Viliam Buchert: Pavel připomíná v diplomacii chrta vypuštěného na dráhu. Pro vládu to může být problém
„To bude velká změna.“ Tak komentoval britský ministr obrany Ben Wallace výměnu českých prezidentů na Pražském hradě. Jejda! Podle všeho daleko, daleko větší, než zatím dokážeme odhadnout. Petr Pavel, se kterým ministr Wallace jednal před několika dny v rámci hodně sledované Mezinárodní bezpečnosti konference v Mnichově, ještě není prezidentem, ale jeho aktivita na poli mezinárodních vztahů a diplomacie připomíná běh chrta, který byl vypuštěn na závodní dráhu. Mnoho lidí říká, že po zmaru v podobě Miloše Zemana v této oblasti je to skvělá zpráva. Ano i ne. Za zahraniční politiku totiž zodpovídá vláda, ne hlava státu. A není jasné, zda se kabinet po dalších volbách nevymění.
Miloš Zeman vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nevalné pověsti v zahraničí, hloupým a urážlivým výrokům i kvůli své naprosto servilní politice k Rusku a Číně, ani nemohl v posledních letech dobře reprezentovat Českou republiku na poli diplomacie. Poslední cestu na Slovensko opět doprovodil verbálními trapnostmi, nemluvě o katastrofě, kterou skončily vztahy s putinovským Ruskem a autoritářskou Čínou. Nové koště, které vymete nevábně zanesené kouty na Pražském hradě i v Lánech, je proto potřeba. Petr Pavel se zdá být pro ten účel vhodnou figurou. Vážnou otázkou ale je, co vlastně při jeho frenetické aktivitě zbude na vládu, která je za zahraniční politiku primárně zodpovědná. Pokud si toto téma nechá Fiala a spol. vyfouknout, může se jednou z Pavla stát neřízená střela nejenom krátkého, ale i dlouhého doletu.
Přesný střelec
Zvolený prezident Pavel už oznámil, že hned první týden po inauguraci pojede na Slovensko a do Polska. Avizoval i cestu na Ukrajinu a 21. března má být v Berlíně. Čekají se i další cesty, například v květnu do Bavorska (tato země je pro Česko extrémně hospodářsky důležitá), v červenci na summit NATO v litevském Vilniusu atd. To vypadá, jako kdyby iniciativu ekonomickými problémy zatížená Fialova vláda, v tomto směru přenechala Hradu.
Premiér Petr Fiala by měl jet v dubnu do Vietnamu či na Filipíny. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová koncem března na Tchaj-wan a do Jižní Koreje. Jistě to jsou kvůli obchodu a spolupráci cesty zajímavé, důležité a určitě bude cest nejvyšších českých představitelů po světě ještě víc. Ale Pavel drží v rukou silnější karty. Je neokoukaný, mluví jasně a někdy i tvrdě (k Ukrajině, k Číně, k Rusku), to se bude velké části liberálního Západu i jemu nakloněným médiím líbit. Jeho telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen (dva dny po zvolení!) byl vzkazem, který zaznamenal celý svět. Petr Pavel bude přesný střelec, což má jako bývalý voják dobře nacvičené.
Například na Mnichovské bezpečnostní konferenci se Pavel v průběhu dvou dní stihl sejít s mnoha důležitými lidmi, jeho tým domluvil další schůzky a vzkazem pro české voliče byla třeba i na první pohled drobná věc, že budoucí prezident do Mnichova neletěl, ale jel autem (nevím, zda elektrickým…). Zajímavě probíhaly i všechny schůzky v Mnichově. Pavlův tým v tom odvedl chytrou propagandistickou práci, která se měla odrazit především v českých médiích. A stalo se. Vždy bylo oznámeno, že na všechny schůzky byl prezident Pavel pozván druhou stranou. Překlad: Je o něj velký zájem, protože je dobrý.
Na Twitteru u Macrona
Přestože Petr Pavel v Mnichově i promluvil v rámci programu konference, tomu nebyl věnován až tak velký prostor. Ostatně, že jednoznačně podporuje Ukrajinu, to přece dávno víme. Takže se ještě rozehrála hra na city a podvědomí voličů, politiků i médií. A opět se mu to povedlo. Stačí se podívat na sociální sítě dvou významných evropských politiků, kteří se s Pavlem sešli a pak referovali z Mnichova takto:
Polský prezident Andrej Duda 18. února: „Dobrý den! @general_pavel“. Takže česky a Duda má na Twitteru 1,8 milionu sledujících.
Francouzský prezident Emmanuel Macron 17. února: „Bylo mi potěšením, vážený @general_pavel. Myslím na pouta, která spojují Českou republikou a Francií. Dále je posílíme. Myslím rovněž na vaše hrdinství, když jste v roce 1993 zachránil 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli pod palbou v bývalé Jugoslávii. Přátelsky a s úctou.“ Opět – česky (ale i francouzsky) a hodně vstřícně. Macron má na Twitteru 9,2 milionu sledujících a v ten den se na jeho účtu objevily jenom zprávy z Mnichova – projev, setkání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a nový český prezident. To pro Andreje Babiše nedávno Macron, jeho údajný přítel, po setkání v Paříži, neudělal…
Malér pro pětikoalici?
Je zřejmé, že prezident Petr Pavel bude v zahraniční politice nejenom aktivní (jak slíbil), ale až aktivistický. Po utlumeném Miloši Zemanovi mu ani nic jiného nezbývá. Vláda Petra Fialy ale u toho může zůstat v tomto směru upozaděna. Ale i to jsme už tady měli. Při prvním a druhém mandátu na počátku 90. let něco podobného předváděl Václav Havel. Jenže to byla porevoluční doba a Havel byl symbolem celospolečenských změn. Nebo, že by Pavel a jeho poradci plánovali nějakou malou revoluci na české politické scéně, o které ještě nevíme podrobnosti? Například založení prezidentovi hodně blízké strany? K tomu by vysoká aktivita v diplomacii mohla dobře posloužit. Pro členy dnešní vládní pětikoalice by to ovšem byl velký malér.
