Faktor Michl. Po propadu koruny a „vzpouře“ bankéřů ČNB se rozpadl Zemanův tým
Turbulence po neočekávaném jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky nekončí. Zemanovo rozhodnutí vyvolalo znejistění trhů a propad koruny, jejž musela ČNB korigovat, ale také ostrou reakci členů bankovní rady a rozkol v prezidentově poradním týmu.
Prezidentu Zemanovi končí za tři čtvrtě roku mandát a do té doby může učinit některé kroky, které zásadně ovlivní budoucí směřování země. Klíčová je obměna bankovní rady ČNB, jež nastíní směřování centrální banky v boji s inflací. Zeman výběrem Michla zaskočil i svoje blízké spolupracovníky a jeho rozhodnutí nadále vyvolává kontroverze.
Favorit Dlouhý
Za „černého koně“ byl několik měsíců považován prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý jako kompromis mezi „jestřáby“ a „holubicemi“ v bankovní radě. Jméno horkého Zemanova kandidáta se v médiích objevilo letos v lednu.
Ve prospěch Dlouhého hrálo členství v prezidentově poradním týmu vedle končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Nejednou se projevilo, že dobré vztahy s Hradem jsou předpokladem dosažení významných funkcí.
Příkladem je právě Rusnok, který byl Zemanem nominován do čela ČNB s přihlédnutím k jeho angažmá v úřednické vládě v létě 2013, přestože nezískala ve Sněmovně důvěru. Z těchto důvodů se volba Dlouhého nezdála přitažená za vlasy, zvláště pokud podobně jako Zeman projevoval pochopení pro aspoň částečnou změnu kurzu centrální banky.
Nakonec ale došlo ke zlomu a post možná už přislíbený Dlouhému nakonec získal Michl, dlouhodobě zpochybňující zvyšování úrokových sazeb.
Rozpad poradního týmu
Nasvědčuje tomu aktuální reakce Dlouhého, jenž bez oficiálního odůvodnění opustil tým prezidentových poradců. Podle zákulisních zpráv je důvodem Zemanův výběr Michla. Šéf Hospodářské komory se vůči němu následně vymezil, ale odmítl usilovat o řadové členství v obměněné bankovní radě.
Jiří Rusnok, jenž kvůli její kontinuitě prosazoval viceguvernéry Tomáše Nidetzkého nebo Marka Moru, neskrýval rozhořčení a rovněž opouští Hrad. Jejich odchody strhly lavinu. Z původně desetičlenného týmu poradců odcházejí i prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák, předseda Svazu měst a obcí František Lukl a někdejší odborový předák Jaroslav Zavadil s odůvodněním, že mu „došla trpělivost“.
Zemanovi se podařilo na sklonku mandátu rozložit vlastní tým, kde zůstávají nejvěrnější Vratislav Mynář, Martin Nejedlý, Rudolf Jindrák a bývalí ministři Marie Benešová a Miroslav Toman. Prezidentův poradní orgán prakticky přestal existovat.
Oslabení koruny
To však Zemana zřejmě příliš nepálí, na rozdíl od zájmů v ČNB. Není jisté, zda se pokouší o větší vyvážení sedmičlenné bankovní rady, kde je nyní Aleš Michl s Vojtěchem Dědkem v disentní menšině, nebo jde o předzvěst revoluce ve strategii centrální banky.
Většina ekonomů a bankéřů nahlíží na prezidentovy kroky s jistým znepokojením. Průzračnější jsou však reakce trhů, které okamžitě nastavily Zemanově volbě zrcadlo.
Koruna oslabovala už při prvních spekulacích o rostoucí šanci zdánlivého outsidera. Po jmenování Michla a jeho prohlášení, že nechce prosazovat zvyšování úrokových sazeb, propadla koruna natolik, že bankovní rada musela intervenovat na devizovém trhu v její prospěch.
