Jsme na řecké cestě, vláda vůbec nedokáže řídit veřejné finance. Tak špatný rozpočet jako letos ještě nebyl
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 119,7 mld. Kč. Vloni ve stejnou dobu činil deficit jen 45,3 mld. Kč. To představuje naprosto brutální zhoršení veřejných financí. Pamatuji roky, kdy takový deficit byl za celý rok a ne jen za dva měsíce.
Rozpočet počítá s tím, že za celý rok bude deficit činit 295 mld. Kč. Pokud se bude rozpočet vyvíjet v dalších měsících tak jako v prvních dvou měsících, dosáhne plánovaného celoročního deficitu už v květnu. To tu ještě nebylo. Pokud se něco ihned nezmění, bude rozpočet roku 2023 nejhorším v historii ČR.
Kde je chyba? Jednoznačně na straně výdajů.
Výdaje vyskočily o 35,4 % a příjmy jen o 9,5 %. Na první pohled vidíme, že největší problémy jsou v položce výdaje na obsluhu státního dluhu. Tato položka meziročně vyskočila o neuvěřitelný 234 %. Takový růst nepamatuji. Fráze o tom, že máme nižší dluh k HDP než Německo už nás dohání.
Po loňském drastickém zvýšení úrokových sazeb, je splácení dluhů už moc drahé. Ten, kdo křičí, že by měly být sazby výš, zároveň křičí po ještě dražším dluhu. Zvyšovat úrokové sazby je najednou nebezpečné. Stát by peníze, které propálí na dluhu, mohl investovat třeba do školství nebo dopravy, ale nezbude mu na to.
Pokud by nás nezajímal růst výdajů v procentech, ale miliardách, tak největší růst zaznamenaly sociální výdaje (+33 mld. Kč). Tady se projevilo např. výchovné. Druhou nejrychleji rostoucí položkou je pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+18 mld. Kč).
Mnozí si to neuvědomují, ale za vysokou inflací nyní stojí vláda. Co je to inflace? Moc peněz v ekonomice! A kdo rekordně utrácí? Vláda. Dokud vláda nezačne šetřit, inflace se k nule nevrátí.
Příjmy jsou nízké a výdaje vysoké
Když uděláme hlubší analýzu státního rozpočtu, vidíme, že nejdůležitější daní je daň z přidané hodnoty. Tady vybere stát jednoznačně nejvíce. Jenže inkaso z této daně roste letos jen o 12,5 %. To je málo. V obecné rovině by tato daň měla růst o inflaci. To, že neroste o inflaci ukazuje, že lidé šetří a spotřebovávají méně. To se projevilo třeba na poklesu tržeb za potraviny. Ty aktuálně klesají nejrychleji v historii.
Samostatnou položkou je pojistné na důchodové pojištění. To je obecně řazeno mimo daně, ale vlastně to daň je. Tady stát vybral jen 98 miliard. Tato položka tak roste jenom o 10 %. To rovněž nepokryje ani inflaci.
Výdaje mezitím rychle rostou. Největší položkou jsou důchody. Za ty stát za první dva měsíce roku utratil 113 mld. Kč, což je o 19 % více než před rokem. Takže na důchody vybere 98 a vydá 113 mld. Kč. Na první pohled je něco špatně.
Rozpočet se utrhl ze řetězu
Někdo tvrdí, že porovnávat stávající rozpočet s tím loňským je nesmysl, protože před rokem bylo rozpočtové provizorium. Podle mě to není relevantní argument. S čím bychom potom porovnávali letošní rok? To je jen snaha brutální deficit bagatelizovat.
To, že měla vláda vloni o 108 křeslech ve Sněmovně rozpočtové provizorium a letos má ve druhém měsíci deficit jak za celý rok, ukazuje, že má dlouhodobě velké problémy s řízením veřejných financí.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na Twitter uvedl: "„Prosím, prosím. Uvědomme si všichni, kam nás ženou populisté bez ohledu na to, zda se jmenují Andrej Babiš či Petr Fiala. Jejich rozpočtová politika, kterou mají oba v zásadě stejnou, je zhoubná a bez perspektivy. Zkusme dělat politiku bez nich a bez dluhů.“ Bohužel mu musím dát za pravdu. Stávající vláda má rozpočtovou politiku velmi podobnou té předešlé.
Vláda musí něco ihned udělat. Je si toho evidentně vědoma, protože už chystá konsolidační balíček. Jen si nejsem jistý, jestli to bude stačit. Škrty musí být drastické, ale já kromě té valorizace o škrtech neslyšel. Jen jsem slyšel o růstu daně z nemovitosti apod. Za celý rok 2022 činilo inkaso z nemovitostí jen 0,16 mld. Kč. To je tak zanedbatelné, že by šlo tuto daň škrtnout. Tady jsou možná náklady spojené s daní vyšší než celé inkaso daně.
Člověk si říká, jak je tohle možné. Jak je možné, že se ten systém začíná hroutit. Podle mě to je jednoduché. V politice chybí ekonomové. Největší vládní strana má jen jednoho a ten ještě není ve vládě a je hezky „uklizený“ ve vedení Sněmovny.
Jen čekám, kdy se ozvou ratingové agentury. Vloni už jedna zhoršila výhled. Teď jsme na zhoršení výhledu vážně zralí. To by mohlo pěkně torpédovat korunu, která mezitím dost neracionálně sílí. To by mohl být další makroekonomický průšvih.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG
