Bek chce prodloužit povinnou školní docházku a zavést granty pro studenty. Nezapomněl na učitele?
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil svých pět priorit pro české vzdělávání. Z priorit i souvisejících výstupů je vidět slibný směr a zaměření na reálné problémy. Podle odborníků ale chybí větší soustředění na učitele a jejich nedostatek v některých regionech.
V úvodu prezentace priorit Bek potvrdil svůj přehled v problémech školství, když vyjmenoval jeho největší nešvary: neschopnost fungovat jako sociální výtah, neschopnost reagovat na demografický vývoj (kterou v posledních týdnech sledujeme u středních škol) a další. Pojďme se teď jednu po druhé podívat na Bekovy priority a na to, co můžou českým školám přinést.
Pokračování 2 / 7
1. Prodloužení povinné školní docházky
Na první pohled možná formální změna, v praxi má však vést k řešení jednoho velkého problému: předčasného ukončování vzdělávání. Ze všech zemí EU se jen v Česku a na Slovensku v posledních letech zvýšil počet předčasných odchodů dětí ze vzdělávání. Cíl prodloužení povinné docházky je zahrnout do ní i dva roky střední školy a směřovat k tomu, aby nikdo v Česku nekončil bez střední školy či učiliště.
V rámci prodloužení povinné docházky se zároveň zvažuje zrušit devátou třídu. To by ale neodpovídalo novým vzdělávacím plánům, které se právě teď dokončují a počítají s devíti lety základního vzdělání. „Zkrácení povinné školní docházky na osm let navíc zatím není podloženo nějakou relevantní studií, která by oprávněnost a prospěšnost tohoto kroku dokládala tak, aby nevýhody nepřevládaly,” komentuje návrh Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin.
Pokračování 3 / 7
2. Posílení všeobecných oborů SŠ
Tento bod zásadně souvisí s letošním přetlakem na středních školách: největší zájem je o všeobecné obory, který je nedostatek. V zemích OECD je průměrně 50 % středních škol všeobecných, v Česku je to jen 30 %. České střední školy se také dělí na víc než 300 různých akreditovaných oborů.
Například průmyslových středních škol a učilišť je spíše nadbytek a jsou pozůstatkem průmyslové lobby, udržující ekonomiku s nízkou přidanou hodnotou a levnou prací. Víc všeobecnosti navíc pomůže k tomu, aby více studentů mohlo pokračovat na vysokou školu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných je u nás pořád pod evropským průměrem.
Pokračování 4 / 7
3. Profesní vzdělávání a „fachhoschule“
Jako další prioritu si ministr Bek klade rozšíření celoživotního a profesního vzdělávání. Tento plán není v ministrově prezentaci zvlášť specifikován, nicméně má jít o zintenzivnění spolupráce škol a zaměstnavatelů po vzoru německých „Fachhoschule“, vysokých škol aplikovaných věd. Jelikož jde o hodně obecnou vizi, nelze ji zatím detailně hodnotit.
Pokračování 5 / 7
4. Lepší přístup k vysokoškolskému vzdělání
Pro lepší dostupnost vysokých škol chce Bek vytvořit systém vratných grantů pro studenty a stipendijní podpory ze strany zaměstnavatelů. Jako problém ale Bek zmiňuje i příliš malou diferenciaci vysokého školství. A možná překvapí, že jako bývalý rektor vůbec nezmiňuje nízké platy vysokoškolských učitelů, kvůli kterým nedávno stávkovali. Stejně tak opomněl stipendia doktorandů, která se sice mají brzo zvýšit, ale jen těm nově nastupujícím. Dosavadní studenti doktorských oborů mají dál brát minimální odměnu 10 500 korun měsíčně.
Pokračování 6 / 7
5.Infrastruktura
Jako poslední prioritu Bek jmenoval zlepšení vzdělávací infrastruktury, oficiální výstup však opět nezahrnuje podrobnosti, jen stručný komentář o lepším plánování. I to se zřejmě týká plánování kapacit na středních školách.
Pokračování 7 / 7
A co učitelé?
Na první pohled v ministrově plánu nejvíce chyběla zmínka o učitelích. Již teď jich v některých krajích chybí stovky a bude spíš hůř – silné učitelské ročníky budou v příštích letech odcházet do důchodu. Navíc se aktuálně připravuje velká reforma přípravy učitelů, kterou ministr rovněž nezmínil v prioritách.
Celkově vzato je však tenhle plán realistický vzhledem k tomu, že Beka čeká jen zhruba polovina funkčního období. Základ všeho je, aby mandát dokončil – za posledních 17 let je to již 17. šéf českého vzdělávání.