Tím však seriál kontroverzí „faktoru Michl“ nekončí. V ČNB jsou nálady na bodu mrazu v očekávání dalších personálních změn, a to i v jejím odborně vysoce ceněném aparátu. Někteří lidé v bance jsou tak rozladěni, že uvažují o rezignaci.
Ostré reakce z ČNB
Nebývalo zvykem, aby se k novému guvernérovi ostře vyjadřovali členové bankovní rady. To svědčí o názorovém pnutí uvnitř ČNB, kde u Michlových oponentů panují obavy z uvolnění boje proti inflaci, což je prvořadým úkolem centrálních bankéřů. To by se negativně propsalo do vývoje celé ekonomiky.
Kromě Rusnoka, který varoval před tureckým scénářem nízkých úrokových sazeb a sedmdesátiprocentní inflace, varuje před změnou kurzu i Tomáš Nidetzký. Nevylučuje další zvyšování úrokových sazeb s cílem zabránit tomu, aby se zvyšování cen a následně i mezd dostalo do nekontrolovatelné spirály.
Nidetzkému vadí, že „od holubic nikdy neslyšel jediné číslo, jaká je podle jejich názoru úroveň úrokových sazeb adekvátní dané situaci“.
Další člen bankovní rady Tomáš Holub v reakci na propad koruny zdůraznil, že „finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště“, což by měl jako „liberální ekonom“ respektovat.
Kvůli uklidnění trhu by podle Holuba pomohlo, kdyby nový guvernér vydal prohlášení, že udělá cokoli, aby se růst cen zbrzdil. Považuje za nemožné, aby tvrdil, že chce zkrotit inflaci, a současně nechce používat běžné nástroje úrokových sazeb a kurzu koruny.
Babišův člověk
„Vzpoura“ členů bankovní rady je varováním před rizikem jízdy bez brzdy. Slabá koruna prodražuje dovoz už tak drahých surovin – ropy, plynu a dalších komodit. Nestabilní měna je riziková pro zahraniční investory, kteří by se mohli zbavovat aktiv a dále oslabovat korunu. Začarovaný kruh by se promítl do zdlouhavějšího zdražování.
Michl získal místo v bankovní radě v roce 2018 v rámci dohod Zemana a Babiše, jemuž dělal hlavního ekonomického poradce. Na tuto roli nezapomněl. Ačkoli dříve prosazoval úspornou rozpočtovou kúru, rozvolnění rozpočtových pravidel Aleny Schillerové a nejrychlejší zadlužování země v Evropě nechával bez povšimnutí.
Naopak přišel Babišovi na pomoc, když loni v létě stoupla inflace a patřila k nejvyšším v EU. Michl ji před sněmovními volbami bagatelizoval a kategoricky a nepravdivě vylučoval, že na ni vláda nemá žádný vliv. Nelze se zbavit pochybností, že nízké úroky prosazoval i kvůli přeúvěrovanému Agrofertu.
Smutný scénář?
„Jeho prohlášení stran nastavení měnové politiky opravdu nerozumím. ČNB teď musí přesvědčovat trh i veřejnost slovy i činy, že udělá vše pro návrat k cenové stabilitě. Kdybychom se k ní neměli navracet, čekala by nás v Česku opravdu smutná léta,“ reagoval pro Reflex bývalý viceguvernér ČNB a současný člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Myslím, že až bude jmenován zbytek bankovní rady, uvidíme, jestli je takový smutný scénář pravděpodobný, či ne. Já trochu sázím na to, že Aleš Michl – pokud někomu dal nějaké sliby – je v zájmu ČR klidně poruší v okamžiku, kdy je do funkce již instalován. V tom vidím i jistou naději,“ uzavírá Hampl.
Michlův nástup v každém případě nebyl šťastný a vyhrocuje situaci. Prezident může složením nové rady ještě překvapit, ale jeho vrtošivost neskýtá žádnou záruku, že v pozitivním slova smyslu.
