Pavel Páral: Místo rušení rodných čísel bychom měli zrušit jejich rušitele
Poprask kolem konce rodných čísel vyvolaný studií odhadující náklady na tuto digitální atrakci na 56 miliard korun je úžasným dokladem toho, proč nás stát stojí tolik, kolik stojí, a proč spíše nefunguje, než funguje.
Veřejnost, včetně té dost zasvěcené, jako jsou členové Národní ekonomické rady vlády, s překvapením teprve před pár dny zjistila, že se zde už třináct let pracuje na vývoji identifikátorů, které by měly v systémech státu nahradit rodná čísla při identifikaci občanů, a bude to stát nějaké nemalé peníze. Děje se tak, aniž by byly od počátku zcela vyjasněny důvody, proč je taková změna nezbytná, a jak upozornil NERV, bez zpracování a vyčíslení dopadů na stát, podnikatelský sektor a občany. O nějakém průběžném vyhodnocování smysluplnosti s ohledem na dramatický technologický vývoj, jaký svět prodělal za ty roky, nemluvě.
Za těch třináct let to hlavně už muselo stát dost peněz. Jednotky milionů to určitě nebyly. Jak a na co byly vynaloženy, ví leda tak nějaký úředník na ministerstvu vnitra. Ani vicepremiér přes digitalizaci Ivan Bartoš nevypadal na své tiskové konferenci k tématu, že by o tom byl dostatečně informován. Kolik by stálo dokončení tohoto projektu, neví zřejmě nikdo, protože kromě označení privátním sektorem zpracované studie za hausnumera jsme se vládní verzi nákladů dosud nedozvěděli.
Digitálně nejvyspělejší evropské vlády, kde mají občané přes internet přístup prakticky ke všem službám státu, jako jsou Dánsko nebo Estonsko, přitom fungují v klidu a pohodě se starými dobrými rodnými čísly. Většina Evropy funguje s rodnými čísly a vystačí s nimi.
Že je toho o každém z nás k dohledání na internetu mnohem více, než je zdrávo, a bezpečnost našich dat je zásadní problém, je nezpochybnitelnou skutečností. Nakolik to ale může vyřešit vytvoření nějaké státní autority, která bude centrálně spravovat identifikační klíče a sledovat, kdo se kam a jak přihlašuje, se jeví docela zásadní otázkou, nad níž se ve svém stanovisku pozastavili i ekonomové z NERV a měla by zajímat každého z nás.
Když se nyní hovoří o revizi agend státu, z níž by vzešlo zjištění, kde je možné ušetřit lidi a peníze, je právě tohle jasný kandidát na vyzkoušení.
