Výjezdy Lepší vlády do regionů jsou jen plytkým pokračováním Babišovy nekonečné volební kampaně
Až se za pár let studenti politologie nebo politického marketingu budou učit o volebních kampaních, ve svých skriptech najdou i pojem „permanentní volební kampaň“ a Andreje Babiše jako jejího tvůrce a propagátora. Důvod je nasnadě. Přestože od posledních voleb uplynulo více než 8 měsíců a do dalších voleb chybí zhruba rok, nedělá šéf ANO a jeho podřízení Karel Havlíček, Alena Schillerová a další nic jiného než soustavnou předvolební kampaň. Mění se akorát název, kterým ji označuje. V současné době to je Lepší vláda a její výjezdy do regionů.
Na úvod pro jistotu zdůrazněme, že hnutí ANO je nyní v opozici a je tedy jeho právem a vlastně i povinností kritizovat vládu, poukazovat na její chyby a předkládat vlastní návrhy. Dlužno dodat, že Babiš a spol. to mají velice zjednodušené, protože obraz současné vlády, její komunikace, ale i toho co dělá či spíš měla dělat má k ideálu daleko. Často to vypadá, že vláda chce problémy vysedět a nebo počkat až samy vyhnijí a nějak je okolnosti vyřeší. U některých to však nepůjde.
Společenská atmosféra je rozkolísaná. Ve vzduchu se denně vznáší hrozby různých stávek a demonstrací, před Úřadem vlády probíhá neformální a nekonečný happening, kde rozličné individuality prezentují své mnohdy obskurní nálady a aby nebylo bouře málo, občas se svou troškou mouder do mlýna přispěchají prezidenti na vejminku Václav Klaus a Miloš Zeman. Ještě více zaujmout lidi v této kvazizměti názorů a narcistních eg je pak nadlidský úkol.
Proto noví (možná staronoví) Babišovi marketéři vymysleli plán, jak svého chlebodárce udržet ve hře a dát mu do ruky novou hračku. Bude se svými lidmi jezdit do regionů. Vědí, že Babiše ve sněmovně sedět nebaví, Karel Havlíček je workoholik pracující 18 hodin denně (a může přitom tak stíhat statistickou evidenci příspěvků na twitterových účtech ministrů) a Aleně Schillerové, Kláře Dostálové, Jaroslavě Jermanové-Pokorné a dalším je pak úplně jedno, kam pojedou na výlet. Udělají tam pár selfíček, dostanou oběd a něco málo napíšou na twitter. Je to prosté, ne příliš pracné, ale budí to dojem, že se něco děje a hlavně že ANOlidi něco dělají.
Nikdo nemá nic proti tomu, že zaměstnanci politické divize Agrofertu jezdí po regionech a potkávají se s lidmi. Ostatně mohou to dělat i jiní poslanci či členové dalších stran. Problém je však v obsahu. Výstupy ze zasedání Lepší vlády (a zřejmě i to, co zaznívá na následných setkáních s občany) jsou předvolební kampaní, která se nese v duchu, že „vláda to dělá blbě a my bychom to udělali jinak“. Jak už jsem zmínil, vláda to opravdu v mnoha ohledech nedělá dobře, ale navrhované recepty ANO to mnohdy dělají ještě horším. Zástupci ANO moc dobře vědí, že mohou slibovat, co chtějí a nikdo je za to popotahovat nebude, protože nevládnou. Ono by možná stačilo, kdyby se jich lidi na místě zeptali na výpočty jednotlivých jejich plánů nebo receptů a z čeho je zaplatí nebo jakými opatřeními skutečně naplní děravý rozpočet. Obávám, že v takovém okamžiku by úsměv většiny Babišova ansámblu zmizel z tváře.
Jedna změna oproti minulosti tu přece jen je. Vše už nestojí a nepadá jen s Andrejem Babišem, ale marktetéři ANO chytře postrčili do popředí jako potenciálního stínového premiéra Karla Havlíčka. Ten už pro tolik lidí nemusí být nepřijatelný jako přelétavý a verbálně často zmatený Andrej Babiš. Ale vzhledem k tomu, že vládcem ANO je Babiš a ve straně zůstávají už jen lidé poslušní, loajální a maximálně věrní (dokládá to pokračující exodus kdysi výrazných tváří hnutí), je jasné, že Havlíček je taková Babišova loutka, která neudělá nebo neřekne něco, s čím by Babiš nesouhlasil nebo předem neschválil.
A na závěr tu je jeden takový podnět k zamyšlení. Výjezdy Lepší vlády do regionů a setkání s lidmi něco stojí. Platí to nepochybně ANO ze své pokladny, kterou v případě potřeby Babiš naplní ze svého (a vše si vybere i s úroky zpět až se jeho lidi vrátí na důležitá místa u státních penězovodů). Babiš a jeho lidé jsou stále na očích a běžní občasné mohou propadnout klamnému dojmu, že bez ANO opravdu míříme do záhuby. Je tu však jedno velké „ale“. Tím, že oficiálně žádná volební kampaň neprobíhá, tak nikdo neeviduje množství peněz, které do celého tohoto cirkusu ANO vráží. Možná by to stálo za úvahu, jestli by v tomto ohledu se neměl zpřesnit zákon, aby tu panovaly rovné podmínky a nerozhodovalo jen to, kdo má naditější stranický měšec a může si tak dovolit mazat med lidem kolem pusy bez jakéhokoliv omezení a donekonečna.
