Zbyněk Stanjura v Evropské unii (10.8.2022)

Zbyněk Stanjura v Evropské unii (10.8.2022) Zdroj: Reuters

Windfall tax ničí stabilitu investičního prostředí. První firma už oznámila odchod do ciziny a není se čemu divit

Petr Hotovec , inb

Windfall tax aneb daň z mimořádných zisků je jedno z nejvíce skloňovaných sousloví posledních dní. Jedni ji obhajují jako válečnou daň a argumentují potřebou dostat další prostředky do státní kasy. Jiní ji odůvodňují tím, že v důsledku současné energetické krize a inflace některým ekonomickým aktérům vzrostly mimořádně zisky.

Kritici zavedení daně zdůrazňují, že se jedná o nesystémový nástroj zacílený na několik málo subjektů, že podrývá důvěru v český kapitálový trh nebo že dopadá i na subjekty, které z války a energetické krize neprofitují. Objevují se i takové názory, že nic jako mimořádný zisk neexistuje.

Velká část veřejnosti pak vyjádřila odpor zejména k návrhu zavedení daně zpětně za rok 2022 z důvodu tzv. retroaktivity. Původně jsem se chtěl v tomto komentáři zabývat otázkou pravé a nepravé retroaktivity, jelikož reálně hrozilo, že se v textu navrhovaného zákona objeví právě i zdanění zisků za rok 2022. To by vyvolalo zajímavé právní otázky, zda je takové zdanění vůbec přípustné. V České republice je totiž pravá retroaktivita, tedy zpětná účinnost, zakázána.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!