Energetická krize má i svou světlou stránku
Ceny plynu vzrostly, protože Čína přestala kupovat uhlí z Austrálie a zároveň přešla na plyn z Ruska. Jelikož v Evropské unii jsme nekoordinovali naplňování zásobníků na plyn po loňské dlouhé zimě, a ještě k tomu se hádáme s Ruskem, Gazprom si našel snadnější a výhodnější cestu do Číny.
Několik týdnů také nebylo možné vyvážet plyn z USA přes LNG terminály, neboť je poškodily hurikány. To všechno se událo navíc v měsících, kdy průmysl na severní polokouli zčásti doháněl špatné covidové měsíce. Zkrátka špatná kombinace se zcela jasným výsledkem – alespoň viděno zpětně.
Nutno připomenout, že světová cena plynu byla minulé roky historicky hodně nízká, a nepřitahovala tedy investory ani k těžbě, ani k jeho přepravě či uchování. O růst cen si proto trh doslova říkal. Nemohli jsme si myslet, že plyn bude dlouhodobě stát 12 EUR/MWh bez větších výkyvů v cenách a dodávkách.
Výše zmíněné by samo o sobě znamenalo růst cen plynu odhadem na dvojnásobek. Když se k tomu ale přidá panika, spekulace, nutnost statisíců zákazníků si energie (plyn i elektřinu) nově nakoupit…, tak vidíme nárůst cen na aktuální vysoké úrovně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
