Jaká je vize televize: Příliš mnoho ptydepe aneb Co můžeme očekávat od nového vedení České televize?
Nový generální ředitel ČT Jan Souček se funkce ujme 1. října 2023, mandát je šestiletý. Na tiskové konferenci uvedl se zástupci (staro)nového vedení televize základní body vývoje, kterým by se ČT měla ubírat. Představy se ale často ztrácely v manažerském ptydepe.
Vize jsou od toho, aby byly vzletné; když jsou konkrétnější, říká se jim plány nebo cíle. Kromě toho, že na tiskovce ČT pochopitelně zazněla konkrétní jména šéfů jednotlivých divizí, se budoucnost naší televize veřejné služby popisovala až příliš vágními termíny. Skutečně specifických věcí nezaznělo mnoho, což je ale na počátku nového funkčního období přijatelné. Horší bylo množství floskulí a míra manažerského ptydepe, jimiž se účastníci tiskovky vyjadřovali.
Základním úkolem je tedy „udržet a posílit pozici nejrespektovanějšího média v České republice“ a klást „hlavní akcent na digitální budoucnost“. ČT by měla být „robustní, moderní, digitální, otevřená, komunikativní, moderní, sebevědomá instituce“ a „prestižní a vyhledávaný zaměstnavatel“. Je potřeba „definovat a zpřesnit roli veřejnoprávní televize v další dekádě“, „hledat průniky a průsečíky“, „detekovat svůj další zájem“, „vést debatu“, přičemž věříme, „že se ji podaří zrealizovat“. Chybět nebudou „ambice hledat nové cesty a tlačit laťku výš“ a „snaha o poctivou, profesionální práci“. Bavíme se o horizontu, vracíme do portfolia, budujeme si silnější pozici, myslíme „out of the box“ a uvažujeme o tom, „jakou DNA ČT má a bude mít“.
Asi nejdůležitější sdělení z toho je, že si Česká televize uvědomuje důležitost digitálního vysílání a chce do něj začít podstatně víc šlapat, ať už prostřednictvím streamingu, aplikací, vyvíjení pořadů specificky pro online atd. Má jít vedle klasického lineárního vysílání o „druhý zásadní pilíř distribuce“, což je jaksi nasnadě.
Poměrně konkrétní věci zazněly od ředitele divize Zpravodajství a publicistika Petra Mrzeny: má se pokračovat v rozvoji regionálního vysílání, kde budou vyvíjeny nové formáty, plánuje se udržet živé vysílání ČT24 do noci, bude vytvořena nová zpravodajská aplikace... Šéf Programu Milan Fridrich zase avizoval, že by do vysílání ČT2 rád vrátil satiru nebo že ČT art bude víc klást důraz na alternativní kulturu a trendy. Manažer kanálu ČT Sport Jiří Ponikelský slibuje víc než sto hodin materiálu z olympiády v Paříži v roce 2024 na platformě ČT sport Plus.
Největším renoncem tiskovky byly řeči o „výrazném posílení úlohy žen“. Mrzena uvedl: „Počítám s tím, že více žen se objeví ve vedení všech redakcí i úseků a mým dlouhodobým cílem je zavést pravidlo 50 procent žen a 50 procent mužů ve všech částech vysílání všude na obrazovce i mimo ni.“ Těžko říct, co se bere jako „všude“, ale na tiskovce byl poměr mužů k ženám 2:6 a v celém nadcházejícím top managementu ČT je toto číslo ještě nižší. Tereza Polachová, dlouhodobý pilíř tuzemské HBO, povede divizi Obsah, Štěpánka Sunková, dříve působící v pořadu Artzóna, se stává manažerkou oddělení Marketing a Petra Lautnerová je v čele Lidských zdrojů. Mrzenův záměr je rozhodně chvályhodný, otazníkem v něm však je slovo „dlouhodobý“.
Bylo by samozřejmě nefér chtít po novém vedení ještě před faktickým začátkem práce „tvrdé“ údaje; seznámení s vizí je v řádu věcí. I ta se ale dá komunikovat lidštější formou – a lze zároveň upozornit na to, jak se liší od stávající situace, třeba od toho, kdo skutečně sedí v místnosti.
