Splasklá bublina bulharských voleb. Rusko zatím nového spojence v Evropě nezískalo
Když na konci června v Bulharsku padla prozápadní vláda premiéra Kirila Petkova, šířila se i částí českých sociálních sítí informace, že za vším stály proruské demonstrace a že si bulharský lid přál změnu směřování země. Realita ovšem byla úplně jiná a potvrdily to minulý týden i výsledky předčasných parlamentních voleb, k nimž pád Petkovovy vlády nakonec vedl.
Prozápadního, středového premiéra ve skutečnosti křeslo stál rozpad jeho nesourodé vládní koalice, kterou opustila strana dlouhodobě nejpopulárnějšího bulharského televizního baviče Slaviho Trifonova. Ten se v diskusi o bulharské podpoře Ukrajiny stavěl do kompromisního středu, ale nikdy nebyl úplně proruský. Odvolaný premiér také za strůjce svého pádu označil vedle „mafie“, jak mluví o části opozice, ruskou velvyslankyni v zemi Eleonoru Mitrofanovovou, ale nikoli tlak demonstrací. Podle expremiéra právě ruská velvyslankyně dala dohromady hlasy pro jeho odvolání. Je pravda, že Mitrofanovová zkoušela i veřejně zasahovat do bulharské politiky a brnkat na tamní proruské sentimenty v tomto balkánském státě. Tradiční ruský spojenec byl navíc jako jeden z prvních odpojen od dodávek plynu od firmy Gazprom, aby se v zemi zvýšil tlak na „protizápadní“ obrat.
Tradiční spojenec
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
