Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci v Moskvě

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci v Moskvě Zdroj: Reuters

Putinův tajemník Dmitrij Peskov zkritizoval veřejnost, která požaduje lidské zacházení s brankářem Fedotovem
Putinův tajemník Dmitrij Peskov zkritizoval veřejnost, která požaduje lidské zacházení s brankářem Fedotovem
Dmitrij Peskov
Dmitrij Peskov svou prací dostal rodinu do dost nevýhodného postavení
Dmitrij Peskov svou prací dostal rodinu do dost nevýhodného postavení
14 Fotogalerie

Jefim Fištejn: Roztomilý Putinův knírek a mistr bezbřehého lhaní. Kdo je kremelský mluvčí Peskov

Jefim Fištejn

Dmitrij Peskov, takto mluvčí prezidenta Putina, v Rusku běžně přezdívaný Putinův knírek, je mistrem bájivého lhaní. Umí zapřít nos mezi očima, aniž by se aspoň trochu začervenal. Může před zahraničními novináři klidně prohlásit, že ukrajinský stát nikdy neexistoval, tudíž nemůže existovat ani dnes. Nebo že Rusko na svých okupovaných územích muselo zasáhnout, neboť kolektivní Západ není schopen je spravovat s péčí řádného hospodáře a Rusko přece nemůže netečně přihlížet ke zmaru kdysi kvetoucí krajiny. Nebo že ruská armáda nikdy nevstoupila na území Donbasu a sofistikované zbrojní systémy se přece ve svobodné zemi dají koupit v každé trafice Vojentorgu. Nebo že západní sankce Rusku nejenže neublížily, ba naopak napomohly k jeho současné nebývalé prosperitě. Nebo že prezident a předseda vlády vydělávají, obrazně řečeno, nejméně ze všech vysokých úředníků v Rusku. Obraz je to, uznejte, velmi přiléhavý.  Zkrátka žádná bohapustá lež není pro Peskova příliš velká – hlavně aby ladila s politikou Vladimira Putina.

Vypadalo by to jako nactiutrhačství, kdyby podobnou myšlenku nevyřkl sám ruský prezident v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC ještě v roce 2018: „Máme v prezidentské kanceláři na 2000 zaměstnanců. Opravdu si myslíte, že kontroluji všechno, co každý z nich žvaní? Zde sedí můj tiskový tajemník Peskov a ten občas lže tak bohapustě, že já žasnu, když ho vidím v televizi. V duchu si říkám, co to u všech čertů mele? Kdo mu to dovolil?“

 Někdy se opravdu zdá, že Dmitrij Peskov překračuje pověstné Putinovy „červené čáry“, za které nikdo nesmí. Jenže pravda je taková, že Putin někdy potřebuje okaté nesmysly, aby se od nich mohl případně distancovat. Peskov je vlastně agent s povolením přehánět. Drzá uvolněnost je součástí jeho služebních povinností, aby cizí pozorovatelé pocítili jakousi nejistotu a kognitivní disonanci: copak i toto je v Rusku povoleno? Ostatním ne, leč Peskovovi prochází leccos. Ne nadarmo je již 11 let vykladačem Putinových zmatečných bludů.

Jak je v Rusku zvykem, každý státník tu mívá nějaké osobní nedotknutelné tajemství, nějaké kostry ve skříni. Zpravidla je to informace o původu. Příběh neznámého Stalinova otce je často popisován v literatuře, Putin má přinejmenším dvě milující matky a zdá se, že obě dvě jsou falešné. Dmitrij Peskov se narodil svému otci Sergeji Peskovovi, který tehdy zrovna dovršil devatenáctý rok života. V žádné Wikipedii, v žádném oficiálním životopise nenajdete ani zmínku, že by Putinův mluvčí měl také nějakou matku. Údaje o matce jsou pečlivě vymazány ze všech dostupných zdrojů. Kdo chce, může si ověřit toto tvrzení i v české Wikipedii. V rubrice rodiče stojí pouze jméno otce. Občas je tento případ podivného sirotství vysvětlován matčiným ukrajinsko-běloruským původem. Na to poukazuje i dívčí jméno maminky Aksenčuk. Ukrajinské zdroje však činí upřesňující narážku na kompromitující dědictví: dědeček matky a pradědeček „Putinova knírku“ se jmenoval Jakov Davidovič Zevin. Byl jedním z 27 popravených „bakinských komisařů“. I tak vzdálené příbuzenstvo může zkompromitovat roduvěrného Rusa. Proto s jistotou nevíme, zda jeho maminka vůbec žije nebo kde a jak zemřela.

