Neslavný epilog oligarchova kartelu. Babiš chce ČSSD a KSČM dorazit, už je nepotřebuje
Z Andreje Babiše stále čiší frustrace z prohraných voleb. Cítí se obětí spiknutí „polistopadového kartelu“, ačkoli byl jeho součástí, a svůj mocenský kartel s ČSSD a komunisty rozbil sám. Nebere žádné ohledy a snaží se ulovit jeho zbývající voliče.
Šéf ANO poskytl před třemi lety legendární rozhovor Mladé frontě DNES (14. 7. 2018). Poprvé v polistopadové historii v něm předseda české vlády legitimizoval komunisty na celostátní úrovni. Neskrýval radost a pochválil i loajální Hamáčkovo vedení sociální demokracie. Dnes z tohoto spojenectví zbývají trosky. Oba menší partneři za něj tvrdě zaplatili a šéf ANO je hodlá na oplátku sebevražedné podpory dorazit.
Obousměrná vstřícnost
„KSČM je přece dneska demokratická strana. Všichni říkají: oligarcha, velkopodnikatel a komunisti. Ale oni se zachovali státotvorně a umožnili vznik vlády,“ prohlásil Babiš krátce po vyslovení důvěry vládě ANO a ČSSD, podpořené hlasy komunistů.
Vstřícnost byla obousměrná, o čemž svědčil projev neostalinisty Miroslava Grebeníčka ve Sněmovně. „Ani trestní stíhání, natož ukřivděné nadávky do agentů, nejsou dnes žádným měřítkem něčí zachovalosti, nebo naopak odpovědnosti trestní. Veškerý křik a strašení vznikem levicové vlády je proto s ohledem na to, jak vzniklo a co představuje hnutí ANO, jen trapnou fraškou zhrzených.“
Babiš se tehdy postavil za šéfa ČSSD ve vnitřních sporech. Strana zůstala rozpolcená a pro vstup do vlády v referendu nehlasovalo 40 procent členů. „Samozřejmě tam zůstává ta sobotkovsko-chovancovská klika. Ti, kteří prohráli volby, mažou schody novému předsedovi, který se správně rozhodl, že s námi půjdou do vlády,“ uvedl pro svůj deník.
Zachránil ČSSD?
„Hamáčkovi je třeba pogratulovat, protože zachránil ČSSD tím, že ji dostal do vlády,“ dodal Babiš. Dnes to zní jako černý humor. Sociálním demokratům nepomohlo ani závěrečné zapřažení Jany Maláčové a radikálního marxisty Matěje Stropnického, jenž předtím rozvrátil Stranu zelených.
Naplnila se slova kritiků v čele s Milanem Chovancem. „Sociální demokracie do druhé vlády s Andrejem Babišem vůbec vstupovat neměla, já jsem byl a jsem proti tomu. Jsem přesvědčen, že ta vláda sociální demokracii zlikviduje,“ prohlásil bývalý ministr vnitra v červnu 2019. Pravdu měl on, nikoli Hamáček vedoucí stranu od debaklu k debaklu.
Proč to dnes připomínat? Znovu se naplňuje pravidlo, že v politice neplatí žádný vděk. Tím méně v okolí Andreje Babiše. Nejenže hnutí ANO v závěru kampaně vybrakovalo rozhodující část voličů ČSSD a KSČM, jež zůstaly před branami Sněmovny, ale dnes partnery odhazuje jako použitý spotřební materiál.
Už ty strany nepotřebují
Premiér nyní v rozhovoru pro Právo (13. 11. 2021) v této linii pokračuje. Ukotvil ANO nalevo a zahrál do autu izolované úvahy moravskoslezských představitelů Iva Vondráka a Tomáše Macury o programovém posunu hnutí doprava.
„To je dobře, že nás volí. Už ty strany nepotřebují a můžou volit nás. Jsme nejsociálnější hnutí, protože hájíme zájmy důchodců, zaměstnanců, sociálně slabších a zdravotně postižených,“ odvětil na otázku, zda nezničil své bývalé partnery, když jim přebral voliče.
Majitel mamutí korporace zasadil oběma socialistickým souputníkům, bojujícím za „práva pracujících“, ránu do vazu. Tato facka je dalším důkazem Babišovy věrolomnosti a jasná odpověď všem, kdo si pohrávali s myšlenkou si s ním zadat.
Polistopadový kartel
Zhrzený premiér vidí příčiny volebního neúspěchu všude kolem, jen ne u sebe. Stále opakuje mantru, že „polistopadový kartel vyhrál s jediným programem: Antibabiš.“ Jak se může divit, když patří mezi nejvíce polarizující politiky, a nedůvěru mu dnes vyjadřují dvě třetiny lidí?
Šéf ANO pomíjí, že on sám byl součástí „polistopadového kartelu“. Privatizoval desítky podniků, jedině díky klientelistickým vazbám vybudoval obří impérium a úspěšně lobboval za svoje byznysové zájmy v parlamentu. Licoměrně proto znějí jeho výpady proti politikům, kteří prý kandidují hlavně kvůli penězům.
Bizarně zní Babišův dotaz, proč novináři „nebojují za to, aby všechny příjmy poslanců a jejich zahraniční cesty byly uvedeny transparentně na webu“. Nebyl snad osm let součástí vládní většiny, z poloviny jako premiér? Nevedl Sněmovnu „jeho“ Radek Vondráček? Nedluží dodnes věrohodné odpovědi o původu všech svých příjmů?
Předlistopadový kartel
Babiš byl ovšem součástí i předlistopadového kartelu. Za normalizace vrchovatě těžil z privilegií nomenklaturního aparátčíka a agenta Státní bezpečnosti, o nichž se mohlo jen zdát i drtivé většině běžných členů KSČ, o ostatních nemluvě. Z těchto vazeb těžil i po pádu komunismu.
To je na místě připomenout právě dnes, kdy se blíží státní svátek 17. listopadu. Letos se bude poprvé slavit v atmosféře úklidu komunistů mimo parlament. Oslavovat jistě nebudou všichni. Bude mít důvod i šéf ANO, který své soudruhy neplánovaně potopil a zbavil se tak moci? O co budou ochuzeni ostatní?
Před dvěma lety, kdy byla KSČM pevnou součástí Babišova kartelu, vydal její výkonný výbor prohlášení svědčící o rostoucím sebevědomí komunistů, užívajících si návrat k moci. Události 17. listopadu označili za mocenský puč.
„Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné, a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu. Vstoupili jsme do agresivně se chovajícího paktu NATO. Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel,“ stálo v prohlášení.
Dokáže někdo pochopit, proč stoupenci třídního boje drželi antilidovou „majetkovou oligarchii“ čtyři roky nad vodou? Opravdu chce Babiš hájit zájmy ubývajících soudruhů, vězících dosud v reminiscencích předlistopadového režimu? O tom nelze pochybovat. Klidně se vtělí i do role Antonína Zápotockého, když to vynese hlasy.
