Šibenice jako test nezávislosti policie. Odolá politické poptávce po omezení svobody slova?
Je kuriózní, že policie jako represivní složka státu je při posuzování forem, jimiž lidé vyjadřují své názory, tolerantnější a „lidskoprávnější“ než vrcholní politici, kteří by především měli lidem jejich práva a svobody garantovat. Kauza se šibenicemi na demonstracích teď ukáže, jak dalece jsou policisté při uplatňování zákona nezávislí na momentálních náladách politických špiček.
S šibenicemi se protestovalo na demonstracích proti vládě Petra Nečase (rok 2012), proti vládě Bohuslava Sobotky (2015), proti Andreji Babišovi (2018) a teď proti pandemickému zákonu prosazovanému vládou Petra Fialy. Vždy panovala většinová shoda, že šibenice je extrémní symbol přinejmenším na hranicí vkusu, ale pokaždé také policie či příslušné přestupkové úřady jasně řekly, že nejde o nic protizákonného. Ani omylem o trestný čin, ale dokonce ani o přestupek. Když se to ministr vnitra Milan Chovanec snažil v roce 2016 zvrátit u soudu, hodil mu to soud na hlavu.
Se svobodou slova je to ovšem rok od roku horší, stále více názorů je považováno za nepřijatelné, lidé jsou kvůli nim vytlačováni na okraj společnosti, propouštěni z práce. A tak i politici znovu zkoušejí, jak daleko mohou zajít při omezování různých forem protestu. Volání po zákazu šibenice je jedním z pokusných balónků. A chopily se ho skutečně těžké váhy.
Prezident Miloš Zeman:
„Zásadně nesouhlasím s šibenicemi a nesouhlasím ani s tím, že je to přestupek. Ti lidé by měli jít do vězení.“
Exministr a místopředseda poslaneckého klubu ANO Karel Havlíček:
„Řekl bych, že se policie neměla bát zasáhnout tvrději. Šibenice jsou naprosto nepřijatelné.“
Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09:
„Vyzvu ministra vnitra, aby se k tomu policie postavila trochu jiným způsobem než doposud. Tohle je dle mého soudu daleko za tím, kam svobodu slova, právo na demonstraci, zachází.“
Vít Rakušan, ministr vnitra za STAN:
„Odborníci na našem ministerstvu šibeniční exces detailně vyhodnocují a následně navrhnou konkrétní kroky, jak sjednotit přístup příslušných orgánů k takovýmto incidentům.“
Politiky v jejich volání po přísnějším přístupu k demonstrantům paradoxně podporují i někteří mainstreamoví novináři, kteří bývají částí veřejnosti považováni za demokratické a liberální.
Navzdory tomuto sílícímu veřejnému nátlaku se ale policie drží dosavadního právního výkladu: „Pakliže šibenice nesměřuje k nějaké konkrétní pohrůžce osobě či skupině osob a symbolizuje nesouhlas třeba s politikou, problematikou vzdělávání a podobně, z našeho pohledu je to krajně nešťastný, ale nikoli nezákonný projev,“ odmítl ustoupit politické poptávce nastupující policejní prezident Martin Vondrášek.
Do funkce šéfa policie má Vondrášek nastoupit od letošního dubna, kdy vystřídá odcházejícího policejního prezidenta Jana Švejdara. Zatím mu dělá prvního náměstka. O Vondráškovi se ví, že má dobré vztahy s některými lidmi z ODS, zároveň má ale pověst poctivého a přímého policajta, který nejde nikomu na ruku kvůli svému prospěchu a kariéře. Bude zajímavé sledovat, jestli si tuto image udrží i na nejvyšším postu, nebo jestli ho politické tlaky začnou ohýbat a lámat. Zákon versus politická poptávka. Jeho zatím jednoznačný přístup ke kauze „šibenice“ může být jedním z lakmusových papírků.