Zato zevrubně víme, jak vypadalo dětství a mládí prezidentského mluvčího. Narodil se svému otci, tehdy studentovi, 17. října 1967 v Moskvě. Táta Sergej byl diplomat od kosti. Pracoval v mnoha zemích Blízkého východu. Chlapec tedy vyrůstal v arabském světě. Po střední škole pokračoval ve studiu blízkovýchodních jazyků, zejména turečtiny. Odborná specializace po vysoké škole zněla takto – historik-orientalista, referent, překladatel. Na zamini, kam ho autoritativně umístil tatínek, začal hodností denního referenta. V období let 1996–2000 úporně šplhal po žebříku služebního postupu. Skončil jako první tajemník ruského velvyslanectví v Turecku. Paralelně využíval, jak mohl, lmožností gründerského kapitalismu, jak vyplývá z jeho rozhovoru pro časopis Argumenty a fakta: „Snažil jsem se vydělávat na všem: nakupoval jsem třeba ojetiny v Turecku a se ziskem je prodával u nás. Musel jsem někdy i několik dnů přespávat na cestě spolu s kamioňáky. V té době na silnicích řádili bandité a v lesích kolem Brjanska loupili oddíly ozbrojenců. Vždy jsem s nimi našel společný jazyk…“

 V roce 1999 si Dmitrij vytáhl šťastný los v lotynce. Na summit OBSE přijel do Istanbulu prezident Jelcin, první tajemník vyslanectví na něho udělal nepřekonatelný dojem. Tři dny tlumočil z turečtiny a objevoval se na obrazovce všech možných televizí spolu s hlavou státu. Tehdejší čelní politik a Peskovův kámoš Oleg Mitvol později o této epizodě napíše: „Dmitrij Sergejevič během summitu dělal první poslední pro to, aby turecký prezident nepochopil vůbec, v jakém stavu se nacházel Boris Jelcin. Fakticky Boris Nikolajevič říkal jedno a Dmitrij překládal něco naprosto jiného, což ve výsledku zachránilo jednání. Je jasné, že úsilí Peskova bylo odměněno místem v prezidentské kanceláři.“

 Dál už to šlo jak po másle. V prezidentském aparátě byla Peskovovi svěřena informačně-koordinační činnost. To on organizoval a řídil tzv. přímé linky prezidenta s obyvatelstvem, tiskovky s místními a zahraničními médii a zásadní dezinformační projekty. Právě tehdy dostal Dmitrij právo „ozvučit“ pozici hlavy státu v nejrůznějších otázkách. Obzvlášť velkou kliku měl „Putinův knírek“ ve výběru manželek – skoro jako Karel IV. Jeho první vyvolenou byla spolužačka Anastasija Buďonnaja, vnučka slavného maršála z Rudé jízdy. S ní má syna Nikolaje. Anastasija uvedla Dmitrije do vyšších diplomatických kruhů, kam patřila její rodina. Tento svazek trval krátce. Žena milovala večírky, byla nestřídmá nasávačka a svou nevázaností často šokovala veřejnost. Peskov tehdy dělal kariéru v muslimském Turecku a bujará manželka se mu tam velice nehodila. V té době se zrovna rozpadal Sovětský svaz a původ manželky z řad komunistické nomenklatury byl pro nadějného byrokrata spíše přítěží než bůhvíjakou výhrou.

 Nepohodlnou manželku Peskov opustil, ta se přestěhovala do Británie se synem Nikolajem, který v cizině předvedl, co umí. Žádnou školu nevychodil, přidal se k pouličním gangům, kradl a loupil, vypracoval se na zdatného kapsáře a ve výsledku skončil v britském vězení. Po propuštění se vrátil ke svému úspěšnému otci do Ruska a byl upíchnut do mediální korporace Russia Today, kterou řídí známá propagandistka Margarita Simonjanová. A hned se mu začalo skvěle dařit. Dnes je z něho movitý muž, který neváhá vystavovat na odiv svůj majetek: drahé vily, sportovní auta, luxusní cestování a vše, co k milionáři patří.

 Nedávno se povedenému rychlokvašnému novináři přihodila zábavná historka. Jeho otec na četné výtky, že prominentní dětičky nejsou odváděny na vojnu, se snažil dokázat, že Nikolaj si v řadách soukromé Wagnerovy armády svou povinnost odkroutil. Tvrzení je to komické. Na fotkách, které měly sloužit jako důkaz Nikolajova válečného nasazení, je pohříchu zobrazen syn bývalého ukrajinského prezidenta Porošenka. Stojí tam v ukrajinském stejnokroji vedle svého otce. Marně se Peskov snažil dokazovat, že to je vlastně on, pouze od té doby k nepoznání zmužněl. Byl z toho skandál, jenže současné Rusko je natolik v rozkladu všech mocenských struktur, že se tomu ani nikdo nedivil. Loni v září stoupenci Alexeje Navalného zavolali světákovi Nikolajovi coby zástupci odvodného komisariátu a rozkázali mu dostavit se k odvodu. Nikolajova odpověď byla zveřejněna na YouTube. „Víte vy vůbec, kdo já jsem? Jsem pan Peskov a takové otázky jsem zvyklý řešit na jiné úrovni.“ Drobný skandálek nemohl poškodit neexistující dobrou pověst. Peskov mladší později vysvětlil svou aroganci tím, že z náročné práci měl pocuchané nervy…

