Stanislav Balík: Česko a Slovensko nejsou blízké země
Volby v okolních státech nás často zajímají ani ne tak kvůli nim samotným, ale proto, že skrze ně chceme nahlédnout do naší vlastní politické budoucnosti. Tak nějak podobně, jako když sestry Hana a Marie v Erbenově Štědrém večeru nahlížely o půlnoci do jezera, aby se dozvěděly, co je čeká. Jednu vysněná svatba, druhou pohřeb.
Vznikají proto nesčetné analýzy, prognózy a odhady. Ty ale dávají (možná) smysl u kulturně a politicky blízkých zemí. Ale těmi, přes téměř tři čtvrtě století dlouhou historii společného státu, Česká republika a Slovensko nebyly a nejsou. Řešíme jiná témata, a pokud máme nějaká stejná, dáváme jim jinou prioritu.
Bratislava – jiný svět
Slovensko bylo vždy jiné než české země, a to i v čase společného státu. Proto výsledky slovenských předčasných voleb v poslední zářijový den nebudou pohledem do české budoucnosti. Důležité budou z jiného důvodu.
I u nás máme poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Čechy jsou jiné než Morava se zbytkem Slezska, Praha jiná než slovácké Kopanice. Pro jen trochu poučeného pozorovatele se ale zdá, že Slovensko, ač velikostí proti nám poloviční, je ještě vnitřně rozmanitější. Jiné je Slovensko severních pohoří a jiné jižních nížin; jiné je Slovensko několika málo větších měst a jiné východňárských vesnic. Světem samotným pro sebe je Bratislava, která nemá sobě podobného sparingpartnera – ani druhé největší Košice jím nejsou. Tohle vše se přirozeně promítá i do volebního chování a obecně politických preferencí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
