Trump 2024 chce comeback a míří k souboji staříků o Bílý dům. Jaké má šance?

Republikánský favorit

Trump je nyní oslabený výsledkem nedávných parlamentních voleb, v nichž jeho republikáni skončili za očekáváními a nadále nebudou mít většinu v klíčové komoře amerického parlamentu – v Senátu.  Trump se ovšem nedal výsledkem odradit a podle plánu oznámil, že jde do boje o Bílý dům. Zatím se zdá, že je jednoznačným favoritem na zisk republikánské nominace, jež by ho posunula do samotných voleb, které proběhnou v listopadu 2024. Mezi stranickými voliči má stále podporu kolem 80 procent, přičemž polovinu z nich tvoří tvrdé jádro, které by Trumpa podpořilo vždy a všude. Právě kvůli nim se část republikánů bojí, že by Trump v případě neúspěchu v primárkách dokonce mohl kandidovat samostatně jako nezávislý kandidát nebo reprezentant nějaké třetí strany.

Floridská komplikace

Na cestě k nominaci za republikány ovšem Trumpa stejně čeká několik překážek. Ta největší mu vyrostla ve volbách na Floridě, kde jeho bývalý chráněnec Ron DeSantis drtivě obhájil guvernérskou pozici. Pro mnohé je proto teprve dvaačtyřicetiletý guvernér nejlepší alternativou vůči Trumpovi, přestože sám zastává hodně trumpovské politické názory. Nedopouští se ovšem různých samolibých výstřelků, které jsou tak vlastní Donaldu Trumpovi. Stačí jen připomenout, že Trump dopředu avizoval úterní oznámení své kandidatury jako „jeden z nejdůležitějších dnů historie země“. DeSantis zatím váhá, zda se do boje o republikánskou nominaci s Trumpem pustí, nebo si počká až na prezidenské volby v roce 2028. V průzkumech zatím mezi republikánskými voliči zaostává za Trumpem o desítky procent, takže by ho čekala velmi složitá cesta k nominaci do voleb už za dva roky. Kartami do určité míry může zamíchat probíhající trestní vyšetřování exprezidenta za několik skutků, kterých se měl dopustit buď zpochybňováním výsledků voleb, nebo držením tajných dokumentů, když už nebyl hlavou státu. Ale Trump umí podobné situace využít ve svůj prospěch.

""

Přesto se mu chtějí v primárkách postavit i další konkurenti. Konzervativní křesťanské křídlo strany chce reprezentovat bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence a kandidaturu zvažují i další dva bývalí guvernéři a vyznavači umírněné republikánské politiky – Christ Christie z New Yersey a Larry Hogan z Marylandu. Černým koněm může být i stávající guvernér Virginie Glenn Youngkin, který klíčový a už spíše levicový stát loni vyfoukl demokratům zejména díky politice odmítající ideologické zásahy do školství. Jejich šance jsou ovšem zatím poměrně malé.

Bidenovo zdraví

Trumpův záměr vrátit se do Bílého domu ovšem hodně ovlivní i to, koho do prezidentského souboje vyšlou demokraté. Prezident Joe Biden zapomněl na své předvolební výroky, že po čtyřech letech asi nebude funkci obhajovat, a nyní vážně zvažuje další kandidaturu. Republikáni ho líčí jako příliš starého a neschopného vykonávat nejvyšší funkci a nebojí se v souvislosti s ním používat i slova o demenci. V neděli bude Bidenovi 80 let a stane se prvním prezidentem USA, který v úřadu překoná tuto hranici. Pokud by Biden opět kandidoval a uspěl, bylo by mu v době inaugurace 82 let a na konci druhého mandátu už 86 let. Po generační změně proto volá i část jeho vlastní Demokratické strany a zkouší hledat alternativní kandidáty. V možném výběru nezaznívá příliš často jméno historicky první viceprezidentky Kamaly Harrisové, která je málo výrazná. Spíše se mluví o guvernérovi Kalifornie Gavinu Newsomovi, jeho kolegyni z Michiganu Gretchen Whitmerové nebo některých senátorech. Mnoho demokratů, ale Bidena považuje za jediného, který dokáže Trumpa opět porazit, a v jejich očích tím ochránit americkou demokracii před nevyzpytatelným Donaldem v Bílém domě.

Nejpravděpodobnější je proto stále souboj staříků Biden – Trump, protože republikánskému exprezidentovi je aktuálně jen o tři roky méně než Joe Bidenovi, takže by svou případnou druhou inauguraci také zažil krátce před osmdesátkou.

""