Putinova první porážka a velký reputační problém: Válka na Ukrajině zdecimovala turistiku na Krymu
Deník Rossijskaja gazeta, který patří ruské vládě, zveřejnil 30. března (pět týdnů po zahájení putinovské invaze na Ukrajině) zprávu, ve které se tvrdilo, že „odborníci na cestovní ruch se domnívají, že v letošním roce může Krymskou republiku navštívit přibližně 10 milionů turistů.“ Pokud by se tak stalo, bylo by to nejvyšší číslo v historii tohoto poloostrova a pro některé důkaz, že Rusové od roku 2014 okupovaný Krym spravují dobře. Jenže situace v cestovním ruchu je letos na Krymu, který je mezi ruskými turisty oblíbený, mimořádně neutěšená, a to je pro prezidenta Putina a jeho nohsledy i reputační problém. Krym je totiž představován Rusům jako něco posvátného, kde přece musí být všechno lepší, když tam už nevládnou „ukrajinští nacisté a fašisté“.
V roce 2021 podle ruských úřadů navštívilo Krym 9,4 milionu turistů. Toto číslo ale berme trochu s rezervou, protože to je ve skutečnosti počet příjezdů, který byl na poloostrově loni zaregistrován a nemusí být totožný s počtem turistů. Na druhou stranu je pravda, že podle několika průzkumů se chtěla letos v létě na Krym podívat zhruba desetina všech občanů Ruské federace, kteří hodlali vyrazit na „domácí dovolenou“. I slovo „domácí“ je ovšem zavádějící, protože Krym je okupovaný, podle mezinárodního práva patří Ukrajině, ale na samotný chod regionu vláda v Kyjevě momentálně žádný vliv nemá.
Aby svět ale viděl, že na Krymu je za „Rusů líp“ poslala moskevská federální vláda od roku 2015 na poloostrov přes různé fondy a granty více než 13 miliard dolarů.
Krym byl navíc vždy velmi oblíbenou destinací, kam nejezdí pouze klasičtí turisté. Mnoho dětí sem míří na letní tábory (nejslavnější je Artěk nedaleko města Gurfuz kam v dobách komunismu jezdili i vybraní pionýři z Československa, v roce 2017 jej navštívil i Putin), je zde mnoho léčebných sanatorií a svá výletní střediska zde mají i různé úřady, instituce a firmy. Všichni tito návštěvníci se pak počítají mezi turisty. A víc než 80 procent z nich putuje do pěti středisek, kterými jsou Jalta, Jevpatorija, Alušta, Sudak a Feodosija.
Jenže cestovní ruch na Krymu, který tvořil kolem 15 až 20 procent (data se různí) místního HDP, dostal velké rány zejména v roce 2020 kvůli covidovým restrikcím. Když se zdálo, že situace se v tomto směru může zejména letos zásadně zlepšit, přišla válka na Ukrajině a výsledky jsou naprosto žalostné. Pro moskevský režim je to velmi nepříjemné, protože se dotkly bezprostředně dovolené milionů lidí a „krymská turistická fantazie“ se hroutí.
Velmi špatná čísla
Kvůli brutální válce, kterou vede od konce února putinovské Rusko a jeho místní přisluhovači na Ukrajině, je odhadovaný propad počtu turistů na Krymu oproti loňsku 50 až 70 procent. Navíc destrukce zesiluje, bezpečnostní situace se v posledních týdnech na poloostrově zhoršila, protože Ukrajinci zde provádějí úspěšné sabotáže (často se ale k tomu otevřeně nepřiznávají) – útočí raketami či pomocí dronů na letiště, muniční sklady a vojenské objekty. I ti Rusové, kteří na Krym letos v létě přece jenom dorazili, prchají pryč. Rostou také obavy (ty opakovaně přiživují i ukrajinští představitelé na čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským), že bude zničen Kerčský most, který spojuje dálnicí a železnicí poloostrov s Ruskem. Pokud by se tak stalo, stal by se Krym pro turisty doslova pastí. Většinu času od únorového vypuknutí války bylo totiž zavřené letiště v Simferopolu (například i v sobotu 20.8. a v neděli 21.8. bylo mnoho letů zrušeno), které bylo a je vstupní branou pro návštěvníky Krym. Odbavit může za rok až 7 milionů lidí. Jenže neodbavovalo či někdy dál neodbavuje, nebe bylo kvůli válce nad Krymem i nad rozsáhlými částmi jihu Ruska pro civilní dopravu uzavřeno. V případě zničení Keržského mostu a současně uzavřených letišť by se obyčejní Rusové neměli jak na Krym a z něj dostat. Cesta přes neklidná, i když Rusy okupovaná, území na jihu Ukrajiny je nemožná. Proto příjezd turistů na Krymu významně oslabil.
Krym jako problém
Jenže Krym je Krym. Ten má na současné ruské i mezinárodní politické scéně výsadní postavení. Například o Luhaňské oblasti, která je od Ukrajiny také odtržená, se hovoří daleko méně, protože v podstatě nikoho ve světě nezajímá a většina lidí ani netuší, kde se vůbec nachází. S Krymem je to jiné, a proto se z něj prezident Vladimir Putin rozhodl udělat „zářný příklad úspěchu“. A k tomu potřebuje především hodně turistů, kteří sem jezdí, spokojeně se opalují u moře a lížou zmrzlinu. Několik let se to i dařilo, i když o kvalitě některých zde poskytovaných služeb se dá diskutovat. Krym také nepatří mezi levné destinace. Na jaře a v létě se proto místní hoteliéři zoufale snažili přilákat více lidí snížením cen, ale už bylo pozdě. Mnozí Rusové se sem bojí jet.
Bez turistů (či s málo turisty) je ale Krym jako bez rukou a nohou. Jde na něm o reputaci Ruska, o prezentaci a o propagandistické využití. Proto se přijíždí pravidelně i sám Putin, vyrostly zde v posledních letech nové hotely a penziony a začali sem více jezdit i někteří bohatí Rusové.
Rusové ale dnes nemohou kvůli sankcím přímo létat do Evropy (když tak činí, tak většinou letí přes turecký Istanbul, katarské Dauhá nebo Dubaj) a pro letní masovou dovolenou u moře jim zbyly jen některé destinace. Doma je to především Krasnodarský kraj (zde je nejoblíbenější známé město Soči) a měl to být i Krym, který byl ale kvůli válce u jeho hranic hodně eliminovaný. V cizině je to především Turecko, Egypt nebo Thajsko. A pak existuje u ruských turistů ještě jedna podobná úchylka jako Krym – Abcházie, separatistické proruské území odtržené od roku 1993 od Gruzie. Sem jezdí ročně až kolem 5 milionů Rusů do letovisek jako Gagra, Nový Athos, Suchumi nebo Picunda.
Válka na Ukrajině a sabotáže na samotném poloostrově znemožňují klidnou dovolenou na Krymu. Je to pro Putina symbolická porážka, i když se neodehrála přímo na vojenské frontě. Navíc Volodymyr Zelenský slibuje, že na Krym se jeho armáda speciálně zaměří: „Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě, začala Krymem a musí skončit Krymem, jeho osvobozením. Dnes se nedá říct, kdy se tak stane, ale do vzorce na osvobození Krymu neustále doplňujeme potřebné komponenty... Vím, že se vrátíme na ukrajinský Krym,“ řekl 9. srpna ukrajinský prezident. Je to i výhružka pro ruské turisty – utíkejte, dokud není pozdě.
