i Pavel Zeman ocenil, že se ho premiér zastal. „Popsal situaci tak, jak reálně proběhla,“ podotkl k jeho interpretaci účasti na tiskové konferenci.
Proto mohla být v tuto chvíli jen těžko ve hře i druhá uvažovaná kárná žaloba na Pavla Zemana, přestože měla závažnější právní podklad. Meritem je přímé zasahování nejvyššího žalobce do restituční kauzy ve prospěch jeho známého, farmáře Habersbergera, který vedl spor o pozemky vrácené Czerninům, na kterých hospodaří. Opakovaná a sporná Zemanova intervence vedla k odsouzení dvou úřednic, jež rozhodly ve prospěch Czerninů. Restituce byly zpochybněny, stát přebírá majetek zpět.
Nepřesvědčivé argumenty
Z toho důvodu nyní nezní přesvědčivě odůvodnění Zemanovy rezignace jenom tlaky Benešové, anebo neřekl všechno. „Ne že bych byl někdo, kdo by se bál, ale když věnujete většinu času těmto půtkám, tak si myslím, že je to celkem zbytečné,“ dodal Zeman. Jenže v reálu vypadá jako někdo, kdo „zbytečně“ utíká z boje, i když není akutně ohrožen.
Načasování vyvolává otazníky, proč odchází právě teď, půl roku před volbami. Ve funkci je už více než deset let daných zákonem, a otázka jeho nástupce by přišla na přetřes tak jako tak. To už ale pravdu nemohl vydržet těch několik měsíců a logicky počkat na příští vládu? Nebo je za tím jiná dohoda - s premiérem Babišem - jak se v justičních kuloárech spekuluje, a Benešová do ní jen vletěla jako neřízená střela?
Není pochyb o tom, že Pavel Zeman už nechtěl pokračovat. Na Nejvyšší státní zastupitelství přišel z Eurojustu a vážně zamýšlel vrátit se do evropských struktur. Poprvé se zprávy o jeho odchodu objevily už před třemi lety. Podle serveru Aktuálně projevil zájem o nově vzniklý post evropského prokurátora, a případnou kandidaturu konzultoval s eurokomisařkou Věrou Jourovou. Nakonec z toho sešlo.
Vážnější byl loňský Zemanův zájem o uvolněný post soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Nebyl však vybrán komisí ministerstva spravedlnosti mezi tři uchazeče, mezi nimiž nakonec rozhodnou evropské orgány. Toto vykročení mimo domácí systém však vyslalo jasný signál, že hodlá změnit působiště.
Nový nejvyšší žalobce do voleb?
Co bude dál? Benešová už avizovala, že nového nejvyššího státního zástupce jmenuje ještě do voleb. Pavel Zeman jí tímto krokem nahrál a nesmírně ulehčil situaci. Nejčastěji se dnes spekuluje o jeho náměstkovi Igoru Střížovi, považovaným za faktického hybatele úřadu. Zásadní vliv na Zemana dále uplatňovala i pražská vrchní žalobkyně Bradáčová, která si už neodpustila výtku, že „před tlaky se neustupuje“.
Stříž je předlistopadový člen KSČ a vojenský prokurátor. Už jen tímto osobnostním ustrojením lépe zapadá do současné garnitury. Není však jediný, o němž se spekuluje. Benešová má vřelý vztah k olomouckým vrchním státním zástupcům Iva Ištvana.
V době kdy se Pavel Zeman zajímal o šanci stát se evropským prokurátorem, Lidové noviny spekulovaly o jeho nástupci, Ištvanově náměstkovi Komárovi. Pavel Komár byl jedním z hlavních aktérů policejního převratu v červnu 2013, který skončil tváří v tvář tehdy avizované obří korupce obří blamáží. Benešová ji naopak považuje za úspěch.
Svěží vítr
Komár se s olomouckým kolegou Petrem Šeredou zviditelnili po boku ANO a Šlachty i ve sporu o policejní reorganizaci. S pomocí četných úniků do Babišových médií ji začali vyšetřovat jako spolčení mafie. Ačkoli nedoložili vůbec nic, neváhali porušovat zásady neveřejného řízení, což následně jednomyslně konstatovala i parlamentní komise.
Petr Šereda rozdrobil jednotu státních zástupců v květnu 2019, kdy vyslovil přesvědčení, že jmenováním Benešové ministryní spravedlnosti nehrozí bezprostřední ohrožení justice a některých kauz. „Myslím si, že může vnést dokonce svěží vítr, opravdu bych se toho a priori neobával,“ dodal Šereda.
Jelikož Benešová naznačuje, že mezi adepty na post nejvyššího státního zástupce patří i olomoučtí žalobci, Komár a Šereda se přímo nabízejí. A je už jasné, jaký „svěží vítr“ by do soustavy státního zastupitelství vnesli oni. Pavel Zeman, který na rozdíl od Ištvana a Bradáčové nepatřil mezi aktivistické žalobce, ale často kryl jejich přehmaty a nic neřešil, ovšem i jim otevřel dveře.
