Rudá záře nad Paříží aneb Macronova volební (ne)výhra
Už nedělní první kolo francouzských parlamentních voleb potvrdilo, že politika v zemi galského kohouta zažívá zásadní proměnu. Dosavadní neomezený vládce politické scény – středový prezident Emmanuel Macron – sice v dubnu obhájil post hlavy státu na dalších pět let, ale jeho druhé funkční období nebude procházkou růžovým sadem.
První část voleb do Národního shromáždění potvrdila, že Francie zažívá návrat levice a že hlavním oponentem Macrona bude silně levicový a euroskeptický politik Jean-Luc Mélenchon.
Francouzská obdoba Bernieho Sanderse, která chce zdaňovat bohaté a zvažuje odchod Francie z EU, pokud se ta nepromění v opravdu levicový projekt, dokázala přeskočit Marine Le Penovou v roli hlavního vyzyvatele prezidentské většiny. Mélenchon totiž – na rozdíl od šéfky krajně pravicového Národního sdružení – dokázal prolomit přehradu mezi radikálními a umírněnými stranami a šel do voleb v čele široké aliance, která zahrnovala nejen jeho populistickou formaci, ale i tradičně levicové strany v podobě zelených a socialistů. Tohle levicové uskupení volby podle deníku Le Monde dokonce těsně vyhrálo, přestože francouzské ministerstvo vnitra dalo lehký náskok spojenectví kolem Emmanuela Macrona, když nezapočítalo Mélenchonovi krajně levicové hlasy ze zámořských území.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!