Spory o dotace končí. Říše Agrofertu se nevzdává, ale postupně ztrácí pozice
Babiš objíždí zemi s kampaní burcující voliče, že za něj bylo líp. Prokazatelně líp bylo jeho impériu. Nahrával mu státní aparát, kam dosadil svoje „odborníky“, často pokračujícími v nastaveném režimu. Změny v zemědělském fondu jsou dokladem, že postupně ztrácí pozice.
Osm let těžil holding Agrofert z privilegovaného postavení svého majitele ve vládě. Nic na tom nezměnilo ani jeho formální vložení do svěřenských fondů. Bývalý premiér je nadále ovládal přes nejbližší spolupracovníky. Pečlivě postavená armáda stovek úředníků ve státních strukturách mu umožňovala kontrolu nad miliardovými toky z eráru a důslednou obranu před oponenty.
Rekordní žně
Výsledkem jsou rekordní žně koncernu, jemuž se po dobu Babišova působení ve vládě zdvojnásobily dotace. Padá i častá obhajoba, že současně platil vysoké odvody. V minulém volebním období odváděl do státních rozpočtů o 60 procent méně, než čerpal z dotací, přičemž těžil i z daňových úlev a veřejných zakázek.
Babiš využil na míru šité podoby služebního zákona, s jehož pomocí zakonzervoval loajální aparát ve státní správě. Když bylo později potřeba, obměňoval ho pomocí tzv. systemizací. Tím si vybudoval síť loajálních úředníků, kdykoli hájících jeho zájmy nejen doma (kauza Bečva), ale i v mezinárodních sporech (unijní dotace).
Mezi hlavní opory patřil resort zemědělství spravovaný Miroslavem Tomanem. Tento agrární lobbista dlouhá léta nadržoval agrokoncernům v čele s Agrofertem na úkor malých farem, tvořících těžiště zemědělské výroby ve většině evropských zemí.
Stop Babišově obraně
Dozvuky fungování tohoto souručenství byly patrné donedávna. Státní zemědělský intervenční fond, který má v popisu práce rozdělování dotací z evropských a národních zdrojů a kontrolu oprávněnosti jejich užívání, jel stále ve starých kolejích.
Vedení fondu doporučilo vládě podat žalobu na Evropskou komisi kvůli výsledkům auditu, konstatujícímu střet zájmů bývalého premiéra a porušení dotačních pravidel. Vyměřená pokuta dosahuje 80 milionů korun.
Z auditního šetření vyplývala preventivní stopka unijních dotací pro všechny žádosti skupiny Agrofert ve sledovaném období, dokud se spor nevyjasní.
Vláda se nakonec rozhodla žalobu nepodat a ukončit všechny rozjednané projekty Babišových firem. „Ani já, a předpokládám, že ani žádný ministr vlády Petra Fialy nebude chtít, abychom se s Evropskou komisí soudili a bránili Andreje Babiše,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula před jednáním kabinetu.
Spor o téměř 600 milionů
Nejde o málo. Ve hře byly pozastavené dotace v celkové výši 580 milionů korun pro 29 dceřiných společností Agrofertu. Zhruba třetinu měly proplatit evropské fondy, což padlo po pravomocném rozhodnutí auditorů.
Jelikož je v oblasti čerpání dotací z unijních fondů evropské právo nadřazeno nad národním, existovala by jen hypotetická šance, že by český stát uspěl u evropských soudů. Není ovšem možné pochybovat, že vláda s Babišovým vlivem by to učinila s odůvodněním, že bojuje za zájmy České republiky, a oddálila tak definitivní vyústění celého procesu o několik let.
Zvrat ve vedení fondu
Situace se dnes změnila. Zemědělský fond ukončí i schválené a dosud neproplacené žádosti Agrofertu o evropské dotace. U osmi projektů už byla podepsána smlouva, dalších dvacet jedna žádostí bylo ve fázi jednání. Fond bude naopak zpětně vymáhat 1,6 milionu korun, proplacených firmě Schrom Farms.
Toto rozhodnutí má nyní dozvuky v odchodu ředitele Martina Šebestyána z čela Státního zemědělského intervenčního fondu. Přístup úřadu pod jeho vedením je příkladem, jak upřednostňovat soukromý byznys před zájmy státu, ale zdaleka ne jediným.
Dodnes je známa iniciativa Tomanova státního tajemníka Jana Sixty, působícího předtím ve stejné funkci u ministra financí Babiše. Zviditelnil se rozesíláním pokynů podřízeným institucím, jak organizovat zakázky Agrofertu, aby nedošlo ke kolizi se střetem zájmů premiéra při sporech s auditory. Odešel v červenci, kdy už byl prověřován kvůli podezření z korupce v Tomanově resortu.
Impérium vrací úder
Nelze pochybovat o tom, že se impérium Agrofertu nevzdává. Svědčí o tom nedávný otevřený dopis premiéru Fialovi, zveřejněný jako inzerce v Babišově tisku. Vyhrožuje v něm ministrům, aby přestali s napadáním holdingu. Vadí mu oznámení vymáhat stomilionovou dotaci pro Penam a neoprávněně vyplacené zemědělské dotace.
Vrcholem drzosti jsou formulace, že vyjádření členů vlády vyvolávají obavy o zneužívání politických funkcí proti této společnosti, a výzva premiéru Fialovi, aby zajistil rovné podmínky pro podnikání na českém trhu. Tedy přesný opak toho, co se tu odehrávalo v Babišově éře, která šikanovala malé a střední firmy a živnostníky.
Je pochopitelné, že současní ministři jsou zavaleni závažnými problémy eskalovanými zejména Putinovou agresí. Nicméně stále platí, že se musí vyrovnat s dědictvím předchozího kabinetu.
Deagrofertizace státu není jen slogan, ale předpoklad zamezení vlivu oligarchické skupiny, která v posledních letech ovládla stát. Mnozí vyčkávají, zda se znovu neotočí situace a pokusí se uhájit pozice, dokud to bude možné. Každá personální změna v dotčených resortech vyvolává hlasitou nevoli Babišova aparátu.
Oligarchova říše sice postupně ztrácí pozice, ale v tomto směru ještě zbývá hodně práce. O to silnější bude její odpor, jelikož hraje o čas. Ať už v resortech, podřízených institucích, nebo policejních složkách, zasažených čistkami v roce 2018.
