Opět best in covid? Mýty a fakta o Babišově druhé „výhře“ nad koronavirem
Volební kampaň ANO jede na plné obrátky. Nové číslo novin „Silné Česko“ zobrazuje Andreje Babiše jako vítěze nad koronavirem, jemuž má být lid vděčný, že si užije léto. Opakuje se loňské dejà vu, kdy premiérovo nemístné chlubení „best in covid“ nemělo oporu v realitě.
Premiér Babiš loni 31. srpna školil na mezinárodní konferenci ve slovinském Bledu evropské kolegy, že jako krizový manažer zvládá covid nejlépe ze všech. To se odehrálo krátce poté, kdy shodil poddajnému ministrovi zdravotnictví Vojtěchovi protiepidemická opatření, jelikož žádnou druhou vlnu epidemie, tím méně před říjnovými krajskými volbami, dlouho nepřipouštěl.
Best in covid
Dnes už zlidovělá hláška „best in covid“ padla krátce předtím, než se Česko začalo rychle propadat mezi nejrizikovější země Evropy. Mezitím skončili čtyři ministři zdravotnictví a obsadili jsme čelo světového žebříčku v počtu úmrtí i případů nákazy. Situace se nyní opakuje. Kruh se uzavřel návratem Adama Vojtěcha do ministerského křesla a recyklovanými pajány, jak premiér porazil covid.
„Očkování jede, do Česka se valí statisíce vakcín, a kdo bude chtít, bude do konce léta naočkovaný. Otevřely se restaurace, ožívá kultura a sport, děti ve školách sundávají roušky, plánují se dovolené u moře…“ chrlí letní vydání novin ANO, kde se jeho šéf chválí, jak „osobně dojednal dar 100 tisíc vakcín“ a jak „všechno jede v očkovacím centru v O₂ universu, u jehož zrodu stál“.
Hnutí ANO padají preference. Reálně hrozí, že nesestaví příští vládu, přičemž ta současná má nejnižší podporu v celoevropském měřítku. Strategie Babišova marketingu je jasná. Vše vsadit na uplácení vytipovaných voličských skupin bez ohledu na nebezpečné tempo zadlužování, a předložit lidem mýtus úspěšné vlády, jež navzdory „zlovolné“ opozici vyhrála boj s epidemií.
Práce se ztrátou paměti
Virtuální scénáře, pracující se ztrátou paměti zhruba pětiny aktivních voličů, je nutné zasadit do celkového kontextu. Babišův optimismus má citelné trhliny v porovnání mezinárodních statistik. Podle webu ourworldindata.org dnes zaujímá Česká republika 4. místo na světě v celkovém počtu úmrtí na covid po Peru, Maďarsku a Bosně a Hercegovině. Celkem 30 275 obětí znamená v přepočtu 2 825 úmrtí na milion obyvatel.
Devadesát procent úmrtí postihlo věkovou skupinu nad 65 let, což signalizuje tragické zanedbání ochrany seniorů, tvořících dnes hlavní cílovou skupinu hnutí ANO. Dlouho jsme drželi na čele světového pelotonu v přírůstku úmrtí, což jsou „prvenství“, jimiž se vládní propaganda chlubit nebude.
Ještě nelichotivěji si Česko stojí ve světovém žebříčku případů covidu. Z tohoto hlediska zaujímáme v přepočtu na milion obyvatel 3. místo na světě za trpasličí Andorrou a Černou Horou. Dramatický propad nastal loni v říjnu, kdy naše země dosáhla nejhoršího týdenního přírůstku nových případů na světě úměrně k počtu obyvatel.
Co se nedočteme?
Jinak v reálu vyznívá i Babišem tolik vyzdvihované „turboočkování“. Vláda zaspala s přípravou vakcinace, když loni vlastní vinou přišla o 5,5 milionu dávek, na něž měla nárok. Pomalý rozjezd se projevuje dodnes. V počtu podaných dávek vzhledem k počtu obyvatel je Česko na 20. místě z dvaceti sedmi zemí EU, u kompletně očkovaných nám patří až 22. příčka.
Mnozí rodiče jistě potvrdí, že chlubit se rozhodně nelze ani nejdéle zavřenými školami v celé Evropě. Řada zemí na západ od našich hranic přerušila prezenční výuku na dva až pětkrát kratší dobu než my.
Zapomenout nelze na vleklý chaos rozhodování vlády, jež se nenamáhala svoje často nahodilá a neprovázaná opatření obhajovat, natož dokládat tvrdými daty. Tento ležérní a arogantní přístup zatím dvanáctkrát narazil u soudů, rušících kvůli rozporu se zákonem jedno opatření za druhým. To může mít vliv na výši náhrady škody, přičemž mnohé firmy se kvůli zásahům státu octly na hraně existence. Proto dnes podporuje ANO jen 5 procent podnikatelů, zatímco v roce 2014 jich bylo sedmkrát tolik.
Do marketingových scénářů jistě nezapadá ani zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, podrobující drtivé kritice nákupy ochranných pomůcek. Výsledkem jsou podmínky nevýhodné pro stát, až dvacetinásobné cenové rozdíly při nákupech respirátorů, zanedbaná kontrola jejich kvality a policejní vyšetřování podezřelých smluv.
Nic z toho se konzument „pohodového“ čtení nedozví. Všechno jede, makáme, a triumfuje mikromanažer Babiš, jenž přispěl k tragické bilanci covidu u nás laickou nekompetencí. A když je potřeba, hodí se odpovědnost na opozici, jako naposledy při jednání Poslanecké sněmovny.
Mýtus akce na Karlově mostu
Adam Vojtěch odmítl opoziční návrh na zrušení stavu pandemické pohotovosti, protože počty nových případů výrazně klesají. „Myslím, že už zbývá jenom oslava na Karlově mostě, že teď už budou jenom světlé zítřky,“ reagoval staronový ministr.
Jelikož se loňská akce Prostřený stůl na Karlově mostě opakovaně objevuje jako vládní argument proti opozici kvůli účasti některých politiků, hodí se uvést některá fakta. Co této symbolické rozlučce s koronavirovou krizí, konané 30. června s povolením hygieny, předcházelo?
„Podařilo se nám bez problému naše zdravotnictví provést touto krizí. Covid krize je za námi,“ prohlásil už 18. května na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vojtěch. Probíhalo rozvolňování plošných restrikcí, hromadné akce byly v červnu povoleny.
Podstatné však je, že v Praze nedošlo v souvislosti s touto akcí k ohniskovému šíření nákazy. V prvních dvou týdnech července zůstala počtem několika případů denně na podobné úrovni jako poslední dva týdny v červnu. K výraznějšímu nárůstu v Praze došlo až ve třetím červencovém týdnu po oslavě v klubu Techtle Mechtle.
První selhání na Karvinsku
První skutečně vážný ohniskový problém se objevil v polovině července na Ostravsku. Stát selhal v zamezení šíření nákazy v karvinských dolech, řízených společností v gesci ministerstva financí. Nezasáhl včas jako vlastník a dlouhé týdny ohrožoval zdraví zaměstnanců, jelikož je posílal do práce v nezajištěných podmínkách. Náhlé vyhlášení restrikcí platných pro celý Moravskoslezský kraj potom v Ostravě vyvolalo první demonstraci proti chaotickému a necitlivému postupu státní moci.
Z výše uvedených důvodů zavánějí výhrady vlády vůči opozici farizejstvím, zatímco si sama není ochotna zamést před vlastním prahem. Barvotisková karikatura sloganu „Silné Česko“ prázdninového čtení pro „čaulidi“ Andreje Babiše na tom nic nemění.
