Co napadá Ondřeje Kobzu: Panenko skákavá, mluvící trubka

Pandemie mi úplně proměnila každodenní fungování. Většinu týdne strávím kočováním po našich městech a silných místech. Připadám si jako kamióňák. Většinu dne za volantem. Přijedu do nějakého města a dám si schůzku se starostou. Z obouchaného kombíka vytáhnu tu moji mluvící trubku, naložím ji na rudl a připadám si jak v grotesce s Charliem Chaplinem. Vrávorám, klikatím se. Není úplně nejlehčí a těžiště má nahoře. Pak ji konečně umístím. Zatočím klikou jak u flašinetu a rozbalím ten můj cirkus. Lidé se zmrzlinou se zastavují, starosta kouká, všem se to líbí.