Tomáš Vlach: Wagner žil a bude žít i po Prigožinově smrti. Jen pod jinou značkou
Ruští vyšetřovatelé pracují na objasnění příčin havárie letadla s šéfem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem. Je však předem jasné, jaký objev asi učiní. Co vlastně bude po smrti Jevgenije Prigožina s jeho soukromou armádou a jaký vzkaz tím aktéři atentátu vysílají?
V úterý odpoledne se na petrohradských hřbitovech děly podivné věci. Policie uzavřela příjezdové cesty ke dvěma z nich, Serafinovskému a Severnímu, instalovala detekční rámy a kontrolovala všechny příchozí. Novináře, kteří se pokusili ke na hřbitovy dostat, policisté nepustili. Přitom nikdo z nich neprozradil, jaká mají mimořádná bezpečnostní opatření smysl, ani koho budou pohřbívat .
Podle neoficiálních informací měl mít na Serafinovském hřbitově pohřeb Jevgenij Prigožin. Z prostoru, kde se mělo poslední rozloučení odehrávat, nebyly slyšet žádné vojenské pocty, ačkoli jako člověk vyznamenaný titulem Hrdina Ruska měl Prigožin na vojenský pohřeb nárok. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už před tím řekl, že účast Vladimira Putina „se nepředpokládá.“ Podobně diskrétně pohřbili na Severním hřbitově i další oběť pádu letadla, šéfa logistiky Wagnerovců Valerije Čekalova. Ruské úřady se zjevně bály rezonance, kterou pohřby Prigožina a jeho spolupracovníků vyvolají.
Dávejte si pozor!
„Když ke mně přišel (Prigožin) s Utkinem, kategoricky jsem je varoval – dávejte pozor,“ nechal se nedávno slyšet běloruský vůdce Alexandr Lukašenko s tím, že jak šéfovi wagnerovců Jevgeniji Prigožinovi, tak i bývalému důstojníkovi speciálních sil a faktickému zakladateli wagnerovců Dmitriji „Wagnerovi“ Utkinovi nabízel garance bezpečnosti, pokud se přemístí do Běloruska. Oba si ale prý byli jisti, že jim nic nehrozí.
Začátkem minulého týdne Prigožin vyletěl po kratším pobytu z Afriky vojenským letadlem přes syrský Damašek a bez potíží sedostal do Moskvy. Tam přesedli i s Utkinem a několika kolegy do Prigožinova soukromého stroje Embraer Legacy 600 a odstartovali směr Petrohrad. Dostali se do devítitisícové výšky, po 33 minutách letu prakticky spadli volným pádem. Vrak dopadl nedaleko města Tver a ruské úřady dle analýzy DNA potvrdily, že na palubě skutečně byl Prigožin.
Záchranáři vytáhli z vraku deset těl – kromě Prigožina i Utkinovo, další významnou figurou byl Valerij Čekalov. Byl to jeden z nejbližších spolupracovníků Prigožina, který měl na starosti logistiku a pod hlavičkou firem Něva a Euro operace v Sýrii a Africe.
Podle někdejšího vojenského letce generála Vladimira Popova, kterého oslovil server Fontanka.ru, mohlo jít o závadu na řízení nebo takzvanou pumpáž motoru, v obou případech kriticky poklesne rychlost a letadlo se zřítí. Způsobit ale takovou závadu úmyslně je takřka nemožné. Spekuluje se proto spíš o sestřelení nebo bombě na palubě.
Vina padne na Kyjev
„Nemyslím, že by někdo v Rusku chtěl sestřelit civilní letadlo letící dle obvyklé dokumentace, o němž dispečeři dobře vědí,“ řekl Fontance.ru expert plukovník Viktor Litovkin. Navíc v devítikilometrové výšce nelze sestřelit letadlo raketou odpalovanou z ruky, ale je k tomu třeba sofistikovaný protiletadlový systém jako třeba BUK (kterým byl sestřelen v červenci 2014 nad Donbasem malajsijský boeing). Znamená to poměrně hodně zainteresovaných účastníků operace a tím pádem i vysokou možnost prozrazení.
„Nejpraktičtějším“ řešením je v těchto případech nálož umístěná na palubě. Pro tuto možnost hovoří i svědectví příbuzných zemřelé stewardky Kristiny Raspopové, letadlo prý před letem absolvovalo neplánovanou mimořádnou opravu. Výbuch na palubě označila jako příčinu neštěstí i komise leteckého úřadu Rosaviacia. Podle Popova by měl být takový případ snadno odhalitelný, protože hořící součástky za sebou na zemi nechávají stopu v řádech stovek metrů.