Putinův knírek si mezitím rychle nabalil jiné slibné děvče, rovněž z diplomatické rodiny, a to Jekatěrinu Solocinskou. V okamžiku seznámení a duševního splynutí byla jeho vyvolená nezletilá, nebylo jí ani 15 let. Jako čestný muž mladý kariérista slíbil rodičům, že ji pojme za ženu a skutečně tak učinil, jakmile dosáhla plnoletosti. Nová manželka byla hodně movitá a chlubila se šlechtickým původem rodiny. Dala svému muži tři děti – Jelizavetu, Daniila a Michaila. Ze všech manželství to s Jekatěrinou trvalo nejdéle a vyneslo Peskovovi nejvíce ve smyslu majetku a prominentních styků. Bezoblačné nejspíš nebylo, jelikož Dmitrij zdaleka nebyl tím vzorným rodinným typem, za jakého ho všichni pokládali. Jekatěrina Solocinskaja ho v četných rozhovorech charakterizuje jako učiněného větroplacha, který nenechával žádnou sukni na pokoji. Na večírku u společných přátel Dmitrijovi padla do oka olympijská krasobruslařka Tatiana Navka, dívka vábných forem a ještě vábnějšího majetku. Šlechtična Solocinskaja se s miláčkem dam rozvedla, odstěhovala se do Paříže, kde se podruhé úspěšně provdala. Ve Francii druhá manželka diplomata žije na vysoké noze, pořádá velkosvětské rauty a slavnosti „na ruský způsob“ s povinnými cikánskými zpěvy a tanci, s vodkou a balalajkou. Daniil a Michail si změnili jména na Dannyho a Micka, což místnímu uchu zní libozvučněji. Dcera Jelizaveta je stejná kverulantka jako její nevlastní bratr Nikolaj. Byla mimořádně uražena tím, že ji americké ministerstvo zahraničí zařadilo na sankční seznam nežádoucích osob: „Proč já? Já jsem přece světoobčanka, bez národnosti a nenesu odpovědnost za svého otce.“

 Tak jako tak Tatiana Navka se stala třetí a zatím poslední chotí tiskového mluvčího prezidenta Putina. Zatím, protože v poslední době se množí pavlačové drby o velkém neladu v rodině Peskovových. Svazek nicméně drží a vzešla z něho dcera Naděžda. Kromě moskevského domu ve stylu podnikatelského baroka obývá rodina i tříposchoďový přepychový bunkr v Krasnodarském kraji. Dcera se pomámila a dosahuje úspěchů v krasobruslení. Třetí Peskovova žena je typickým výpotkem ruské glamourní (glancové) společnosti. Do očí bijící bohatství, nejdražší značky aut, nemovitosti, kam se oko podívá, značkové oblečení za horentní ceny. Krasobruslařka miluje přepychový světský život, kde je vždy středem pozornosti.

 Putinův knírek a jeho rozkošná famílie byli mnohokrát předmětem vyšetřování protikorupčních orgánů, nikoli však oficiálních ruských. Fond Alexeje Navalného nalezl mezi jeho majetkem půvabné maličkosti: švýcarské hodinky značky Richard Mille za 37 milionů rublů, což je trojnásobek jeho ročního plátu, jachty, domy a jen tak mimochodem i superdrahý byt na jednom z pařížských bulvárů. Dotazy novinářů bývalá olympionička odhání jako otravné mouchy: „Mám dost peněz na to, abych mohla dopřát milovanému manželovi drobné hračky.“ Současné příjmy úspěšného párečku jsou dle daňových přiznání stále slušné: v roce 2022 kremelský mluvčí přiznal 12,5 milionu rublů, u jeho manželky to činilo skoro 213 milionů rublů, tudíž sedmnáctkrát více než u muže. Časopis Forbes pokládá Navku za nejbohatší dámu Kremlu.

 V zásadě na tom není nic divného. Zhruba tak vypadají daňová přiznání všech nejbohatších Rusů: prudký blahobyt rodině vždy přináší žena. Drobný problémek je spojen s tím, že než si vzala Peskova, byla Tatiana Navka řadovou olympijskou vítězkou. I když bohatší než průměr. Peníze jí přinášelo pořádání krasobruslařských revue. Po vstupu do správného manželství se z ní přes noc stala těžká miliardářka. Je to, jak tvrdí hvězdný pár, čistý souběh náhod. Není důvodu jim nevěřit. Vždyť ani Putin nikdy neměl nic proti jejich raketovému zbohatnutí. V Rusku, kde byl zrušen zákon o potírání korupce, zázračné bohatství nomenklaturních úředníků patří k vyzrálému bontonu.

Zdaleka ne všichni oceňují Peskovovy nebetyčné kvality. Po jednom z jeho obvyklých výpadů proti NATO a Ukrajině se ozval poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. V televizním rozhovoru se drze tázal: „Kdo to je, ten pan Peskov? Rozhodně to není někdo, kdo by generoval intelektuální myšlenky. Je to papoušek, který umí jen opakovat cizí slova. Pořád žvatlá cosi o tom, jak Rusko něco nedovolí NATO. Běž, příteli, a zkus nedovolit Finsku vstoupit do NATO! Mlátí prázdnou slámu již 14 měsíců. Ve výsledku subjektnost Ukrajiny je dnes mnohem vyšší, než jakou má Ruská federace.“ Mnozí Rusové již šestým smyslem tuší, že Ukrajinec má pravdu.