Adéla Knapová: Bečva ležící, spící. Největší česká ekologická katastrofa je jedním velkým selháním státu

Když v červnu policie oznámila, že pro loňskou otravu řeky Bečvy začala stíhat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu z Rožnovska, bylo jasné, že je podle ní viníkem takzvaný rožnovský kanál. Všichni ale dál napjatě čekáme na zveřejnění alespoň jednoho jasného důkazu, na němž obvinění stojí. Protože tomu, že řeku otrávila právě tato výpusť vzdálená od místa úhynu prvních ryb zhruba tři a půl kilo­metru, téměř nikdo nevěří.

Jedno velké selhání

Od začátku, tedy od loňského dvacátého září, je zjevné, že celé vyšetřování i likvidace katastrofy probíhaly nekoordinovaně a lajdácky, takže klíčové důkazy doslova odnesla voda. Vzorky, které okamžitě zajistili místní rybáři, skončily kdovíkde a odpovědné orgány státu (hlavně Česká inspekce životního prostředí) ty své odebraly, až když už bylo po všem, tedy když byla jedovatá voda pryč.

Otrávená Bečva ukázala, že nejen nefunguje systém prevence a následně likvidace ekologických katastrof, ale že nikdo ani ve skutečnosti nechce zjistit, co se stalo a proč. Jinak by totiž okamžitě po ohlášení prvních uhynulých ryb museli všichni odpovědní v čele s ČIŽP reagovat úplně jinak a nečekat, až mrtvoly a jed odnese voda.

Vše je o to závažnější, že hlavním a prvním podezřelým byla (a podle mnohých stále je – navzdory urputnému ujišťování premiérových lidí v čele s ministrem životního prostředí Brabcem o opaku) valašskomeziříčská chemička DEZA z holdingu Agrofert Andreje Babiše.

Zástupci firmy DEZA paradoxně reagovali v onu zářijovou neděli dřív než odpovědné orgány a v podezřele krátké době (během které by stěží zvládli provést důkladnou revizi v celém rozlehlém závodě) několika hodin zveřejnili prohlášení, že oni za nic nemohou.