Rus nikdy nespí. Vojenská agrese nás nesmí překvapit
V českých médiích se v posledních dnech objevily zprávy o tom, že ukrajinští politici a úředníci veřejně varovali před možným útokem ruské armády na Ukrajinu. Jejich obavy nepřímo potvrdil i polský generál Roman Polko, který varoval před nevyzpytatelností Vladimíra Putina a vyjádřil názor, že současná krize na polsko-běloruské hranici je součástí širší strategie.
Divizní generál Roman Polko patří k nejzkušenějším polským vojenským velitelům a zastával mimo vojenských funkcí (například velel elitní jednotce polské armády GROM – Jednotka Wojskowa GROM im. Cichociemnych Spadochroniarzy Armii Krajowej) i funkce ve státním aparátu (například byl zástupcem šéfa Národního bezpečnostního úřadu) a patří mezi vyhledávané bezpečnostní experty.
V rozhovoru pro web Wirtualna Polska generál Polko řekl: „Putin nashromáždil na hranici s Ukrajinou mocnou vojenskou sílu. Jsou to desetitisíce vojáků, techniky a letectvo. Nejprve se snaží zastrašit Ukrajinu. Za druhé, sní o pozemním spojení mezi Krymem a velkým Ruskem. Stejně jako před lety. Nejprve to byla okupace Krymu, pak destabilizace Donbasu a poté blokáda ukrajinských přístavů v Azovském moři. Nejhorší scénář předpokládá ruskou agresi vůči Oděse a úplné odříznutí Ukrajiny od moře, což by vedlo k jejímu ekonomickému a vojenskému kolapsu.
Zatímco americké a ukrajinské tajné služby měly poskytnout politikům a médiím informace o tom, že Rusko připravuje vojenský útok na Ukrajinu na přelomu prosince 2021 a ledna 2022, generál Polko je opatrnější a odmítl hovořit o přesném datu či období, kdy může ruská armáda zaútočit. Jak řekl v rozhovoru, ruský prezident „Putin je nevyzpytatelný, západní země může svým rozhodnutím kdykoli překvapit. Určitě bude čekat na vhodnou chvíli.“
Slova generála Polka doplnil v rozhovoru anonymní důstojník vojenské rozvědky, který měl redakci Wirtualna Polska říci: „Pokud Putin od Západu nedostane to, co chce, bude dál přiživovat konflikt na hranici s pomocí Lukašenka. Pokud Západ nepřistoupí na jeho podmínky u Nord Stream 2 (plynovod v Baltském moři), zvýší počet vojáků na hranici s Ukrajinou. Po jednání Putina a Lukašenka s Merkelovou máme na hranici chvilkové ticho. A změnu strategie. Na hranici už neútočí tisíce migrantů inspirovaných běloruskými službami, ale jde o jednotlivé skupiny, které se snaží dostat na naše území na méně střežených místech. Tato situace nebude trvat dlouho. Stačí, aby se Putin rozhodl, že eskalace hybridní války na hranicích se opět vyplatí, a budeme svědky dalších útoků,“ dodává důstojník polské vojenské rozvědky.
S názory obou důstojníků polské armády se shoduje i polská vláda, která vede v rámci EU aktivitu s cílem čelit sílícímu ruskému vlivu. Podle polské vlády využívá Rusko závislost EU na jeho surovinách k ovlivňování evropské politiky. „Už dnes je evidentní, že závislost na ruských surovinách je příležitostí k vyvíjení ekonomického tlaku na Evropu,“ řekl například polský premiér Mateusz Morawiecki.
S postojem polské vlády souhlasí i generál Polko. „Nord Stream 2 je bezpochyby jedním z klíčových elementů, o který Vladimir Putin aktuálně hraje. Neznamená to, že pokud získá všechny souhlasy s plynovodem, vzdá se agrese vůči Ukrajině. Ruský prezident se naučil jíst po malých soustech. Bude určitě moci odsunout své vojsko od hranic s Ukrajinou, ale za nějakou cenu, za další ústupky, které dostane od Evropy. Certifikace Nord Stream 2 je pro něj velmi důležitá v kontextu slabé kondice ruské ekonomiky. Klíčové je, aby se Evropská unie a NATO nenechaly vydírat,“ dodává generál Polko.
V kontextu hrozící eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou federací se rozhoduje vláda USA o možnosti vyslat Ukrajině vojenskou materiální pomoc, informuje polský zpravodajský web Wprost.pl s odkazem na zprávy americké televizní stanice CNN. Vláda USA má zvažovat i možnost vyslání vojenských poradců, aby pomohla ukrajinské armádě s přípravou obrany proti ruskému útoku. V současnosti již ukrajinské armádě například velmi aktivně pomáhá další člen seskupení NATO Turecko, které jí prodává nejen bezpilotní letadla a další zbraně (které se již osvědčily v nedávné válce Ázerbájdžánu a Turecka proti Arménům v Náhorním Karabachu), ale provádí také výcvik ukrajinských vojáků. Podle informací kanadských médií má dokonce vláda Kanady zvažovat možnost vyslání nespecifikovaně velikého vojenského kontingentu na Ukrajinu s cílem odradit Rusko od případného útoku.
Někteří analytici a komentátoři upozorňují na skutečnost, že západními tajnými službami zveřejněné informace o množství ruských vojenských jednotek shromažďovaných kolem Ukrajiny mohutně přesahuje obdobně shromážděné ruské vojenské jednotky v roce 2014, kdy začala anexe poloostrova Krymu a válka na východě Ukrajiny.
Polská vláda se v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci při hranicích s Ruskem již rozhodla, že postupně masivně posílí svou armádu, a to nejen modernizací technologií, ale hlavně náborem vojáků, kdy cílem je zvýšit počet aktivních vojáků zhruba na čtvrt milionu, což je víc než dvojnásobek současného stavu.
