Kam člověk (ne)může, nasadí dron: Jak drony mění válku na Ukrajině, ale i medicínu a dopravu
Na začátku prosince bylo zasaženo několik armádních letišť v Saratovské a Rjazaňské oblasti na západě Ruska - výbuchy měly na svědomí bojové drony, které z Ukrajiny uletěly 500 kilometrů. V tomto válečném ukrajinskoruském konfliktu hrají stále větší roli právě bezpilotní letouny, kvůli nimž se mu občas přezdívá válka dronů. Člověkem nepilotované letouny však nejsou záležitostí pouze armády, drony se v posledních letech dostávají do mnoha dalších sfér: zemědělství, stavebnictví, dopravy i medicíny.
Drony zcela mění geografii válečného konfliktu na Ukrajině. Zmíněné útoky na ruská letiště vedly pravděpodobně drony Tupolev Tu-141 známé jako Striž - ty sice původně sloužily pro výzvědné účely, po úpravě jsou ovšem schopné s bojovou hlavicí uletět až okolo 1000 kilometrů. Drony ale mění i další odvětví, nejen to válečné - jaká je jejich minulost, současnost a budoucnost?
Zápalné balóny nad Benátkami
Dron představuje takový letoun nebo vzdušný prostředek, který nenese lidskou posádku (anglické slovo drone je zároveň označení pro trubce, včelího samce, jehož jediným úkolem je oplodnit královnu) - pohybuje se tak samostatně díky předprogramovaným systémům, anebo je řízen na dálku. Takzvané “unmanned aerial vehicle” (UAV), v překladu doslova bezpilotní letouny ovšem nejsou vynálezem z poslední dekády, jak by se mohlo zdát - člověkem přímo nepilotované létající stroje totiž svět poznal už dávno.
První zaznamenané využití vzdáleného předchůdce “bezpilotních letounů” se datuje už do července 1849 - v té době probíhal válečný konflikt mezi Rakouskem-Uherskem a Benátkami, které o rok dříve vyhlásily na monarchii nezávislost. Rakousko-uherské námořnictvo obléhalo bohaté přístavní město i pomocí 200 zápalných balónů, které jsou považovány právě za první takové člověkem přímo neřízené létací stroje nebo letouny - balóny se ovšem nedaly navigovat, ani je nebylo možné jinak ovládat, a tak příliš nepřekvapí, že ze dvou stovek doletělo na benátský cíl nakonec kvůli změně větru pouze pár kusů.
První pokus o motorově poháněný dron, kterým už se dalo manipulovat, se pak přičítá britskému fyzikovi, profesoru Archibaldu Montgomerymu Lowovi - jeho “Aerial Target” (doslova vzdušný terč) vyletěl roku 1916. Bezposádkovými bojovými letouny se údajně na začátku minulého století zabýval rovněž i legendární vynálezce Nikola Tesla.
Kůrovci, srnčata v poli, ale i drony na Ukrajinu
Drony ale samozřejmě musely uletět dlouhou cestu, abychom je ve vzduchu vídali v současných podobách. Moderní drony se začaly objevovat v osmdesátých a především devadesátých letech - bezpilotní letouny zažily výrazný boom především díky fotografování a natáčení videí, kdy pořizovatelům dopomáhaly zaznamenávat snímky a záběry z dříve nedosažitelných perspektiv.
Okolo poloprofesionálních dronů vyráběných spíše pro komerční účely začaly ve vzduchu létat nepilotované ryze profesionální stroje určené pro další různorodá odvětví. Pro představu: v současnosti mohou drony v zemědělství a lesnictví pomoci u monitorování stromů napadených kůrovcem, dále při hnojení a postřicích rostlin, anebo při senoseči, u níž prostřednictvím termovize odhalí v poli schovaná srnčata. Ve stavebnictví zase drony usnadňují montáže fotovoltaických panelů díky přesnému skenování a výstupním 2D/3D modelům, poslouží ale rovněž i pro výškové inspekce komínů, vysílačů, či větrných elektráren.
Drony ale nacházejí uplatnění i ve zmíněných válečných konfliktech, ve kterých technologické vymoženosti vždy rychle našly uplatnění. Do války na Ukrajině v rámci pomoci poslala česká firma DronPro drony v počtu vyšších tisíců: “Stroje, které zamířily na Ukrajinu, sloužily primárně pro monitorování perimetru nebo lepšího dosahu a přehledu na bojišti,” říká Alexandr Novotný, který společnost DronPro se svou partnerkou spoluzakládal před sedmi lety.
Drontransport krve ve Rwandě a rozvoz zboží z Walmartu
Odvětvím skýtajícím obrovský potenciál pro využití dronů je obecně logistika, konkrétně pak transport: “To je oblast, pro kterou ještě v České republice není pevně ukotvena legislativa,” přibližuje Novotný úskalí takzvaného drontransportu u nás.
“Transportu prostřednictvím dronů se daří v těch zemích, v nichž mu je legislativa nakloněná jako třeba ve Švýcarsku, Německu, Velké Británii, nebo Spojených státech,” popisuje Novotný. Například právě v USA začal na jaře tohoto roku obchodní řetězec Walmart dodávat zboží zákazníkům prostřednictvím dronů v částech šesti států - v Arizoně, Arkansasu, Texasu, Utahu, Virginii a na Floridě.
“Drontransportu se ale daří také tam, kde žádná legislativa není. Tím pádem mají výrobci volnou ruku,” dodává Novotný. Přesně to je případ americké společnosti Zipline, která působí hlavně v africké Rwandě a Ghaně (ale rovněž v Japonsku) a plánuje expanzi i do Nigérie, Keni a Pobřeží slonoviny.
Firma založená před osmi lety absolventem Harvardu Kellerem Rinaudem se ve zmíněných afrických státech soustředí na přesuny ve zdravotnictví, konkrétně vakcín, léků, nebo krve - podle údajů ze září 2021 zprostředkovaly dodávky krve ve Rwandě (mimo hlavní město Kigali) ve více než 75 % případů právě drony z flotily amerického Ziplinu.
Většina komerčních dronů má ale stále i své limity: “Nemohou létat v určitých klimatických podmínkách - nesmí pršet a už okolo bodu mrazu začíná na vrtulích vznikat námraza,” dodává Alexandr Novotný. Spoluzakladatel společnosti DronPro zároveň přemýšlí nad oblastmi, v nichž drony nikdy velké využití patrně nezískají: “Jsou to obory, ve kterých stále stačí tužka a papír. Anebo musí daná činnost dronu vycházet výrazně výhodněji než lidská práce - například v hlídání objektů si dokážu představit, že bude levnější a méně náročné, když si holt hlídač vezme deštník a obejde dané parkoviště nebo sklad pod svých.”
Přesto se dá očekávat, že využívání dronů bude ve světě stále stoupat.
