Co napadá Ondřeje Kobzu: Čajový obřad v kanclu
Jeden z důvodů, proč bych nemohl být nikdy zaměstnaný, je, že potřebuju k vytvoření pracovního prostředí mít zapálenou svíčku, pálit neustále nějaká kadidla a pouštět si k tomu starou klasickou hudbu. A vlastně i to prostředí si celé vytvořit podle sebe. Staré harampádí z vetešnictví, vycpané ptáky, bimbací hodiny. Takový kabinet kuriozit. V tomhle bydlím i pracuju.
Jsem v mnoha směrech lajdák, ale co naprosto ctím, je úloha hostitele. Na setkáních pro třeba sto lidí periferně přejíždím zrakem a doběhnu hostu dolít prázdnou skleničku. To jsem se naučil v basketbale. Driblujete a ani se nedíváte nalevo, ale přihrajete tam přihrávku. Nebo seznámím osamocené hosty. V kanclobytu hostím převážně vždy jednoho člověka. Teď jsem tu měl třeba jednoho Francouze, který mi bude dělat takového ambasadora na vytipování míst na Poesiomaty ve Francii.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
