Zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku narazilo. Česká vláda se naštěstí podobnému přešlapu vyhnula
Je to už déle než měsíc, co se na české politické scéně (pod vlivem vysokých cen u čerpacích stanic) začalo vzrušeně diskutovat o tom, zda by vláda u nás měla zastropovat ceny pohonných hmot. Velice agilní v tom bylo opoziční hnutí ANO, některé zaměstnavatelské svazy, ale například i ČSSD, která po odchodu ze sněmovny zmizela z veřejného prostoru. Zastánci tohoto opatření poukazovali třeba na příklad Maďarska či Slovinska, které takto ceny zmrazily, a dalších zemí, jenž upravily směrem dolů sazby příslušných daní. Vláda Petra Fialy se nakonec rozhodla, že od června do konce září sníží sazby spotřební daně, zastropování cen však odmítla. Ukazuje se, že poměrně prozíravě. V Maďarsku toto opatření totiž bude mít soudní dohru.
Podle informací Českého rozhlasu Radiožurnál totiž zhruba padesát tamních čerpacích stanic hodlá žalovat maďarský stát. Jde vesměs o malé pumpy provozované rodinami a jejich majitelé tvrdí, že jsou několik měsíců ve ztrátě, a to právě kvůli zastropování cen pohonných hmot. Pohonné hmoty v Maďarsku se totiž musí prodávat za státem určenou cenu 480 forintů (přibližně 30 korun) za litr. Vláda staronového premiéra Viktora Orbána minulý týden navíc oznámila, že se toto opatření prodlužuje až do začátku července.
Maďarská vláda pumpařům sice kompenzuje každý prodaný litr příspěvkem 20 forintů (přibližně 1,30 koruny), celý proces však provází neskutečně zdlouhavá byrokracie. Nicméně vzhledem k současným cenám ropy je vládní kompenzace málo, a pumpy tudíž vrší ztráty. Snaží se tomu předejít zdražením doplňkového sortimentu, ale ani to nestačí. Navíc i zde funguje benzinová turistika, kdy do Maďarska míří kolony motoristů ze Slovenska. Některé pumpy již proto zavedly čerpací limit 10 litrů na jedno auto.
A aby toho nebylo málo, některé čerpací stanice mají málo paliv. A to především kvůli změnám v dodavatelském řetězci. Zahraniční dodavatelé totiž omezili distribuci a většinu paliv teď distribuuje maďarská společnost MOL. A ta dokonce požaduje, aby se čerpací stanice podílely i na dopravě pohonných hmot. Výsledek je takový, že pumpařům tak naskakují další náklady a prohlubuje se jejich ztráta. Reportáž Českého rozhlasu pak zmiňuje, že „podle maďarského práva i práva EU stát nemá právo nutit podniky, aby fungovaly ve ztrátě“. Čerpací stanice tak proto příští týden podají ústavní stížnost a hromadnou žalobou se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Uvidíme, jak s tímto podáním pochodí, mohou totiž pak následně ovlivnit situaci i v dalších zemích.
V České republice k zastropování cen nakonec nedošlo. ANO i ČSSD navrhovaly, aby stál litr paliva 36 korun. Strany však ani neuvedly, zda by případně stát pumpařům něco kompenzoval. Při porovnání současných cen s navrhovaným stropem je zřejmé, že by bez větších kompenzací hrozily velké ztráty firmám i zde. A bylo by jen otázkou času, kdy by pumpaři přistoupili k žalobám. A pokud by to doplácel celé stát, asi by se nedoplatil. Ministr financí Zbyněk Stanjura na začátku dubna nařídil pumpám, aby mu raportovaly denní přehledy o cenách a výši marží. Vláda Petra Fialy nakonec rozhodla o dočasném snížení spotřební daně. Lze očekávat, že tento krok uprostřed hlavní motoristické sezony mírně uleví peněženkám řidičů.
Přesto se budeme muset spíš smířit s tím, že ceny paliv budou i v budoucnu mnohem vyšší, než nakolik jsme byli v minulosti zvyklí. Nicméně plán zastropovat ceny rozhodnutím státu je krokem zpět do časů plánované ekonomiky. Přinesl by nejen problémy na trhu, ale i státním financím. O různých šmelinách nemluvě. Je dobře, že česká vláda nešla maďarskou cestou. Již brzy možná uvidíme, před jakou právní polízanicí se tím uchránila.
