Trhy se bojí inflace víc než války. Zprávy z Ruska zvedají cenu zlata
Zpráva o tom, že Rusko zahájilo částečnou mobilizaci a že hrozí použitím jaderných zbraní, vyděsila celou Evropu. Nebylo se proto čemu divit, že finanční trhy ihned zareagovaly a ceny akcií poklesly. Ještě více než Ruska se však svět bojí globální inflace. To je vidět na světových akciích. Například světoznámý akciový index Dow Jones po zprávách, že centrální banky v boji s inflací prudce zvyšují své úrokové sazby, klesl ještě mnohem víc než po zprávách z Ruska.
Hlavní světové akciové indexy padají již delší dobu. Kvůli poslednímu zvýšení sazeb se již dostaly na dosah dvouletých minim. Za vším stojí americká centrální banka. Ta ve středu zvýšila své úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 3,00 % a mnoho dalších centrálních bank světa ji ihned následovalo. Stejně tak zvýšila své úrokové sazby o 0,75 procentního bodu i švýcarská centrální banka. Ta přitom léta držela své úrokové sazby záporné, aby zabránila posilování švýcarského franku. Vedle švýcarské centrální banky však zvedli sazby i v Norsku, Británii, v Indonésii, na Filipínách atd.
Trochu jinak ale se stejným cílem k boji s inflací přistoupilo Japonsko. To tento týden poprvé po téměř čtvrt století intervenuje na podporu své měny. Slibuje si od toho levnější dovozy a menší tlak na růst cen. Zkrátka s inflací bojují téměř všichni.
Jediný, kdo jde dnes naprosto jiným směrem a snižuje úrokové sazby, je Turecko. To je ale kapitola sama pro sebe. Tam totiž nerozhodují ekonomické, ale politické faktory.
Samotné zvýšení sazeb by trhy nevyděsilo, protože s tím se počítalo. To, co trhy vyděsilo, bylo nové očekávání, že úrokové sazby v USA ještě letos vyskočí nad 4 %. Podobně děsivě zní i očekávání trhu, že úrokové sazby klesnou nejdříve za dva roky. Jinými slovy, až do roku 2024 bude inflace vysoká. To není nic dobrého.
Trhy se bojí recese
Prudký růst úrokových sazeb investory děsí. Bojí se, že globální ekonomiku čeká to, co planeta zažila v sedmdesátých letech. Hodně investorů mluví o velké recesi. Mnozí ale tvrdí, že tato recese bude jiná, a odkazují se na v Americe populárního ekonoma Nouriela Roubiniho, který předpovídá velkou krizi po celý příští rok. Ten varuje před tím, že si svět za posledních deset let pumpováním peněz do ekonomiky vytvořil mnoho zombie firem, které byly zvyklé žít za nulové či dokonce záporné úrokové sazby. Ty nyní podle něj nepřežijí. Pokud má pravdu, měly by akcie klesnout ještě více.
Já se ale domnívám, že v Evropě to tak hrozné nebude. Z Německa se stále více šíří názory, jak je třeba ekonomice pomáhat a za každou cenu zabránit růstu nezaměstnanosti. Očekávám proto v rámci EU tlak na větší státní podporu průmyslu. Ano, někdo to bude muset zaplatit, ale to politici řešit nebudou. Dluh zkrátka vzroste, ale průmysl nepadne tak moc, jak by bez pomoci padl.
Z pohledu investora je velmi zajímavé, jak na Rusko i Ameriku reaguje zlato. To bylo tento týden jak na houpačce. Zvýšení úrokových sazeb bylo pro něj pochopitelně špatné, protože zlato na rozdíl od dluhopisů nenese žádný úrok. Jenže proti tomu šel strach z války. A když se lidé bojí války, nakupují zlato jako jistotu. To samé platí o inflaci. Ta také žene mnoho lidí do nákupu zlata. Zlato tak tento týden skákalo nahoru a dolů, ale z většího nadhledu se jeho cena moc nezměnila. Udrželo si tím pověst klidné investice.
