Nevypočitatelné Rusko: Domácnosti v zimě mrznout nebudou, problém ale mohou mít firmy
S vidinou možného neobnovení dodávek ruského plynu vyzvala Evropská komise k patnáctiprocentním úsporám, aby se předešlo krizi v zásobování. K úsporám vzápětí vyzval i premiér Petr Fiala. Gazprom nakonec po opravě plynovodu Nord Stream I. dodávky obnovil, ovšem zatím pouze na 40 %. Co by se ale stalo, kdyby nevypočitatelný Putin rozhodl neobnovit dodávky v plné výši, či dokonce zaškrtit kohoutky v době, kdy budeme nejzranitelnější, tedy v průběhu topné sezóny?
Celková roční spotřeba plynu v ČR činí devět miliard m3. Pokud by skutečně došlo k patnáctiprocentním úsporám, jak odhaduje premiér, dostali bychom se na nějakých sedm a půl miliardy. Spotřeba plynu je v Česku ale už nyní podle předsedy vlády o 20 procent nižší než loni a je otázkou, zda lze najít další úspory. Záležet bude i na průběhu zimy. Do karet budou hrát vládě vysoké účty za dodávky plynu a dalších energií, které budou k dalším úsporám nutit občany a firmy.
Zásobníky a elektrárny
Dalších jeden a půl miliardy kubíků by se ušetřilo odstavením paroplynových elektráren, což jsou především Počerady a Vřesová. Na rozdíl od plynu máme elektřiny přebytek, a tak stát by musel pouze finančně refundovat zrušené dodávky.
Tím bychom se dostali na šest miliard m3. Zásobníky jsou dnes zaplněny na 77 %, což dělá 2,5 mld. S tím, že do září by měly být naplněny na sto procent, což by znamenalo 3,3 miliardy. Stejně jako loni zamluvenou kapacitu nenaplnil Gazprom. Podle již přijatého zákona pokud obchodník zásobník nenaplní, bude mu rezervace zrušena a nabídnuta dalším obchodníkům.
Otázkou je, kde do zimy sehnat dalších více jak dvě a půl miliardy kubíků. Něco by se dalo vykrýt připravenou změnou zákona, která by prodloužila provoz uhelným elektrárnám a domácnostem lhůtu na výměnu kotlů na uhlí za plynové.
Zbytek do vyrovnání spotřeby v případě odstřihnutí dodávek z Ruska je zatím hypotetický. Vláda zajistila kapacity LNG terminálu v Nizozemsku, který pokryje cca třetinu roční spotřeby ČR. To bude znamenat, že přes zimu je možné zajistit tak polovinu z rezervovaných tří miliard. Má to ale dva problémy. Zatím plyn nemáme a o jeho nákupu vyjednáváme s Katarem a Ázerbajdžánem. Druhým problémem může být, že tranzit bude probíhat plynovody přes Německo, a proto existují obavy, aby nám ho Němci cestou neukradli, protože na rozdíl od nás budou mít ve vykrytí topné sezony daleko větší potíže kvůli uzavření jaderných a uhelných elektráren do konce roku. Ministři hospodářství Česka a Německa proto před čtrnácti dny podepsali memorandum o vzájemné pomoci, které by tomu mělo zabránit.
Jednu až jednu a půl miliardy bychom ještě mohli získat díky LNG terminálům v Německu a Polsku, která by k nám mohla proudit plynovody Opal a Gazela.
Problémy průmyslu
V případě tohoto optimistického scénáře by tedy Česká republika měla na letošní zimu mít spotřebu vykrytou. I pokud by nevyšly zatím hypotetické dodávky, domácnosti mrznout nebudou. Problémy ale může mít tuzemský průmysl.
Na schůzce, která se uskutečnila mezi vedením podnikatelských organizací a ministrem průmyslu a obchodu Josefem Síkelou minulý týden, zazněla kritika, že jsou znepokojeny ohledně zajištění stabilních dodávek plynu a že vláda nedostatečně firmy informuje o chystaných plánech, krizových scénářích a případných postupech, definici nepostradatelných sektorů, možnostech dobrovolných dohod o úsporách energie a doporučeních, jak postupovat v jednotlivých segmentech ekonomiky.
Významné úspory, o nichž hovořil Fiala, ve firmách již probíhají z důvodu samotných vysokých cen plynu. Řada sektorů ale má omezenou možnost úspor plynu, zejména pokud je plyn využíván v technologické spotřebě. Podle červencové ankety mezi členy Hospodářské komory ČR by se případné vyhlášení regulačního stupně s úplným odstavením plynu fatálně dotklo 29 % firem. Nezbývá než doufat, že k tomuto kritickému scénáři nakonec nedojde.
