Jefim Fištejn: Každý agresor chce mír aneb Samovládná diktatura je příliš ukotvena v mentalitě Rusů

Problém s pochopením toho, co chce Rusko, je částečně spojen se špatnou znalostí jazyka. V ruštině totiž slovo mír znamená jak opak války, tak svět. Proto, když Rus mluví o tom, že chce mír, nedivte se, pokud věta pokračuje takto: Chceme mír. A pokud možno celý!

Největší bojovníci

Od dob Sovětského svazu se smysl sloganu mnoho nezměnil. Všichni jsou ochotni bojovat za mír. Všichni jsou připraveni jít do války, protože nepřátelé jsou proti míru. I ti nejrozpínavější agresoři jsou největšími bojovníky za mír. „Co se týče jiných zemí, pak by měly vědět, že my, kteří jsme sami nejvíce utrpěli ve válkách, chceme být upřímnými přáteli míru. Mírový život by měl konečně zahojit rány, jež nám způsobily války.“ To je úryvek z projevu Adolfa Hitlera, který pronesl 21. března roku 1933 před budovou Říšského sněmu. Zdá se, že nejsou větší zastánci míru, ať to stojí co to stojí, než budoucí dobyvatelé chtiví cizích území. Na jedné straně vytvářejí o sobě příznivý obraz mírotvorce, na straně druhé uklidňují budoucí oběť svým pevným odhodláním bránit mír.

„Opravdu jsme dělali všechno možné – ale opravdu všechno –, abychom vyřešili tento zapeklitý problém mírovými prostředky. Trpělivě jsme jednali o mírovém východisku z tohoto přetěžkého konfliktu, třebaže jsme ho nezapříčinili my.“ To už je citát z promluvy Vladimira Putina před Federálním shromážděním ze dne 21. února letošního roku. Mluvil samozřejmě o Ukrajině a o svém vlastním marném mírotvorném úsilí.

Žvásty a porážky