Drakonické tresty za nakládání s ayahuascou? Protidrogová politika státu je špatně nastavená
Olomoucký vrchní soud uložil manželům Kordysovým shodně 8 let vězení. Pokud jste v uplynulých dnech ignorovali veškeré zprávy, patrně si myslíte, že se jedná o sériové vrahy, násilníky, lupiče nebo snad jiný kriminální živel, který ohrožuje veřejnou bezpečnost a útočí na zájmy chráněné trestním právem. V takovém případě vás ale musím vyvést z omylu. Jedná se o manželský pár, který byl odsouzen za výrobu dovoz, nabídku a zprostředkování psychotropní látky, konkrétně nápoje Ayahuasca.
O tom, co to nápoj Ayahuasca je a proč ho experti na drogovou problematiku nepovažují za rizikovou drogu, už bylo napsáno opravdu mnoho. Zjednodušeně bych to pro čtenáře, kteří si nanejvýš občas dají nějaké to pivo/víno a o užívání drog či hledání vnitřní spirituality nemají ani potuchy, zjednodušila takto - po požití můžete ležet na zemi, být mimo, mít vidiny a zvracet. V horším případě můžete mít i průjem. Lidé ayahuascu často používají během šamanských rituálů, aby nahlédli do svého nitra.
Co tedy Kordysovi s tím psychotropním projímadlem dělali? Vozili ho z Peru a podávali během šamanských rituálů, které organizovali.
Podávali ayahuascu dětem, nebo z jakého důvodu jim soud uložil 8 letý trest odnětí svobody? Ne, podávali ho dospělým lidem, kteří se chtěli dobrovolně účastnit těchto rituálů.
Otázkou tedy zůstává, zda je ayahuasca látkou, která má natolik ohrožující účinky, aby bylo nutné sáhnout k tak přísnému trestu. Stává se na ní člověk závislý nebo má smrtelné vedlejší účinky? Nikoliv. Ayahuasca obsahuje látku DMT, která dle expertů na drogovou problematiku na rozdíl od alkoholu nebo opiátů nevyvolává fyzickou závislost. Neprojevují se u ní abstinenční příznaky, které jsou u jiných návykových látek, i těch legálních, jako je alkohol a nikotin.
Trestní zákoník se neptá
Trestní zákoník nerozlišuje v případě výroby či jiného nakládání s psychotropními či omamnými látkami mezi tzv. lehkými a tvrdými drogami. Stejný postih vás tedy čeká pokud distribuujete marihuanu pro rekreační účely, heroin, pervitin, kokain nebo výše zmíněné projímadlo s halucinogenními účinky. Případ manželů Kordysových a osmiletý trest, který jim soud uložil je absurdní. Společenská škodlivost a nebezpečnost výše zmíněných drog je totiž výrazně odlišná. Ayahuasca se svými účinky ani vzdáleně nepřibližuje účinkům heroinu, pervitinu a kokainu, které jsou pro své uživatele vysoce návykové, mají dlouhodobý vliv na jejich chování i společenské návyky. Zejména s heroinem a pervitinem je spojena i sekundární drogová kriminalita, převážně ekonomického charakteru - uživatelé často kradou, aby si mohli drahou drogu koupit.
Mohl soud udělit nižší trest?
Soud je při svém rozhodování vázán zákonem, což je jednoznačně správně, nikdo nechce, aby soudy rozhodovaly svévolně. V tomto případě se jedná o trestný čin, který se postihuje trestem odnětí svobody v rozmezí 8 až 12 let. Manželům Kordysovým tak byl uložen trest na spodní hranici. V ojedinělých a odůvodněných případech však soud může uložit trest pod dolní hranicí trestní sazby. Připomeňme si například případ z roku 2019, kdy byl pěstitel a prodejce 18 kg marihuany odsouzen k „pouhým” 6 letům vězení. Ke sníženému trestu pod dolní hranicí trestní sazby se přistupuje tehdy, pokud je trest jinak nepřiměřeně přísný a pokud z okolností případu a poměrů pachatele vyplývá, že kratší trest bude k nápravě pachatele postačovat. Domnívám se, že případ manželů Kordysových je k aplikaci tohoto korektivu více než vhodný.
Dále je velice překvapující to, že jeden z manželů strávil před vynesením rozsudku téměř dva roky ve vazební věznici. Na obchodníka s halucinogením projímadlem je to opravdu nepřiměřeně přísné. Obzvlášť pokud tento případ srovnáme s jinou notoricky známou kauzou, ve které osoby obviněné z dotačních podvodů mohly dále působit na svobodě, ovlivňovat svědky, pokračovat v činnosti a dokonce ovlivňovat, kdo proti nim vyšetřování povede.
Soudní rozhodnutí vysílá nepochybně silný signál: v České republice pevně platí české zákony včetně trestního zákoníku a jakákoliv drogová činnost bude tvrdě postihována bez ohledu na to, o jaké drogy se jedná. Pokud si tedy nechceme toto martyrium, které vedlo ke dvěma zničeným životům a stálo tisíce hodin času policejních orgánů, státního zástupce a soudů, a tedy vyšlo daňové poplatníky na miliony korun, zopakovat, je nutné se zamyslet nad dekriminalizací, legalizací, nebo alespoň nad jasným rozlišením drog podle škodlivosti v rámci trestního zákoníku.
Autorka je právnička
