Je správné prostřednictvím jiného typu voleb (komunální, senátní) řešit otázku důvěry centrální vládě?
Záleží na několika okolnostech. Předně na tom, v jakém rytmu se různé volby konají. Pokud jako u nás, kdy každý rok probíhají nějaké, někdy dokonce dvoje, smysl to nemá, respektive je to dokonce škodlivé. Vláda je pak pod neustálým tlakem blížících se nějakých voleb, takže často nemívá odvahu dělat nepopulární, byť potřebná opatření.
Pokud jsou ale volební termíny různých orgánů koncentrované, takže jsou volby jednou za dva roky jako v USA, či dokonce ještě méně často jako ve Velké Británii, pak je přirozenější, že je takto především opozice pojímá.
Záleží také na tom, jak vypadají ony další volené orgány. Má-li anglická obec v průměru přes sto tisíc obyvatel, má výsledek komunálních voleb jinou váhu pro vládu, než když má česká obec v průměru obyvatel ani ne dva tisíce.
Vybírají-li si voliči v jiných volbách ze stejných stran jako ve volbách parlamentních, můžeme nějaký vzkaz vládě z jejich výsledku odvodit. Zatímco když v našich komunálních volbách představovali kandidáti navržení parlamentními stranami jen asi pětinu všech kandidátů, nějaké poselství rozluštíme jen obtížně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
