Průlom ve vrbětické kauze, Hamáčkova soudní blamáž a Soukupovo účtování
Bývalý předseda ČSSD Jan Hamáček před rokem zažaloval majitele webu Seznam Zprávy a autory článků o „výměnném obchodu“ při jeho zamýšlené cestě do Moskvy. Nyní prohrál soud. Mezitím došlo v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích k posunům, uzavřena má být v nejbližších měsících.
„Jsem vláčen bahnem, označován za vlastizrádce, dostávám výhružné e-maily,“ stěžoval si loni v květnu Hamáček poté, kdy byl obviněn ze záměru ututlat skandál, do něhož byly zapojeny ruské tajné služby, výměnou za dodávku milionu vakcín Sputnik V a konání summitu Biden-Putin v Praze.
Máme důkazy
Bývalý ministr vnitra vše popřel. Podal civilní žalobu o deset milionů korun, kterou projednával Obvodní soud pro Prahu 5. Autoři článku Janek Kroupa a Kristina Ciroková dodnes pro svoje tvrzení nezveřejnili pádné důkazy, za což se stali terčem kritiky. Tvrdili však, že je předloží v soudním líčení.
Soud probíhal v utajeném režimu a soudkyně Eva Hermachová žalobce nevyslyšela. Hamáček, jenž se soudu neúčastnil a zatím není jasné, zda se odvolá, žádné peníze nedostane. Nebylo zasaženo do jeho osobnostních práv.
„Tvrdili jsme, že naše články jsou pravdivé a že k nim máme důkazy. My jsme soudu ty důkazy označili, soud si je provedl a došel k závěru, že jsme měli pravdu. Obsahem tajného dokazování a tajných dokumentů není nic, co říká pan Hamáček,“ komentoval Kroupa soudní blamáž bývalého šéfa ČSSD.
Podezření ze špionáže
Před zahájením líčení se objevily nové informace, svědčící o průlomu ve vyšetřování této aféry. Policie zahájila trestní řízení proti bývalému ruskému vojákovi s českým pasem Nikolaji Šapošnikovovi a jeho ženě Eleně. Podezírá je ze špionáže.
Šapošnikov je zaměstnancem společnosti Imex Group, jež měla ve vrbětickém areálu pronajaté muniční sklady, zničené dvěma výbuchy v roce 2014. Vyšetřovatelé odhalili kontakty manželského páru na generálmajora Alexandra Averjanova, jenž tyto operace GRU řídil. Zahynuli při nich dva lidé a vznikla miliardová škoda.
Manželé se sešli s Averjanovem v Portugalsku krátce před první explozí, znali se ale už dřív. Policie zajistila jejich korespondenci. „Obsahem emailů byly citlivé informace o zbrojních obchodech, třeba o pohybu vojenského materiálu. Policie kvůli tomu zahájila trestní úkony,“ uvedl zdroj obeznámený s vyšetřováním.
Šapošnikovovi byli sledováni kvůli vyhledávání místních kontaktů na ruské tajné služby, jež mohly pomoci při realizaci tajné operace. Měli ji provést příslušníci GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří se o čtyři roky později pokusili v britském Salisbury otrávit novičokem agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.
Poznatky britských zpravodajců přispěly k odhalení aktivit této dvojice také ve Vrběticích. Podezření z jejich napojení na teroristické útoky byla natolik vážná, že vedla k vyhoštění desítek zpravodajců s diplomatickým krytím z ruské ambasády.
Podivné manévry
Česko-ruské diplomatické krizi předcházely podivné manévry Jana Hamáčka. Jeho absurdní „výměnný“ plán měl zaznít na schůzce 15. dubna loňského roku. Účastnili se jí velvyslanec v Rusku a šéfové policie a zpravodajských služeb, s výjimkou ředitele BIS.
Den předtím Hamáček tweetoval, že letí do Moskvy dojednat dodávky Sputniku V a nabízel Prahu jako místo summitu amerického a ruského prezidenta. V té době ale věděl o operacích ruských zpravodajců ve Vrběticích.
BIS tuto zprávu rozeslala příslušným adresátům už 7. dubna. Dostala ji i prezidentská kancelář, která ji na Mynářův pokyn skartovala v rozporu s předpisy loni na podzim, kdy policie vyšetřovala, zda s ní nemanipulovaly osoby bez bezpečnostní prověrky.
