Staronový STAN: Farský se vrací, většina vedení zůstává. Zastaví pád pod 5 procent?
Vládní hnutí Starostové a nezávislí si po sérii afér zvolilo nové vedení. To ale jen z části – skandály zdecimovanou stranu dál povede vicepremiér Rakušan a jako místopředseda pokračuje exposlanec Farský, který na sjezd přijel ze studijního pobytu v Americe. Na resuscitaci hnutí zbývá v politickém měřítku dost málo času – za dva měsíce jsou komunální volby, v nichž Starostové tak nějak z podstaty a logiky svého názvu musí uspět.
Hnutí STAN uspořádalo mimořádný sjezd v létě právě v reakci na kauzy posledního půl roku, hlavně pak skandál kolem Pražského dopravního podniku a náměstka primátora Hlubučka. Obroda hnutí byla logicky tématem většiny projevů, především předsedy Rakušana. Na deskách, jež dostali hosté, bylo dokonce logo hnutí vtipně přelepeno náplastí. V pozici strany, která si zakládala hlavně na transparentnosti a boji s korupcí, je asi hlasitá sebereflexe jediná možná cesta.
Jak moc se však tato slova odrážejí v nové realitě? Je skutečně výrazem přijetí politické odpovědnosti například fakt, že proti Vítu Rakušanovi nikdo nekandidoval a vicepremiér byl opět znovuzvolen drtivou většinou?
Staronové předsednictvo
Ostatně ze čtyř nových místopředsedů, jež si dnes Starostové zvolili, hned tři figurovali i ve starém předsednictvu – Jan Farský, Lukáš Vlček a Pavel Čížek. Změna je tím pádem například u Farského jen v tom, že již není 1. místopředsedou, ale jen řadovým místopředsedou.
Na pozici druhého muže hnutí jej střídá poslanec a bývalý starosta Pacova Lukáš Vlček, který byl mimochodem vybrán a doporučen Rakušanem. A stejně jako vicepremiér ani on neměl ve volbě protikandidáta. Paradoxně působí i fakt, že Farský byl do vedení znovuzvolen pár měsíců potom, co se na nátlak veřejnosti vzdal sněmovního mandátu a odjel na stáž do USA.
V novém vedení STANu je tedy hned několik osobností, které byly součástí minulého předsednictva. Určitý personální nedostatek je v situaci STAN pochopitelný vzhledem k problémům posledních měsíců, zároveň však i překvapivý. Hnutí má v republice stovky starostů, 4 hejtmany, 20 senátorů, 33 poslanců a kvarteto ministrů.
Spekulovalo se například o tom, že by do vedení hnutí mohl kandidovat ministr průmyslu a obchodu Síkela, ten je však stále nestraník a do partajních funkcí se nehrne. Hejtmanka středočeského kraje Pecková se zase kandidatury na místopředsedkyni vzdala kvůli kumulaci funkcí.
Pád pod 5 %?
Že teď Starosty čeká propad, čeká asi každý. Jak velký bude, to zatím lze jen částečně číst z průzkumů volebních preferencí, kdy Starosty již u dvou agentur předehnali ex-partneři z volební koalice Piráti. Poslední výzkumy jsou však z června. Ten skutečný test přijde až zkraje podzimu při komunálních a senátních volbách. V senátu STAN obhajuje 5 mandátů, v komunálních volbách třeba pozice radních v Praze, kde tentokrát poprvé kandiduje samostatně.
Že STAN momentálně není nejžádanější partner do volebních koalic, ilustroval i projev hejtmana Půty, který se v něm pustil do předsedy Pirátů Bartoše. „Nezvládli jsme rozdělení ministerstev. Měli jsme mít ministerstvo pro místní rozvoj, abychom nemuseli poslouchat ministra, který říká, že obcí je moc a že se s nimi špatně komunikuje.“ Asi netřeba dodávat, že Ivan Bartoš na rozdíl od minulého sjezdu STAN nebyl pozván.
Jinak je však asi potřeba uznat, že Starostové hledají problém hlavně v sobě a ne v jiných. Dosavadní personální obměna je však ve stylu „dva kroky dopředu, jeden zpátky“ a působí spíš jako pomyslná náplast na stranickém logu. Bude na ránu v reputaci STAN tato náplast stačit?
