Vyhláška regulující vytápění v domácnostech je těžko vymahatelný právní paskvil
V obýváku maximálně 18, v koupelně 19 stupňů celsia. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo vyhlášku, která vám určí, na kolik si v jaké místnosti smíte zatopit, pokud se Česko ocitne ve stavu energetické nouze, či bude-li se mu blížit. Je zcela na místě snažit se omezit spotřebu plynu, ovšem MPO se do toho pustilo poněkud nešťastným způsobem.
V některých ohledech je vyhláška velmi konkrétní. Hlavně co se týče teplot, na které si můžete v různých místnostech a budovách zatopit. Například v obýváku či ložnici na 18, v koupelně na krásných 19, v chodbě už jen na 15 a na schodech pouze na 10. Trochu benevolentnější pravidla mají být v nemocnicích, školách či domovech důchodců, ale v zásadě nikde nebude možné topit více než na 20. Dokonce ani v umývárnách zařízení péče o děti do 3 let věku.
Co tedy dělat v případě, že chcete vykoupat novorozence ve větším teple než vyhláška umožňuje? Pokud bydlíte v rodinném domě, máte štěstí. Vyhláška totiž rodinné domy či stavby pro rodinnou rekreaci neřeší a omezování teploty se jich nedotkne. A to ani v případě, že pro vytápění využívají pouze plyn! Lidem z paneláku tak nezbývá, než se přemístit na chalupu, kde budou moci topit dle libosti.
Vyhláška bez vymahatelnosti
Kolik nás tedy bude stát, pokud si protiprávně přitopíme? Dle zákona o hospodaření energií by se jednalo přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše 200 000 korun. Problém ovšem je, že tato pokuta nebude hrozit lidem, kteří si popustí kohoutek, ale vlastníkovi budovy - tedy typicky společenství vlastníků jednotek (SVJ). Dle návrhu tedy nebude možné postihovat konkrétní fyzické osoby, které si budou v bytových domech protiprávně přitápět.
A tím se dostáváme k jádru problému. Kontrolovat dodržování by měla Státní energetická inspekce. Už sama představa, že vám někdo klepe na dveře s teploměrem, je absurdní. Daleko absurdnější ale je, že pokud naměří více, než je dovoleno, stihne sankce SVJ, nikoliv přímo pachatele. Jinými slovy, dle návrhu mají na energohříšníky doplatit i ti poctiví, a to rozhodně není správně.
Těžko si tedy lze představit, že bude někdo motivován takto nastavenou právní úpravu dodržovat. Lze mít samozřejmě také důvodné pochybnosti o reálných možnostech Státní energetické inspekce dodržování vyhlášky kontrolovat a vymáhat.
Podle MPO by ke kontrolám mělo docházet na základě podnětů od spoluobčanů obdobně jako při spalování odpadu. Zde opět narazíme na praktický problém. Zapáchajícího kouře z komína si jistě všimnete a pokud vám hodně vadí, je celkem pochopitelné, že souseda “prásknete”.
Jak má ale občan zjistit, že si soused doma topí na 22? Bude mít důvod to hned běžet hlásit? A je vůbec správné udávat souseda? Neudělali náhodou „soudruzi“ z MPO někde chybu?
Autor je advokát