Kamuflovaná kamufláž
Z cesty do Moskvy sešlo o den později. Babiš s Hamáčkem následně na mimořádné tiskové konferenci oznámili, kdo stojí za vrbětickou kauzou. Šéf ČSSD se později hájil, že šlo o kamufláž.
„Během deseti dnů od 7. do 17. dubna jsem měl na starosti koordinaci asi nejsložitější bezpečnostní operace České republiky, k čemuž jsem dostal pověření od premiéra. Museli jsme na základě informací o působení ruských agentů zkoordinovat reakci ČR, ochránit její zájmy. To se vše povedlo,“ prohlašoval.
V této legendě je ovšem mnoho trhlin. Nepotvrdil ji ani premiér Babiš, jenž naopak tento záměr kritizoval. „Vakcíny nejsou agenda pana Hamáčka a ta cesta není ideální,“ uvedl v den inkriminované schůzky u ministra vnitra.
Dodnes není známo, proč vláda nekonala hned, když vážná zjištění o operacích ruských tajných služeb deset dní tajila a zveřejnila je až poté, kdy hrozila jejich medializace.
Hamáček srozumitelně nevysvětlil, proč v Moskvě chystal podrobný program schůzek a všechny účastníky uvedl v omyl. Mezi ně patřil i předseda Slovenské národní strany Andrej Danko s úzkými vazbami na ruskou politickou scénu. O žádné „kamufláži“ netušil.
Danko měl pomoci s dodávkami dodnes neschváleného Sputniku V, od čehož si Hamáček v době nedostatku vakcín sliboval „záchranu ČSSD“. Danko dojednal jeho setkání s ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem a předsedou ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem ze sankčního seznamu EU.
Hamáčkovu teorii zpochybnil i Volodin. „Cílem těchto kroků je zpřetrhat dialog Ruska s evropskými zeměmi pod vymyšlenými záminkami a historkami starými mnoho let,“ uvedl tehdy a obvinil z údajného nátlaku Spojené státy.
Poskok Nejedlého
V neposlední řadě zůstává nezodpovězená otázka, nakolik se do iniciace cesty zapojil Hrad. Nelze si představit, že by Hamáček jednal na vlastní pěst. Prezident Zeman byl o této kauze, hrozící mezinárodním skandálem, dobře informován, i když se zpožděním.
Verzi kamufláže dnes zpochybňuje i majitel TV Barrandov Jaromír Soukup, jenž v poslední době nezvykle ostře kritizuje hradní skupinu, zejména Martina Nejedlého. Podle něj si uzurpuje prezidentovy pravomoci, jež nemají s funkcí externího poradce nic společného, a celou dobu manévruje republiku východním směrem.
Soukup nenechává niť suchou ani na Hamáčkovi. Označuje ho za „regulérního podvodníka“, „jednu z nejodpudivějších postav české politiky“ a „poskoka Nejedlého“. Nepochybuje o tom, že Hrad chtěl vrbětickou kauzu vykšeftovat a cesta do Moskvy měla reálný základ.
„Hamáček tohle nevymyslel, to vymyslel Nejedlý. Zeman o tom moc dobře věděl, bylo to s jeho souhlasem. Do Moskvy jet chtěli, měli to naplánované. Měli povolení pro lety letadel, Danko měl vyřízená víza a zajištěné měli i všechny schůzky. Cíl byl jednoduchý – vygenerovat cash. Ten, kdo na tom měl vydělat, je samozřejmě Nejedlý,“ míní.
Soukupovo účtování může být jistě ovlivněno jeho roztržkou s Hradem, jež se odehrála před třemi lety, a upadajícím Zemanovým vlivem. Nezastírá ani, že se osobně spálil, když uvěřil čínským investicím do jeho firem, přičemž výsledkem byla „lidsky a finančně tragická zkušenost“.
I když lze brát vyjádření mediálního magnáta s rezervou, nic to nemění na tom, že se Hamáček sám vehnal do pasti. Soudní spor jen znovu připomíná jeho ostudnou roli, jež přispěla k jeho pádu a poškodila celou ČSSD. Po soudní blamáži se ukazuje, že právem.
