V Německu dochází k indoktrinaci muslimů. Turci tahají za nitky a místní politici bezelstně pomáhají
S velkou pompou proběhlo v roce 2018 slavnostní otevření velké mešity v Kolíně nad Rýnem. Mešita patří Turecko-islámské unii pro náboženské záležitosti a jejímu otevření byl přítomen i turecký islamistický prezident Erdogan a několik německých veřejných činitelů. Výstavbu této mešity podpořila i primátorka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová. Mešita měla být oficiálně centrem mezináboženského dialogu, ale v současné době se ukázalo, že je zde umístěna kaligrafie verše z koránu, který se dá přeložit v nenávistném významu vůči nemuslimům, což v Německu vyvolalo menší skandál.
Na stěně mešity je umístěna kaligrafie v arabštině, jde o verš z koránu znějící takto: „Bůh ukládá duši jen to, co je pro ni možné; dostane se jí odměny za to, co si pro sebe i proti sobě vysloužila. ‚Pane náš, neměj nám za zlé, jestliže jsme zapomněli či chybili! Pane náš, nenakládej na nás břímě tíživé, podobné tomu, jež jsi naložil na ty, kdož byli před námi! Pane náš, nenakládej nám břemena, která nemůžeme unést, a vymaž nám chyby naše, smiluj se nad námi a odpusť nám! Tys ochráncem naším, pomoz nám k vítězství nad lidem nevěřícím!“ (Překlad český orientalista Ivan Hrbek.)
Na skutečnost, že na stěně mešity je arabská kaligrafie volající k Alláhovi o pomoc v boji proti nemuslimům, tedy původním Němcům a dalším, upozornil například web Die Welt, který ve svém článku píše o tom, že kaligrafie si všimli sekulární muslimové, kteří byli v mešitě, a upozornili na ni německá média. Například velký kritik politického islámu tureckého původu Ali Ertan Toprak médiím řekl, že je zděšen, že si někdo do mešity v Německu dal verš z koránu, který vyzývá k vítězství nad nevěřícími v islám. Toprak se ptá, proč si Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (turecky Diyanet İşleri Türk İslam Birliği, zkráceně DITIB) záměrně takový verš z koránu umístila do mešity v Německu. Podle jeho názoru je to otevřené vyhlášení války mírovému soužití různých náboženství v Německé spolkové republice.
Jak dále Toprak upozornil Die Welt, vedení mešity si musí být velmi dobře vědomo významu verše, když v brožurce o své kolínské mešitě zveřejnilo překlad všech veršů koránu, které jsou provedeny v arabské kaligrafii na stěnách mešity, ale tento verš tam uveden ani přeložen není. Novináři z Die Welt oslovili dva přední německé odborníky na islám, aby si ověřili správnost překladu arabské kaligrafie, a oba dva odborníci potvrdili nezávisle na sobě, že verš umístěný na zdi mešity opravdu vyzývá Alláha k pomoci ve vítězství nad nemuslimy – nevěřícími v islám. Jedním z dotázaných odborníků byl Abdel-Hakim Ourghi, německo-alžírský učenec islámu na Freiburgské univerzitě.
Zásadní problém je skutečnost, že se uvedený verš v arabštině dá přeložit několika způsoby, které však mají zásadně odlišný význam. Vychází to z problematiky arabského jazyka, který u jednotlivých slov má mnohdy mnohem více významů, a záleží na člověku, jak si dané slovo vyloží. Například v tomto verši se dá věta „Pomoz nám k vítězství nad lidem nevěřícím!“ přeložit i jako „Pomoz nám proti lidem popírajícím!“ či i jako „Pomoz nám proti lidem pochybujícím!“ Tedy v mnohem méně násilném významu. Jak upozorňuje Die Welt, právě na tyto dva významy se odvolává ve své reakci provozovatel mešity organizace DITIB. „Rozhodující arabské sloveso ‚nasara‘ v uvedeném verši má několik významů: ‚pomoci‘, ‚připravit se‘ nebo ‚dát vítězství‘, a podle zvolení významu pak zní i celý verš,“ uvádí ve svém článku Die Welt.