Od vyšetřování ruskými úřady nelze v tomto případě čekat ani trochu důvěryhodné závěry. Dá se očekávat, že pád letadla bude nakonec pojmenován správně jako teroristický čin, ale za viníka Moskva označí Ukrajinu nebo západní tajné služby. Ve skutečnosti Prigožin nejvíc překážel právě Kremlu a prezidentu Putinovi. Pokud odhlédneme od jeho narážek na „dědečka-debila,“ které však šéf wagnerovců později popřel, Prigožin Putina svým tažením na Moskvu koncem června ponížil jako nikdo jiný.
V prvních hodinách, kdy ještě kolony wagnerovců valily plným tempem na Moskvu, pronesl Putin projev, ve kterém pohrozil všem aktérům vzpoury přísnými tresty. Pár hodin poté ale Lukašenko vyjednal dohodu o smíru – přesun části wagnerovců do Běloruska a jiným do regulérní armády, budou-li chtít. Součástí dohody byla i beztrestnost, a tak dostal Putin nasazenou psí hlavu. Takové věci se neodpouští a Prigožin byl navíc v poslední době pro ruské vedení doslova neřízenou střelou. Důkazy o tom, že ho nechal zlikvidovat Putin, samozřejmě nejsou, ale s ohledem na dřívější případy to však lze velmi silně předpokládat.
Putinův strach
Asi nejzajímavější otázkou ale teď je, co bude s wagnerovci dál. Lukašenko vidí jako perspektivní jejich působení v Bělorusku. „Wagner žil, Wagner žije a Wagner bude žít v Bělorusku, i kdyby se to někomu nelíbilo," řekl běloruský vůdce. V zemi podle něj zůstává jádro skupiny, ale někteří odjeli na dovolenou a jiní se rozhodli žít stranou. "Ale známe čísla telefonů, hesla. Během několika dnů tady všichni budou, až 10 000 lidí," prohlásil.
V Bělorusku si podle Lukašenka wagnerovci platí veškeré náklady na pobyt a přitom ještě pomáhají cvičit tamní výsadkové jednotky. Sousedé Minsku, především Polsko, pak dali najevo vážné obavy, že budou pronikat jako diverzanti přes hranice. Liberálně smýšlející Poláci přitom tyto hrozby považují za nerealistické. Podle nich souvisí s kampaní před říjnovými volbami, kde vládní strana Právo zdůrazňuje bezpečnost země jako jedno z klíčových témat a wagnerovci jako potenciální hrozba jim přišli jako na zavolanou.
Jisté ale je, že wagnerovci nějakou náplň práce v Bělorusku mít budou, a to může být pro nás v Evropě možná nepříjemným překvapením.
„Myslím, že soukromá vojenská armáda Wagner jako struktura nejspíš už nebude existovat,“ řekl listu The New York Times (NYT) ruský poslanec Alexander Borodai, který v roce 2014 krátce působil jako Moskvou instalovaný premiér v neuznané Doněcké lidové republice. Putin se o dalším osudu wagnerovců vyjádřil rozporuplně: jednou jejich činnost označil za možnou pod jiným velením, podruhé jako absolutně neakceptovatelnou.
Wagnerovci či jejich pokračovatelé pro něj stále představují hrozbu dalšího převratu. Pohřeb Prigožina i dalších obětí tak úřady nechaly provést takřka tajně, bály se kritiků zprava. Tedy těch, kteří ruskou agresi vůči Ukrajině horlivě podporují, mají ale pocit, že Kreml nepostupuje dostatečně důrazně. Na druhou stranu byl výbuch letadla určitým varováním každému, kdo by si chtěl podobnou rebelii zkusit taky.
Nenahraditelná armáda
Jisté je, že wagnerovci přišli v Prigožinovi o stmelující element. Bez charismatického lídra bude mít jeho soukromá armáda problém ve stávající podobě přežít a zřejmě se rozpadne na části. O tom, že wagnerovci mají zmizet z Ruska, je už prakticky rozhodnuto. Otazníkem je již zmíněné Bělorusko a poté také Afrika, kde jsou ruští žoldnéři hned v několika zemích.
Ruské vedení ale soukromou armádu ve stylu wagnerovců v současné době potřebuje. Vzhledem k protizápadním náladám a pochybnostem afrických zemí o válce na Ukrajině tu lze totiž mnohé vytřískat, jak se ukázalo nedávno po převratu v Nigeru. Prigožinova armáda je v tomto směru zatím nenahraditelná, a tak zřejmě zůstane, ale pod jiným „managementem“. A možná změní i značku.
„Utkin a Prigožin nejsou celé velení,“ řekl NYT dobrovolník jménem Adžit. „Pokud se podíváte na vnitřní strukturu Wagnera, pochopíte jedno: ztráta jednoho, dvou nebo tří nijak neovlivní efektivitu formace,“ dodal.