Přitom je ovšem zajímavé, že překlady koránu do němčiny, které provedli sami muslimové například ze Saudské Arábie s posvěcením tamních duchovních, volí nejtvrdší způsob překladu tak, jak jej zvolil i český orientalista Ivan Hrbek: „Pomoz nám k vítězství nad lidem nevěřícím!“
Představitelé organizace DITIB se proti násilné interpretaci verše ohrazují a trvají na tom, že uvedený verš v jejich chápání pouze vyzývá k opatrnosti vůči těm, kdo chtějí muslimy odvést od víry, a v tomto chápání se odvolávají na osmanského učence z 19. století Mahmuda al-Alusiho, který verš interpretoval jako výzvu k individuální ostražitosti vůči riziku ztráty víry.
Tento problematický verš je třeba také chápat v kontextu samotného koránu, kdy byl původně Mohammedem recitován v souvislosti s jeho konfliktem s nevěřícími v Mekce. A právě zde je zásadní problém, že si organizace DITIB záměrně zvolila tento verš, aniž by byl k němu uveden v mešitě jakýkoliv komentář či výklad. Přitom většina tureckých muslimů v Německu arabsky neumí, takže je otázkou, jaký mohl být záměr ve zvolení právě tohoto verše k výzdobě stěn mešity.
Ve světle této kauzy se někteří kritici organizace DITIB opět ozvali proti skutečnosti, že představitelé německého spolkového státu Severní Porýní-Vestfálsko dovolili organizaci DITIB ovlivňovat učební osnovy státních škol v oblasti prezentace islámu, a ti tak mohou skrytě šířit islámský fundamentalismus či extremismus mezi mladými lidmi.
V této věci je dobré zmínit, že právě Die Welt upozornil na možné manipulování kontroverzní organizace DITIB s německými úřady, kdy se ukázalo, že jeden z vlivných německo-tureckých úředníků a oficiálně prezentovaný odborník na islámské vzdělávání Ahmet Ünalan má úzké vazby právě na organizaci DITIP. Podle starých mediálních zpráv se dokonce hlásil k organizaci DITIB jako jejich člen, což dnes popírá. Německý Die Welt Ünalana popisuje jako vlivného člověka realizujícího v Německu zájmy tureckých vládních islamistů.
Přitom nejspíše pod jeho vlivem rozhodla vláda státu Severní Porýní-Vestfálsko uzavřít dohodu se šesti muslimskými organizacemi, které se mají na školách podílet na přípravě školních osnov o výuce islámu, což oznámila vláda spolkové země ústy ministryně Yvonne Gebauerové (Svobodná demokratická strana, německy Freie Demokratische Partei, FDP).
Organizace DITIB je největší muslimská organizace v Německu, která má přes 900 lokálních poboček, převážně mešit a modliteben. Byla založena v roce 1984, a byť je oficiálně německou organizací, tak díky personálním a dalším vazbám je pod přímým dohledem a řízením tureckého ředitelství pro náboženské záležitosti (turecky Diyanet İşleri Başkanlığı), které je přímo podřízeno tureckému prezidentovi Erdoganovi.
V mešitách provozovaných organizací DITIB kážou muslimští teologové, kteří jsou vzděláváni v Turecku a přijíždějí do Německa na několik let vyučovat islám. Takto si udržují kontrolu nad tureckými muslimy v Německu. V německých médiích se již několik let debatuje o tom, že členové organizace DITIB jsou využíváni nejen tureckými islamisty, ale i tureckými tajnými službami pro špionáž v Německu. Například německá kontrarozvědka (Spolkový úřad na ochranu ústavy, německy Bundesamt für Verfassungsschutz) má již několik let sledovat DITIB jako hrozbu pro národní bezpečnost Německa.
S organizací DITIB je spojeno mnoho kontroverzí a skandálů. Například nedávný případ, kdy organizace DITIB organizovala pro německé muslimy přednášku kontroverzního tureckého historika Ahmeta Şimşirgila hlásajícího různé konspirační teorie, antisemitské mýty a nenávist k homosexuálům.
Podle posledních odhadů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (německy Bundesamt für Migration und Flüchtlinge) žije v Německu zhruba kolem 5,3 milionů až 5,6 milionů muslimů, což tvoří přibližně 6,4 až 6,7 % německé populace. Odhaduje se, že od roku 2015 vzrostl počet muslimů v Německu o asi 900 000 osob. Podle odhadů turečtí muslimové tvoří kolem 45 % muslimské populace v Německu, což je něco kolem 2,5 milionů osob. Ovšem je otázkou, na kolik z nich má organizace DITIB (a tedy jejím prostřednictvím i turecká islamistická vláda) reálně vliv.
